8 ½ týdne s iPhone

Volné pokračování článku Jak mě napálilo HTC a Microsoft. Upozornění: pokud zastáváte názor odlišný od zde prezentovaného, může se vám při čtení rozechvět chřípí.

Povězme si alespoň ve stručnosti obsah minulého dílu. Na pastoušce nedaleko města Brna si chudý programátor pořizuje HTC Touch Pro. Před funkčně bohatým přístrojem se stydí za svoji prostotu a dochází k vzájemným zklamáním. Tím končí první obraz. V druhém obraze zastihujeme programátora s HTC Touch HD, neléčená deprese trvá. Básník Patrick Zandl ve své elegii svaluje vinu na nedokonalý operační systému Windows Mobile. Generál Failure se rozzuří a prchá ze sálu. Příchodem iPhone druhý obraz končí. V sedmnácti dalších obrazech ilustruje hrdina zápory HTC a vychvaluje iPhone. Mezitím umírá rychtář Hlavsa.

Rozpory aneb iGuláš

Mé rozčarování z telefonu HTC způsobilo, že se půlka naší rodiny vybavila iPhonem. Mezi nimi i bratránek, obchodník brázdící dennodenně celou republiku. Po 14 dnech používání jsem ho poprosil o shrnutí dojmů. Odepsal mi (e-mailem z iPhone a jak vidno bez překlepů):

Moje pocity by se celkem daly shrnout do jedne vety – iPhone je ta nejnedotazenejsi vec na svete. Chybi mu neskutecne mnoho funkci, ktere ostatni maji v zakladu. Prace se soubory je pro BFU temer nemozna. pri pokusu o propojeni pres wifi jsem vzteky rozkousal pul pracovniho stolu. GPS je dobra tak akorat pro nalezeni aktualni pozice a velmi efektni zazoomovani v google maps. A je toho mnohem, mnohem vic. Pres to vsechno ho ale miluju, jsem na nej pysny a vsude se s nim vytahuju. Dokonce se s nim daji oblbovat i slecny :)

Zkratka a dobre, stoji me kolikrat neskutecne nervy, ale jedine 2 veci, za ktere bych byl ochten ho vymenit, jsou zlate tele a novejsi model iPhone.

Když na stejnou otázku obšírněji odpovídal redaktor časopisů Mobility a MobilMania.cz Pavel Tomek, použil slova jako:

Lépe ovladatelný přístroj s dotekovou obrazovkou tu doposud nebyl …

Stačí letmý dotek, jednoduchá pobídka a iPhone bleskurychle reaguje. Nestane se vám, že byste zuřivě ťukali do některé softwarové klávesy a čekali až se telefonu uráčí zareagovat.

Většina jeho konkurence má mnohem pokročilejší funkce, ale zatím se jim nepodařilo udělat jejich používání stejně zábavné jako na iPhonu.

Safari je zatím nejlepší internetový prohlížeč, se kterým jsem měl možnost na mobilních telefonech pracovat …

…a tak dále, překvapivě pak článek uzavírá slovy „jako o plnohodnotném pracovním mobilu nemá smysl o iPhonu uvažovat.“ To jsou rozpory! Zajímá vás, kde je pravda? Je iPhone zázrak nebo hračka, kterou si kupují lidé zmanipulovaní reklamní kampaní Apple?

Vyzkoušejte si ho

Dám vám dobrou radu: Vyzkoušejte si ho! Kupte si iPhone za cca 8000 Kč na Aukru a když vám nesedne, tak ho tam za stejné peníze kdykoliv prodáte.

Původně jsem vůbec nad jablečným telefonem neuvažoval. K pořízení jsem se odhodlal až díky tomu, že jsem si důkladně vyzkoušel iPhone Pavla Kouta. Po pár minutách bylo jasné, že v ovladatelnosti a odezvě nemá ani po dvou letech od uvedení na trh konkurenci. Totéž lze říci o dílenském zpracování, telefon vypadá jako luxusní šperk, na rozdíl od „plasťáků“ HTC.

Ale zajímala mě tolik vytýkaná absence multitaskingu (spouštění více aplikací naráz). Chtěl jsem Pavla nachytat. Když mi ukazoval internet, řekl jsem mu, ať pustí hudbu, aby musel prohlížeč opustit. Pavel pustil nějakou pecku od U2, vrátil se k internetu a kupodivu všechny stránky byly otevřeny přesně na tom místě, kde je zanechal. Aha, tak s chybějícím multitaskingem to nebude tak horké, říkal jsem si (ale ještě se k němu vrátím).

Celou situaci krásně dokresluje pikoška: protože v hospodě měl Pavlův operátor mizerný signál, tak kamarád na HTC nastartoval WiFi router a iPhone se přes něj připojoval. Naopak by to šlo asi stěží. A já tehdy pochopil, že ty nejpodstatnější rysy nelze vyjádřit tabulkou technických parametrů. Vysvětlím.

Sebe neoblafnete

Jistě se mnou budete souhlasit v tom, že jediný člověk, kterého neoblafnete, jste vy sám. O rozdílech ovladatelnosti iPhone a Windows Mobile by se daly napsat tisíce slov a vést nekonečné diskuse, ale místo toho se vám s něčím svěřím. Na iPhone si rád jen tak zabrouzdám na internetu. Zkontroluju e-maily. Přečtu RSS a Twitter. A přitom klidně hačám v místnosti, kde mám po ruce počítač s velkým monitorem.

S Windows Mobile jsem tohle nikdy nedělal – prostě jsem se zvedl a šel k počítači. Rozumíte, co mám na mysli?

V řeči technických parametrů vychází Microsoft Windows Mobile mnohem lépe. Lze na něj nainstalovat celou řadu různých prohlížečů, včetně Safari jako má iPhone. Ale v použitelnosti a přívětivosti, které nelze vyčíslit v žádných exaktních jednotkách, tví převaha iPhone. Ta rozhodne, jestli se raději zvednu, nebo jestli zůstanu na pohovce. Což si člověk plně uvědomí až ve chvíli, když si telefon vyzkouší. (A znovu nabádám: vyzkoušejte si ho.)

V tomto kontextu je pak úsměvné, když se mě někdo snaží přesvědčit o opaku. Snad sám vím nejlíp, jak se mi s čím pracovalo. Ale ovšem, ovšem… každý může mít jiné preference, někomu třeba vyhovuje to, co mně se zdá útrpné, nakonec i zakladatel českého serveru o sadomasochismu BDSM.cz je Microsoft Most Valuable Professional ;)

Kdyby mi na iPhone chyběla nějaká extrémně důležitá funkce, kterou by naopak HTC disponoval, nevyměnil bych je. Byl bych jen nucen si pořídit na tu jednu funkci druhý telefon.

Ještě štěstí, že mi žádná taková funkce nechybí

Recenze

Pokusím se zhodnotit telefon a původní aplikace, se kterými je dodáván. Začnu chválou: musím vyzdvihnout skvělý e-mailový klient, neomezený počet účtů, IMAP nebo POP3. Zcela inovativní je posílání SMS, které spíš vypadá jako chatování přes IM klienta. Dostalo mě, že u každého kontaktu si pamatuje rozepsanou SMS („kdo z vás tohle má?“). Už minule jsem chválil geniální klávesnici s úplnou absencí překlepů. Možná nevíte, že součástí iPhone je také iPod, asi nejlepší kapesní MP3 + video přehrávač na světě. Sluchátka mají klasický 3,5" konektor. Internetový browser nemá konkurenci. Baterka se rychle nabíjí a vydrží poměrně dlouho. GPS se pohotově chytá, téměř kdekoliv, na rozdíl od otřesného GPS v HTC.

Během prvních dní používání jsem doslova žasl nad spoustou technických libůstek. Přiložíte telefon k uchu a displej automaticky zhasne (má tam světelný senzor). Všudypřítomný „easing“ – posloucháte na sluchátkách hudbu a někdo vám zavolá, načež se hudba nevypne střihem, ale plynule ztlumí. Hovor můžete přijmout nebo odmítnout tlačítkem na sluchátkách. A po jeho skončení se hudba zase plynule pustí. Je to detail, ale na těch přece záleží. A samozřejmě i vizuální easing – každé okno, každý pohyb je plynule animovaný.

Kapitola sama pro sebe je program iTunes, který slouží k synchronizaci s počítačem. Při té se automaticky zazálohuje celý mobil včetně všech nastavení, což mohou Windows Mobile leda závidět. A závidět mohou i aktualizace firmware, které nezpůsobí žádnou ztrátu dat.

A co mi naopak vadí?

Technické nedostatky

iPhone má celou řadu nedostatků a rozhodně je nehodlám bagatelizovat. Naštěstí většina z nich už patří (nebo brzy bude patřit) minulosti, protože vycházejí opravy v podobě nových verzí firmware. Poslední ohlášená verze 3 řeší téměř všechny výhrady, které k telefonu mám.

Konkrétně jde o chybějící podporu něčeho tak potřebného jako je Copy & Paste, kterou zatím supluju prográmkem Clippy. Konečně bude také možné do iPhone nainstalovat plnohodnotnou navigaci Tom-Tom a pořádně využít GPS. Nebo fulltextově vyhledávat v kontaktech bez nutnosti instalovat na to extra aplikaci.

Vadí mi, a nevím, jestli to firmware 3 vyřeší, že jakmile mám trošku víc přijatých textovek, startuje SMS hodně pomalu. Vadí mi program iTunes, protože je na Windows neskutečně pomalý a také synchronizace by mohla být lépe konfigurovatelná. Vadí mi nedostatečný multitasking neboli běh aplikací na pozadí. Problém není v tom, že by to telefon neuměl, ale že Apple výsadu běžet na pozadí přiřkl jen některým aplikacím (například výše zmíněný internetový prohlížeč). Existuje aplikace Backgrounder, která dokáže na pozadí přenést jakoukoliv aplikaci a nabízí klasický task manager, ale není to ideální. Dramaticky klesne výdrž baterky.

Aktualizace: všechny zmíněné nedostatky nový firmware skutečně vyřešil.

Jak jste asi postřehli, spoustu chybějících funkcí je možné vyřešit doinstalováním nějaké aplikace. Přenos souborů přes bluetooth zajistí iBluetooth, modem z iPhone vyrobí program Modem, existuje linuxový terminál, ve kterém, si můžete spustit třeba Midnight Commander. Všechny tyto aplikace mají jedno společné: Apple je neschvaluje a nepodporuje. Abyste je to telefonu mohli nainstalovat, je potřeba provést tzv. jailbreak (doslova: útěk z vězení). Z pohledu uživatele jde o triviální zásah, stačí pár kliknutí a kdykoliv lze telefon vrátit do původního stavu. Nicméně dostáváte se tak do šedé zóny.

Mraky aplikací

Apple je prostě a jednoduše diktátor, který tvrdě drží opratě od iPhone. Určuje, jaké aplikace si do něj můžete instalovat a jaké ne. Dokázal však vybudovat skvěle fungující trh s neuvěřitelným počtem 25.000 aplikací. To je řádově víc, než mají jiné telefony (dohromady).

Mezi oficiálními aplikacemi najdete třeba

• Discover, který umožní připojit telefonu jako disk pod Windows
• pro mnohé bude překvapením terminál pro Microsoft Remote Desktop nazvaný RDP
• klient pro Facebook
• špičkový klient pro Twitter nazvaný Twitterrific či TwitterFon
• BeejiveIM, klient pro ICQ, Jabber, MSN
• celá řada úkolovníků, také podle metodiky Getting Things Done®
• aplikace od Google, mezi nimi Google Maps a Google Earth
• Google dokonce uvádí speciální verze svých webových aplikací napsaných přímo pro iPhone, např. Gmail a Google Reader
• a je možno přes internet synchronizovat kontakty a kalendáře s Googlem
• …a tisíce dalších aplikací

iPhone se navíc stal nedostižnou herní konzolí. Nemůže se vám stát, že byste se třeba v čekárně u doktora chvilku nudili. Přímo tam si navíc hru můžete vybrat a stáhnout. Nabídka sahá od jednoduchých hříček až po úchvatné gamesy. Grafikou a provedením se s hrami pro Windows Mobile nedají vůbec srovnávat. Třeba automobilový simulátor, který řídíte mobilem tak, jako byste drželi volant. Nebo hry s fyzikou, to jsou popičovky.

Kromě praktických aplikací a her je tu ještě třetí okruh programů – úletů a naprosto neuvěřitelných nápadů. Třeba magická Ocarina, kde foukáte do mobilu a ono to podle toho fakt hraje (video), s tím dostanete každého. Nebo zkuste na takovou kytaru zahrát u táboráku Stánky Dále Sonix Vox, ústní harmonika (ehm, vlastně foukací). Pěkný je Rubikův podvodník, naprostý úlet jsou kouzelnické triky. Ačkoliv, pokud tohle byl úlet, jak potom nazvat aplikaci na měření tepu? Zapalovač Zippo? Šnupání? Nebo ovládání modelu i skutečného auta telefonem?

Holt je to vynález roku. Nedivte se.

SAZKA, a.s. bezostyšně lže

Před pár dny jsem upozornil na bezpečnostní díru webu www.e-sazka.cz. Zprávu převzal server Lupa, kde se k celé věci vyjádřil tiskový mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund:

Při výše popsaném postupu, bylo možné získat uvedené údaje (jméno a příjmení, logo a čárový kód) v korektní podobě pouze v případě, pokud se uživatel přihlásil ke svému vlastnímu kontu. V případě, že přihlášen nebyl nebo měnil ID, získával nekorektní data, která byla aplikací náhodně generována. Přesto, že nemohlo dojít ke zneužití osobních údajů ani dat, věc nás mrzí, neboť zavdává podnět k nepodloženým spekulacím. Ihned byla zjednána náprava a aplikace s nekorektními daty, která sloužila jako testovací, byla zastavena.

Pan mluvčí bohužel lže. Důkazem je kompletní seznam všech registrací, které bezpečnostní dírou vytáhl kolega bloger a dnes mi je poslal e-mailem. V seznamu jsem našel nejen sebe (tedy osobu se zcela jedinečným jménem), ale i několik dalších lidí, o kterých vím, že se u SAZKY registrovali.

Bezpečnostní díru jsem považoval spíš za zajímavost, ne příliš závažnou chybu, ale vyjádření pana Zikmunda mě doslova dojalo, takže zítra odešlu důkazy s průvodním dopisem na Úřad pro ochranu osobních údajů, aby se mohli dojmout také a prověřit překvapivé kvality onoho náhodného generátoru, a na SAZKU zvažuji podat trestní oznámení, neb díky ní údaje o mé registraci kolují po internetu.

Než se budete u SAZKY registrovat, velmi dobře zvažte, vaše osobní údaje rozhodně v bezpečí nejsou.

SAZKA podává trestní oznámení

Doplněno 21. ledna: Tak nám SAZKA podala trestní oznámení (čas 18:40) na neznámého „pachatele“, který na internetu stáhl a zveřejnil něco, co bylo náhodně generované Ovšem co následně prohlásila paní z ÚOOÚ mě doslova šokovalo a zavdala myslím na hezký precedens.

Bezpečnostní díra na e-sazka.cz

Marek S. přišel ke slušným penězům v době, kdy měl kamaráda v České národní bance. Z něj vždycky vymámil, kdy bude ČNB vypouštět do oběhu nové bankovky. A hlavně kde. Na a pak na místo s předstihem dorazil a bankovky odchytával.

Ani nevím, kde je dnes Markovi konec, hádám, že asi sedí, někde na ministerstvu, každopádně cesta ke snadným penězům je lákavá nejen pro něj. Bratránek mi před pár dny psal, že Sazka rozdává zadarmo 2000 Kč, stačí si pro ně přijít. Prostě na začátku ledna s příchodem sázení přes internet spustila promo-akci a každému zaregistrovanému hráči dala bonus 2000 bodů. Pak stačilo najít utkání s kurzem např. 1,8 : 1,9 a vsadit na obě možnosti. V lepším případě jste vyhráli 1800 Kč, v horším o dvě stovky méně. Akce platí do 31. ledna 2009.

Inu, říkal jsem si, až budu mít cestu do města, Hušákův milodar si vyzvednu. Teda jestli se do té doby nechytí za nos a celou akci nezruší.

Nezrušil – jen Sazka nenápadně a několikrát změnila uprostřed běhu pravidla hry. Podmínky, které jste večer odsouhlasili, už druhý den neplatily. Přičemž ty poslední už jsou nevýhodné a reklama na „2000 bodů do hry“ začíná být spíše lživá. Sazka se tak vykreslila jako nesolidní organizace.

Během registrace je třeba zadávat poměrně citlivé údaje, jako je rodné číslo, číslo osobního dokladu, bankovního účtu atd. Pokud by vás zajímalo, jak se Sazka stará o bezpečnost těchto dat, mrkněte na tuto stránku:

http://platby.e-sazka.cz/Player/PrintBarcode.aspx?m=reg&id=72569

(vývojáři již chybu opravili)

Poté stačí zmenšovat hodnotu parametru id (ne všechna id jsou ale obsazena) a web vám vyzradí jména a čísla registrací všech hráčů (všiml si Jakub Bouček). Takže nejen nesolidní, ale i nedůvěryhodná organizace.

Čím se holí pan Occam?

Čtenářky, které očekávají, že bude řeč o tom fešákovi z reklamy na Gilette, hned zkraje zklamu. William Occam v reklamách neúčinkoval a navíc je hezkou řádku století dočista mrtvý. Co však přežilo, je jeho slavná břitva. Spousta rozumbradů ji ráda obrací proti němu samotnému.

Occamova [Okemova] břitva je pojmenování pro myšlenkovou zásadu, která říká:

„Nedělej věci složitější, než je nutné.“

Occamovi je připisována poněkud méně sexy formulace, navíc v latině, uvádět ji tu ale nebudu, vy byste ji stejně nerozuměli. ;) Břitvě přitom na ostří neubírá, že není nástrojem skutečným, alebrž myšlenkovým. Slouží k odřezávání zbytečných informací, důvodů, příčin a okolností. Říká: pokud lze něco vysvětlit bez předpokládání existence něčeho dalšího, pak to tak udělej. Pak je jednodušší vysvětlení blíže pravdě.

Leč spousta pisatelů se pořezala o tupou a pokroucenou břitvu v podobě této nesmyslné interpretace:

Nejlepší řešení je to nejjednodušší.

Aby bylo možné tuto interpretaci vůbec přijmout, bylo by třeba zdůraznit, že to nejjednodušší řešení musí být správné a vyhovující všem známým faktům. Protože jinak naplníme podstatu mého oblíbeného pořekadla:

Na každý problém existuje jednoduché řešení, které je špatné.

Ale ani to nemusí stačit. Představte si, že vám během dovolené zloději dokonale vybílí byt. Po návratu šok, zavoláte policisty, sepíšete ztráty („odnesli vše, nechali mi tu jen oči pro pláč“), když tu se vyšetřovatel vytasí s břitvou páně Occama: „No víte, máme teorii, že si skutečně někdo dal tu práci a vypátral, kdy přesně budete na dovolené, poté se k vám nemaje klíče poměrně složitě vloupal a nakonec v tichosti, že nic ani sousedé nezaznamenali, s Primalexem a malířským válečkem bílení započal. Nicméně,“ důrazně pozvedne obočí, „je tu i jiná teorie, totiž že jste si byt vybílili sami. Klíče máte, kdy jedete pryč jste věděli. No a podle Occamovy břitvy…“ (dále netřeba příběh rozvíjet).

Dalším příkladem je vyvracení konspiračních teorii Occamovou holí – ta nemá s břitvou nic společného, ale kdo jí chce argumentovat, ten si ji najde. Argumentace jednodušším přitom zní líbivě. Pravdou totiž je, že dokonalost tkví v jednoduchosti. Ale bohužel to neplatí obráceně. Albert Einstein byl také fascinován jednoduchostí přírodních zákonů, přesto varoval:

„Všechno by mělo být co nejjednodušší, ale ne jednodušší.“ – Albert Einstein

Jo, Alberte, to se lehko řekne.

Poslední šance!

Přítelkyně si posteskla, že se už vůbec nevídáme. Což je o to horší, že spolu bydlíme, tudíž by k vídání mělo docházet tak nějak samo sebou. Navíc La Trine zapadá prachem. Ozvali se z Bloggerské Asociace, ať prý nepočítám s honorářem za třetí kvartál, že kromě žebrání na víc už stejně nemám, a že s takovou tu blogosféru nevybudujeme. Co naplat… Mám opět „měsíc-blbec“, kdy se všechno hezky nahromadilo a nic nestíhám. Za říjen jsem nestihl tolik věcí, kolik se mi nepodařilo nestihnout už hodně dlouho!

Jednou z mála světlých chvilek říjnových bylo WebExpo. Nebývale pozitivní ohlas na akci (srovnej s Invexem!) rád rozšířím o pár postřehů:

• je nepochopitelné, že takovou akci dokázal zorganizovat jen jeden jediný člověk
• doporučuju všem sledovat, co dalšího organizátor WebExpa Vašek Stoupa chystá
• nápad zřídit v areálu dvě čajovny a dvě kavárny s výbornou mletou arabikou byl jednoduše geniální
• WebExpo 2008 má velmi zdařilé logo a web
• na after-after-party jsme založili „Hnutí za to, aby si Paroubek nechal odstranit bradavici, když vyhrál volby a teď se na něj budem muset furt dívat v televizi“
• a jedno varování: po celé dny sympatická paní pinklová z hospody Na farmě se v neděli po půlnoci změnila v devítihlavou saň!

Začátek jsem si tolik neužil, protože jsem měl nervy z přednášení a v hospodě se pokoušel pivem a kávou namíchat ten správný poměr mezi vnitřním klidem a střízlivostí, ale pak už jsem jen litoval, že se nemůžu rozdvojit a že zdaleka nestihnu vše, co bych rád. Program neměl hluchá místa.

Nette Framework rulezzz!

Na WebExpu jsem měl povídání o Nette Frameworku, které jsem zaměřil spíš na projektové managery, než ryzí programátory. Proč?

Stále častěji slyším mantru „vyvíjeli jsme v naší firmě sedm let framework a nyní přemýšlíme, čím ho nahradit. Zend nebo Nette?“. Podobné otázky slyším rád a to hned z několika důvodů. Jednak je dobře, že u nás firmy konečně začínají chápat, že není nutné si napsat knihu, pokud si chci před spaním něco přečíst. Také mě těší, že se na platformě PHP stává Nette seriózní volbou, často zmiňovanou právě se Zend Frameworkem. A do třetice jsem rád, že mohu na otázku odpovědět: „Používejte je dohromady.“

No a přednáškou jsem chtěl na Nette upozornit ty projekťáky, kteří se takto ještě neptají. Třeba i kvůli lichým obavám. Budu konkrétnější.

Spousta programátorů si všimla Nette Frameworku (a vedle toho i dibi) a došlo jim, že na tom asi vážně něco bude. Nejvíc to pozoruji na diskusním fóru, které začíná jet rychleji, než stíhám sledovat. Dnes Roman Sklenář psal, že 15 příspěvků v RSS kanálů už je málo; zvedl jsem to na 50. Pro zajímavost jsem se podíval na česká fóra jiných a slavných webových frameworků a byl hodně překvapen – fórum Nette je nejaktivnější.

Zároveň se obnažuje mýtus tzv. velkých firem stojících za frameworkem, lidé začínají chápat, že to vůbec nemusí mít pozitivní efekt (viz třeba článek Podle Meekse brzdí Sun rozvoj OpenOffice.org), nebo mýtus, že bez stovek vývojářů nevznikne kvalitní projekt, který krásně pohřbilo zjištění, že vývoj Thunderbirdu je tažen jen dvěma vývojáři.

Výhodu má ten manager, který si toto dokáže uvědomit už dnes.

Panu učiteli s láskou

Ještě jsem se zapomněl pochlubit, že twituju a hlavně školím PHP 

Nápad uspořádat kurz Vývoj aplikací v Nette Frameworku přišel poměrně dávno, ale stále jsem se na to necítil dostatečně připravený a termín jsem neustále odkládal. Dnes připravený jsem a první školení proběhne 3. a 4. listopadu. Přál bych si, aby z něj odcházeli lidé, kteří dokáží pohotově realizovat nápady své nebo svých zaměstnavatelů. A aby tvořili webové aplikace dobře zabezpečené.

Na základě ohlasů jsem vypsal i kratší školení Úvod do Nette Framework, které proběhne 15. listopadu. Zkusil jsem na školení nalákat studenty výraznou slevou a musí říct, že to má odezvu.

Bude-li zájem, uspořádal bych kurz i v Brně. Ale přiznám se, že s vypisováním termínů jsem opatrný, protože zatím trnu, jestli se mi pokaždé podaří vůbec zaplatit náklady. V tomhle mají výhodu neformální setkání mimo školící centra (rozuměj: v hospodě), což mi připomíná, že bychom mohli něco takového opět podniknout 

A nyní ze světa: proběhl průzkum, o jaké schopnosti webových vývojářů je největší zájem; na prvním místě: znalost frameworku.