lze číst i odspodu

Na navigaci | Klávesové zkratky

Kniha

Uzrálo to. Hecl jsem se. Myslím to vážně. Napíšu knihu!

Vím, že jsem nikdy nedal dohromady nic delšího, než SMS (160 znaků) nebo status na Facebooku (teda pokud nepočítáme Nette Framework). Ale tentokrát jsem fakt ochotný tomu věnovat třeba i 14 dní práce a román stvořit.

Celý večer křižuji pokoj sem a tam a přemýšlím, o čem by to mělo být. Musí tam být Hluboký Lidský Příběh, trocha napětí i kapička toho lidového humoru. Brrrrr. Co třeba příběh o týpkovi, otec tří dětí, žijí z huby do ruky, a on večer tajně, aby to děti a žena nevěděli, žere za postelí Nutellu. Najednou dost nepříjemně narazí, dojde mu, že je na dně, ale nechce se s tím smířit, tak bojuje lžičkou o poslední zbytky a jak tak strká hlavu do sklenice, najednou do ní padne. Letí dovnitř (to je jako metafora, k čemu, to napíší kritici) až se ocitne v Nutellí noře.

Potkává tu spoustu hrdinů, zažívá s nimi dobré družstva a hodně z nich sní. Čelí i různým nástrahám a samozřejmě prochází proměnou. Až nakonec se potká s králem a královnou říše. Oba jsou v podobě čokoládových figurek. Velmi nenápadně, aniž by jim na to král přišel, začne královnu dobývat. Naboří se do ní zespoda a velmi pečlivě ji zevnitř vylíže, tak, aby alobal stále držel původní tvar.

A teď doják jak prase: maličká princezna Brownie se nevrací z procházky, všichni ji hledají, když policie najde její prázdný obal, král propukne v hysterický nářek. Obejme královnu a zjistí, že z ní zbyl taky jen prázdný obal. V zoufalství si vystřelí mozek Mozartovou kuličkou.

Ale abych to zkrátil. Příběh běží dál a dál, nakonec se řezník s prasátkem smíří a slíbí mu, že jen co ho porazí, pověsí řezničinu na hřebík. Načež táhne na B3, dává šach mat a prasátko je poraženo. Viktor si pochutnává na jitrničce, ke které si však objednává pivo, čímž je s abstinencí konec. Prohrává tak sázku a musí udělat tu nejstrašnější věc, které se celá vesnice staletí obávala.

No, tak to je píčovina…

Ok, zkusím úplně jiný námět. Co třeba: elitní detektiv. Ostře řezané rysy, hluboký hlas, nelze přehlédnout jizvy v jeho mužném obličeji. Od neštovic. Nebo akné, nevím. Večer tajně žere za postelí Nutellu. Přistihne ho jeho holka. Snaží se to zamaskovat, jako že jen onanoval. Nenápadně utírá hnědý knír. Náhle mu zazvoní mobil: „Doyle! Ztratila se princezna Brownie!“

Seru na to.

Komentáře

  1. xixao #1

    avatar

    Ylvis – The fox…a tohle pouzij jako soundtrack, celkem to tam zapadne

    před 10 lety
  2. Kevujin #2

    Mě se líbí oba náměty.

    před 10 lety
  3. Míra #3

    Still a better love story than twilight :)

    před 10 lety
  4. parohac4 #4

    avatar

    Davide, nepi tolik! ?

    před 10 lety
  5. Oliver #5

    avatar

    „Ale abych to zkrátil. Příběh běží dál a dál, nakonec se řezník s prasátkem smíří a slíbí mu, že jen co ho porazí, pověsí řezničinu na hřebík. Načež táhne na B3, dává šach mat a prasátko je poraženo.“ strašne geniálna veta hodná ceny nobelovej a aj tej druhej :D

    před 10 lety
  6. Nette Lower #6

    Hele Dejve, kašli na pohádky a konečně už napiš knížku o Nette, něco, co má hlavu a patu a je to kompletní učebnice/dokumentace o Nette. Ta polovičatost co je na Nette webu a má tu drzost se nazývat dokumentací mě už pořádně vytáčí.

    Tož asi tak. ?

    před 10 lety | reagoval [7] David Grudl
  7. David Grudl #7

    avatar

    #6 Nette Lowere, bude fajn, když pomůžeš dokumentaci vylepšit, je na Githubu. Mně připadá ok.

    před 10 lety
  8. John #8

    avatar

    Genialni!

    před 10 lety
  9. Pepa Polách #9

    avatar

    Dobrý den pane Grundle, slyšel jsem Vás na přednášce hovořit o Vašem objevení Twitteru skrze kamaráda posílajícího SMSky. Thedá jste, pro mě poprvé, zmínil max. počet znaků na Twitteru i v tomhle článku píšete 160.
    Nechci působit jako šťoural, já jen ať si Vás někdo v budoucnu nevychutná 🙂

    Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Twitter

    před 10 lety

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře.