Geniálně zacílené AdWords

„Pane, vy jste debil.“

„No de bych byl, doma sem byl.“

Jako účastník tohoto rozhovoru s jihomoravanem si můžete připadat, pokusíte-li se v Google vyhledat jméno Špinar (htmlshot). Reklamní banner AdWords se Vás hned zeptá „Hledáte Marka Prokopa?“ 

V tomto případě není ovšem hloupou odpovědí vinen vyhledávač.

Dáma v červeném

Typická fotka matky s dítětem to není, festivalová fotka už vůbec ne. Kolem se jen mihla, takže jsem rád, že se mi tu rudou labuť vůbec podařilo zachytit. festival Mezi Ploty 2002

Avtomobíl

Takové auto lze spatřit jen v zemi, kde se zastavil čas. Ukrajina 2002

W3C končí, pokračovatelé se jmenují Eyeline

Prezentace firmy Eyeline nezaujme. Jde o ztělesnění pořekadla „co Čech, to grafik“. Pavel Kout vypátral velmi zajímavý osvětový dokument Eyeline (htmlshot), o kterém píše David Špinar Osvěta z „druhé strany“. David nešetří lákavými upoutávkami jako „web v XHTML je nepřístupný pro 90% návštěvníků“, „doporučení W3C jsou nesmyslné manýry“ nebo „oddělení obsahu od formy je jen prázdná fráze“. Z nich jsem nabyl dojmu, že jde o tzv. pokus o humor.

Pokus o humor, to jsou třeba takové ty aprílové články na e-zinech, prostě když novináři beze špetky smyslu pro pointu hromadně na povel píší bžundu. Pokusy o humor nečtu, připadají mi trapné. Na stupnici trapnosti od 1 do 10, kde Tele Tele má 14 až 12, bych je hodnotil devítkou. Omlouvám se, to jsem odbočil.

O pokus o humor ale nejde. Osvětový dokument si rozhodně přečtěte, stejně tak diskuzi pod článkem Davidovým. Ačkoliv jsem čekal jen souhlasné úšklebky na adresu studia Eyeline, překvapil mě i opačný názor. Nicméně jejich „ďáblův“ advokát Martin Kopta chytil obhajobu za špatný konec. Nejspíš si neuvědomil demagogii osvěty a začal hájit jejich zcela zástupné argumenty. To může vést jedině k nekonečné diskuzi o nesmrtelnosti chrousta, ale hlavní motiv (neschopnost autorů osvěty) zůstane netknut.

Následující slova jsou tedy mou reakcí na jednotlivé části onoho dokumentu.

Předně: Je jasné, že pánové se potřebovali nějakým způsobem vymezit oproti konkurenci. Poněkud nešťastně zvolili směr. Přece jen, webdesignérských firem tvořících nevalidní a nepřístupné weby je odhadem více než 85%. Tím, že se veřejně distancovali od zbývajících 15%, skončili v tom větším pytli. Tento přehmat se dá vysvětlit snad tím, že ona 15% menšina je hlasitější než zbytek.

Při odlišování od konkurence je třeba dodržet určitá pravidla slušnosti. Není možné:

• napadat konkurenci
• zesměšňovat ji
• projevovat svou aroganci

Všechny tyto pravidla pánové důsledně porušují a v kombinaci s jejich neznalostí to působí docela směšně. Ale pokračujme dál…

…pokračování

Vyhledávač na dobrou hudbu

Pixy je staromilec, dovede si to ale vědecky zdůvodnit. Je pravda, že tzv. „šedesátá léta“ mě taky oslovují, rockotéce s Jindrou Eliášem v Šelepce se nebráním, ale stejně mi čím dál tím víc frčí hudba zaškatulkovaná jako World Music. Tedy celá řada náhodných objevů z nejzazších koutů Země. Mainstream je nuda. Občas se sice vyloupne pěkná pecka, ale co mám poslouchat v mezičase?

Dobré hudby je neuvěřitelně mnoho. Problém je ji najít. Jak se dostat k takovým perlám, jako je Max Raabe & Palast Orchester? Jak objevit Manu Chao o pár let dřív, než ho pro Vás objeví české rádia?

Poradím Vám trik, který mě dovedl ke spoustě jinak neznámých hudebních hvězd. Princip je jednoduchý. Otevřete asi Amazon a klikněte na Your Account. Dále pokračujte odkazem Recommendations Wizard. Pokud jste na Amazonu dosud nenakupovali, bude po Vás chtít registraci. Což obnáší vymyšlení si e-mailu, hesla a jména. Na další stránce odklikněte Music a poté se Amazon zeptá na oblíbenou kapelu. Když chci najít něco podobně našláplého, jako je třeba (už oposlouchaný) Manu Chao, vložím jeho jméno. V tu chvíli mi Amazon nabídne celou řadu souvisejících titulů, mnohdy od zcela neznámých kapel. Ale tím proces ještě nekončí. Alba lze hodnotit, přidat nové kapely a tím dále odhad Amazonu zpřesnit.

Bohužel, tato technika funguje jen pro hudbu známou v USA. Evropsky zaměřený je britský Amazon, ale už to není ono. Německý Amazon raději ani nezkoušejte, ten je schopný ke Goranu Bregovičovi doporučit Andrea Bocelli a slepeckého psa.