Windows Phone, díl 1.: Volání Lence

Chci volat Lence.

1. Na úvodní obrazovce kliknu na dlaždici se symbolem telefonního sluchátka a popiskem „Vodafone CZ“.
2. Dlaždice se bryskně odanimují a přianimuje obrazovka s nadpisem „Historie“ (sic!), pod kterým stojí: „Chcete-li volat, klepněte na ikonku níže.“ (Né, nechci volat, na sluchátko jsem klikal asi proto, že si chci opéct tousty k snídani.)
3. Dole se nachází 4 miniaturní ikonky. Klikám na nejpříhodnější ikonku lupy.
4. Vyjede textové políčko s kurzorem a klávesnice.
5. Napíšu první písmeno „l“ a mobil hlásí: „Žádný výsledek“.
6. Pod tím je ještě napsáno „hledat v kontaktech l“.
7. Zkouším na slova „hledat v kontaktech l“ kliknout.
8. Obrazovka pohotově odanimuje a přianimuje adresář, již prohledávaný podle písmene „l“ (A předtím jsi jako hledal kde? V kupce hnoje?)
9. Píšu další písmenka: „Lenka“.
10. Klikám do prostoru nad klávesnicí, aby zmizela, jelikož překrývá požadovaný kontakt, ke kterému se jinak nedostanu.
11. Klikám na „Lenka“.
12. Odanimuje adresář a hbitě přianimuje obrazovka s detailem kontaktu.
13. Klikám na „volat na mobil“.
14. Volám na mobil.

Pohodička.

---

Související:

• Windows Phone vyhlášen nejlepším mobilním OS roku 2011
• Když s ním pracuju, vzpomínám si na doby blbých telefonů…

---

Na rovinu: Windows Phone 7.5 & Nokia Lumia 800 jsou velmi příjemné překvapení. Neuvěřitelně svižný systém se srozumitelným rozhraním, žádné tápání. Pochopitelně jakožto nový systém trpí řadou dětských nemocí. Je mi na něm velmi sympatické, že na rozdíl od všech ostatních nekopíruje Apple, ale snaží se jít svou cestou. A moc mu držím palce, protože Apple konkurenci potřebuje jako prase drbání.

Kdy jsem přestal mít rád Google?

Zaprvé: omlouvám se za přehnaný bulvární titulek. A za druhé: bylo to ve středu 13. července 2011.

Webové služby Google prošly tak bouřlivým rozvojem, že dopředu stanovit a držet nějakou koncepci bylo nemožné. Desítky služeb vznikly, aby zase zanikly, podobně jako ve „hře“ Life. Vyústilo to v anomálie týkající se zejména Googlích účtů. Jednou z prvních, co pamatuji, byla třeba nutnost používat jiný účet pro AdWords a jiný pro AdSense. Skutečný bordel přišel až se službou Google Apps for Your Domain. Velkým obloukem se jí vyhněte!

Služba umožňuje bezplatné i zpoplatněné provozování Googlích služeb na vaší (sub)doméně. Většina mých známých ji používá jen proto, aby mohli mít Gmail s vlastní e-mailovou adresou. Řada registrátorů domén službu nabízí a aktivuje na jedno kliknutí, takže hádám, že bude poměrně rozšířená. Co bohužel Google nedodává, že spíš než funguje, tak pokulhává.

Účet u Google Apps totiž není v žádném případě rovnocenný s účtem Gmailu. K řadě aplikací se vůbec nedostanete, nejkřiklavějším příkladem je Google+. Jako facka působí, když Google na homepage hlásá „Google+ je nyní dostupný všem“ a po kliknutí dodá „ale vám, platícím, nikoliv, hehe.“ Aplikace dostupné pod Google Apps často nefungují dobře nebo nemají všechny funkce. A to vůbec nehovořím o situacích, kdy Google vnímá tentýž účet jako dva různé. Zcela vážně. O této schizofrenii se rozepisuje Igor Kulman. Ufff.

Google si byl situace vědom a o prázdninách přišel s řešením, jehož prvním krokem byla povinná migrace Google Apps účtů na novou infrastrukturu. Podstoupil jsem ji v naději, že se všechno vyřeší. Že bude dobře. Ale tím okamžikem se rozesralo úplně všechno.

Google si nepochopitelně vynutil migraci v době, kdy na ni nebyl připraven. Převedl pouze část služeb a ostatní mi zpřístupnil pod dočasným účtem se šílenou adresou david%grudl.com@gtempaccount.com. S tím se přihlašuji třeba do Google Readeru. Ten mám sice k dispozici i pod původní emailovou adresou, ale je prázdný. Jistě, díky velkorysému svobodnému přístupu k datům si mohu vyexportovat feedy z dočasného účtu a převést je do nového, ale…

• Google Reader není jen seznam RSS zdrojů, ale i nepřečtených příspěvků, hodnocení, lidí, které sleduji, kteří sledují mě, a tohle nepřenesete
• nevím, co se stane, až se Reader z dočasného účtu přemigruje – nesmaže mi pak nový účet?
• a dojde k tomu vůbec někdy?

Možná existuje snadné řešení a jen jsem na něj nepřišel, možná je to popsané někde v dokumentaci, je zcela možné, že dělám něco špatně. Ale proč mám do prkýnka trávit hromadu času řešením toho, co dřív fungovalo? Proč mi to Google rozbil?

Situace je frustrující o to víc, že uplynuly tři měsíce a nic se nezměnilo. Google mě vyzývá k tomu, abych si dočasný účet přejmenoval, což nechci, nechci mít dva různé účty a pamatovat si, ke které službě patří který. A co když z přejmenovaného účtu už data nepůjde přemigrovat? A co když čekám na Godota, co když už žádné další migrování nebude? Nevím! Bohužel všichni tak moc milují Google, že o tom nepíšou a jsem v informačním va­kuu.

Doplněno: pochopil jsem, že problém vznikl tím, že jsem měl dva různé účty (doménový a nedoménový), oba pojmenované david@grudl.com. Že něco takového bylo možné je mimo mé chápání, nicméně stalo se a nová infrastruktura to už naštěstí neumožňuje. Tím pádem mám část služeb na původním účtu a část na temp-účtu, který je nutné přejmenovat na nový. Zvolil jsem Gmailový účet, protože podporuje daleko více aplikací a funkcí. Reader ponechám na Gmailovém účtu, protože na Apps účtu nefunguje například „označit jako nepřečtený“ a bez toho je čtečka na … 2 věci. Nepříjemné je, že se musím přehlašovat mezi dvěma účty, nestačí jen kliknout na Reader v záhlaví.

Nebo se úplně na Google Apps vykašlat, změnit si používanou e-mailovou adresu a přejít na klasický Gmailový účet? Pokud k tomu budu donucen, zcela jistě se porozhlédnu jinde, protože Google, v mnoha směrech obdivuhodná a úžasná společnost, mě v tomto těžce zklamal a volbu Google Apps považuji za obrovský omyl :-/

Siri, where is iPhone 5?

My čekali jaro a zatím přišel mráz. Čekali, že Apple uvede dva telefony, což nikdy předtím neudělal, a uvedl jeden. Že představí telefon pro chudé, což nikdy nebyl jeho segment, a on nabídl jen 3GS za $0 s úpisem. Čekali pětku a dostali čtverku. Společnost, která nám nic nedluží, nevyrobila to, co nikdy neslíbila.

Apple přišel s modelem, který nepotřebujeme…

Včerejší Apple keynote připomínala uvedení iPhone 3GS před dvěma lety. Také se čekalo něco víc a přišel „jen“ rychlejší mobil s lepším foťákem. Přitom i nyní bylo podle všech indícií zřejmé, že nás nečeká novinka, ale jen vylepšení. Nicméně lidé si nastavili laťku vysoko do nebes a očekávali zázrak. Dokonce snad napódiumvzetí nemocného Steva Jobse. Takže nevyhnutelně následovalo zklamání a podle některých zpráv propukl po ukončení keynote krvavý lynch 

Pokud se ale na věc podívám bez iluzí, čím má iPhone 4S zaujmout?

• rychlostí: v době uvedení 3GS jsem pociťoval, že rychlost 3G mi nevyhovuje a když ho Apple dorazil vydáním firmware 4, novější model jsem chtěl. Dnes mi výkon iPhone 4 stačí, takže zrychlení mě netankuje. Navíc Applisti zrovna moc na tabulkové hodnoty s počty procesorů nehledí, spíš je zajímá, co se s tím dá dělat.
• kvalitou fotek: opět, zatímco na 3G byl foťák tragický, dnes mi kvalita vyhovuje (rozuměj: nikdy to nebude zrcadlovka).
• hlasovou asistentkou Siri: softwarová záležitost, která je nejspíš uměle omezená na nový model, ačkoliv už dříve existovala jako placená aplikace pro iPhone 4. Není to nic, po čem by lidé volali, stejně tak Apple není firma, která by dávala lidem to, co chtějí; naopak lidé chtějí to, co jim dá. Konkurence něco podobného už bez většího zájmu představila, čas ukáže, jestli se opět čeká na Apple, až to dotáhne a způsobí revoluci (jako s iPady), nebo půjde o šlápnutí vedle. Na videu vypadá Siri (japonsky 尻, prdel) působivě.

Čím naopak 4S nepřekvapil?

• designem: ano, tvar iPhone 4 považuji za tragický omyl, byť už jsem si na ten kvádr zvykl, nebo spíš se s ním smířil. Objektivně, lidská ruka není stavěná na držení hranatých kvádrů, byť by byly sebehezčí, věděl to i Homo erectus, když si pěstní klín opracovával do oválných tvarů. Nicméně dalo se tušit, že s modelem 4S se tvar nezmění.
• výdrží baterky: platí to možná ještě více pro jiné platformy, ale výdrž baterky je problém No.1. Pamatujete na mobily, co vydržely týden? Jsem přesvědčen, že na iPhone s dvojnásobnou výdrží by lidé slyšeli víc, než na všechny výhody 4S dohromady. Bohužel se zdá, že zatímco v poměru výkon/výdrž je nový model lepší, v absolutních časech vydrží o něco méně. To je zlé.

…ale bez něj nebudeme „in“

Apple je v pozici firmy, od které si lidé doslova chtějí kupovat nové věci. A nejspíš jsou zklamaní, že tentokrát k tomu nemají pádný důvod. Povídat si s mobilem mimo Star Trek působí ujetě. Kdyby alespoň vypadal trošku jinak, tak by lidé poznali, že ho máte Mně se jeví iPhone 4S jako příjemný a očekávatelný pokrok v mezích zákona a nechává mou peněženku klidnou.

iRIP Steve Jobs

Nejhorší promo nejlepšího ročníku WebExpa

Jsem moc rád, že se WebExpo 2011 vydařilo. Že příběh o zbabrané propagaci završil happyend. Twitter je zaplaven nadšenými ovacemi (domýšlivě si říkám, že jsem je odstartoval) a organizátoři se mohou radovat. Jen prosím neusínejte na vavřínech, dokázali jste zorganizovat profesionální konferenci, nejlepší na jaké jsem byl, ale k dokonalosti je cesta dlouhá.

Pozitivní vyznění totiž v žádném případě neomlouvá předchozí přehmaty. A kvůli tomu, že i přes upozornění je web WebExpa stále nepoužitelnou ostudou, že nadále na blogu visí neaktuální brečíčky či rozmáznuté pochybení, že spoluorganizátor konference stále má potřebu v první větě prvního komentáře tak užitečné zpětné vazby sdělit, že je vůl, se obávám, jestli lze vůbec očekávat reflexi. Doufám v to. Přidám tedy jeden svůj postřeh: jako nedostatek závažnější než chybějící navigaci v budově VŠE beru vykašlání se na 4/5 návštěvníků v pátek večer. S kolegy jsme sice nakonec organizátory suplovali a podařilo se najít hospodu a udržet kolektiv, bylo to však především dílem obrovské náhody.

Z WebExpa se stala snobárna statusová událost a nemyslím to hanlivě. Obdobné zahraniční konference jsou ještě větší snobárny statusárny za řádově větší peníz. Na snobské statusové konferenci najdete atraktivní jména nejen mezi řečníky, ale i mezi návštěvníky. Proto je také WebExpo zveřejňuje. Neřeší se informační přínos přednášky Rasmuse Lerdorfa nebo Douga Crockforda, může být nulový, důležité je slavnou osobnost vidět. Skvěle jsem se bavil, když Karel Minařík s kolegou zabíjeli a rodili servery v ElasticSearch farmě, ačkoliv nejsem administrátor a vlastně mě to nezajímá. Na snobárnu statusovou událost patří VIP raut stejně jako diskusní panel „Kdy a za kolik prodat svoji firmu“, byť nic nemůže být posluchačům vzdálenější. Zlatým hřebem je pak špičková reklama na úspěšný život od Johna Vanhary.

Zdůrazňuji, předchozí odstavec jsem skutečně nemyslel pejorativně, ba právě naopak. Proto jsem tam šel. A pokud si stále nechcete tuto skutečnost připustit, zamyslete se dobře nad významem WebExpo sloganu „Happier Web Community“. Marně byste v tom hledali vzdělávání, jde o ryzí touhu po štěstí, zábavě, inspiraci a motivaci.

Před pár dny vykolíkoval Martin Malý prostor pro novou Konzervativní konferenci. Konferenci zaměřenou čistě na obsah, který není cool, ale radí, jak řešit Skutečné Problémy z Praxe™. Pro úzké skupinky lidí už podobné akce existují, sám třeba rád navštěvuji workshopy ve Wikidi, ale nic tak velkého jako WebExpo zatím nemáme. Bylo by skvělé, kdyby se tématu chopil někdo, kdo už má s pořádáním zkušenosti, aby se během prvních ročníků nevychytávaly zase ty stejné chyby.

Doplnění: pochopil jsem, že slovo „snobárna“ spousta lidí, včetně ředitele WebExpa Vaška Stoupy, vnímá jako urážku, tak jsem ho vyškrtl. Nahradil jsem ho souslovím statusová událost.

Den, kdy jsme si poprvé stáhli

Asi vás překvapím: první možnost stáhnout si program do počítače měli Češi a Slováci už v roce 1987. Dokonce bezdrátově.

Provozovatelem první stahovací služby a předchůdcem Rapidshare byla Československá televize. Vysílala pořad, v jehož závěrečných titulcích byl přenášen software pro počítače ZX Spectrum. Hlavní periferií tehdejších 8bitových počítačů byl totiž magnetofon a k načítání a ukládání programů sloužily audiokazety; software se přenášel jako zvuk. V titulcích tedy místo znělky „hrál“ program. Trošku to připomínalo pískání připojujícího se modemu.

Co to bylo za pořad? Pamatuju si jméno muže, který ho uváděl: David Gruber. Ne, že bych měl tak báječnou paměť, ale když se někdo jmenuje David Gruber, tak si to prostě bůhvíproč pamatuju Jeho webovky prozradily, že pořad se jmenoval Kurs rychlého čtení a již v roce 1986 ho natočila ČST Ostrava. Patří jim za to velká poklona, šíření software byl vskutku revoluční počin, navíc v socialistické zemi. A přitom o něm nenajdete na internetu ani zmínku.

Vlastně jednu jsem našel, když hlasatelka uvádí cyklus Počítačová dilemata (opět Gruber & ČST Ostrava, 1986). Poslechněte si ji, zní to vážně kůlově. David Gruber musel být bedna, jeho vize internetu z té doby působí i dnes sympaticky.