Siri, where is iPhone 5?

My čekali jaro a zatím přišel mráz. Čekali, že Apple uvede dva telefony, což nikdy předtím neudělal, a uvedl jeden. Že představí telefon pro chudé, což nikdy nebyl jeho segment, a on nabídl jen 3GS za $0 s úpisem. Čekali pětku a dostali čtverku. Společnost, která nám nic nedluží, nevyrobila to, co nikdy neslíbila.

Apple přišel s modelem, který nepotřebujeme…

Včerejší Apple keynote připomínala uvedení iPhone 3GS před dvěma lety. Také se čekalo něco víc a přišel „jen“ rychlejší mobil s lepším foťákem. Přitom i nyní bylo podle všech indícií zřejmé, že nás nečeká novinka, ale jen vylepšení. Nicméně lidé si nastavili laťku vysoko do nebes a očekávali zázrak. Dokonce snad napódiumvzetí nemocného Steva Jobse. Takže nevyhnutelně následovalo zklamání a podle některých zpráv propukl po ukončení keynote krvavý lynch 

Pokud se ale na věc podívám bez iluzí, čím má iPhone 4S zaujmout?

• rychlostí: v době uvedení 3GS jsem pociťoval, že rychlost 3G mi nevyhovuje a když ho Apple dorazil vydáním firmware 4, novější model jsem chtěl. Dnes mi výkon iPhone 4 stačí, takže zrychlení mě netankuje. Navíc Applisti zrovna moc na tabulkové hodnoty s počty procesorů nehledí, spíš je zajímá, co se s tím dá dělat.
• kvalitou fotek: opět, zatímco na 3G byl foťák tragický, dnes mi kvalita vyhovuje (rozuměj: nikdy to nebude zrcadlovka).
• hlasovou asistentkou Siri: softwarová záležitost, která je nejspíš uměle omezená na nový model, ačkoliv už dříve existovala jako placená aplikace pro iPhone 4. Není to nic, po čem by lidé volali, stejně tak Apple není firma, která by dávala lidem to, co chtějí; naopak lidé chtějí to, co jim dá. Konkurence něco podobného už bez většího zájmu představila, čas ukáže, jestli se opět čeká na Apple, až to dotáhne a způsobí revoluci (jako s iPady), nebo půjde o šlápnutí vedle. Na videu vypadá Siri (japonsky 尻, prdel) působivě.

Čím naopak 4S nepřekvapil?

• designem: ano, tvar iPhone 4 považuji za tragický omyl, byť už jsem si na ten kvádr zvykl, nebo spíš se s ním smířil. Objektivně, lidská ruka není stavěná na držení hranatých kvádrů, byť by byly sebehezčí, věděl to i Homo erectus, když si pěstní klín opracovával do oválných tvarů. Nicméně dalo se tušit, že s modelem 4S se tvar nezmění.
• výdrží baterky: platí to možná ještě více pro jiné platformy, ale výdrž baterky je problém No.1. Pamatujete na mobily, co vydržely týden? Jsem přesvědčen, že na iPhone s dvojnásobnou výdrží by lidé slyšeli víc, než na všechny výhody 4S dohromady. Bohužel se zdá, že zatímco v poměru výkon/výdrž je nový model lepší, v absolutních časech vydrží o něco méně. To je zlé.

…ale bez něj nebudeme „in“

Apple je v pozici firmy, od které si lidé doslova chtějí kupovat nové věci. A nejspíš jsou zklamaní, že tentokrát k tomu nemají pádný důvod. Povídat si s mobilem mimo Star Trek působí ujetě. Kdyby alespoň vypadal trošku jinak, tak by lidé poznali, že ho máte Mně se jeví iPhone 4S jako příjemný a očekávatelný pokrok v mezích zákona a nechává mou peněženku klidnou.

iRIP Steve Jobs

UX martyrium se STUDENT AGENCY

Jedním z hodně skloňovaných pojmů v současnosti je UX, tedy User experience, česky řečeno uživatelský prožitek. Tedy to, co návštěvník prožívá při používání webu. Prožívat lze i čiré utrpení, což se mi přihodilo na webu Student Agency.

Student Agency mám opravdu rád a moc jim fandím. Potěšilo mě, že se chystají pod názvem RegioJet konkurovat Českým drahám, kteréžto vnímám jako nemorální podnik žijící z obřích státních dotací, který přitom vykazuje miliardové ztráty a neváhá za to ještě odměnit vedení štědrými bonusy. Nicméně větším nebezpečím než České dráhy jsou pro Student Agency tvůrci uživatelského rozhraní jejich webu. Právě oni mě přiměli po delší době cestovat s ČD namísto SA. Více ve videu, přeji dobrý obraz a ostrý zvuk. (Pokud nejde přehrát, zkuste YouTube)

Takřka všechny chyby se týkají nejen mobilů, ale i klasickým desktopových prohlížečů. Jen na mobilu více bolí. Nejde tedy o to, že by web nebyl optimalizován pro mobil. Ani prosím nenamítejte, že jsem si měl všimnout, zmáčknout a udělat to či ono, místo toho, čeho jsem si všiml, zmáčkl a udělal, leda byste takto stáli za zády každého uživatele a podobně mu radili. Dobrá User Experience (zkráceně UX) nenutí uživatele chápat, co programátor vymyslel za neobvyklý koncept, ale naopak nutí programátora věci dělat tak, aby se uživatelům dobře používaly.

Bude upřesněno na Barcampu

Jak uspět v hlasování s přednáškou bez názvu a popisu?

Dostal jsem nabídku mluvit na Barcampu v Brně, v době, kdy to bylo „za dlouho“, tudíž jsem přikývl. Před několika dny mi napsal jeden z organizátorů, že je nejvyšší čas umístit na web název a obsah přednášky. Slíbil jsem ho dodat ASAP, ale bylo WebExpo, školení a nestíhal jsem nic vymyslet.

Na Barcamp se přihlásilo 48 přednášejících, jenže je místo jen pro 24, tak se spustilo hlasování. Závod začal, speakeři s poctivě sepsanými anotacemi na Twitteru žádali příznivce o hlas pro svou přednášku. V té době jsem školil a že se něco takového děje, jsem zjistil až před půlnocí, když jsem narazil v mentions na tvít:

Největší zájem na Barcampu v Brně je o přednášku bez názvu a popisu. Ale je od @DavidGrudl …

Skutečně, v tuto chvíli má „přednáška“ vítězí. Někteří lidé se pochopitelně podivovali, jak je možné, že v hlasování cosi bez názvu a popisu vůbec je a proč to má proboha nejvíc hlasů?

Vysvětlení je dle mého prosté. Žádné zákulisní čertoviny. Důvod je stejný, jako proč mám na mobilu nálepku I ♥ Krno nebo proč Rudy Kovadna vyhrál Zlatého slavíka. Prostě je to dobrej fór :-) Napadlo to dostatek lidí a dali přednášce „bude upřesněno“ hlas.

Vlastně jsem pro úspěch nic neudělal, jen jsem byl krapet línej. Dobře na to sedí bio, které mám na twitteru. Jen doufám, že se nebude zlobit řečník, kterému vezmu příčku a skončí v hlasování pod čarou, a také, že posluchači nebudou mít velké očekávání. O čem se vlastně chystám mluvit? To bude upřesněno na Barcampu. Těším se na vás.

@jarada: Tweet. Bude upřesněn později.

Nejhorší promo nejlepšího ročníku WebExpa

Jsem moc rád, že se WebExpo 2011 vydařilo. Že příběh o zbabrané propagaci završil happyend. Twitter je zaplaven nadšenými ovacemi (domýšlivě si říkám, že jsem je odstartoval) a organizátoři se mohou radovat. Jen prosím neusínejte na vavřínech, dokázali jste zorganizovat profesionální konferenci, nejlepší na jaké jsem byl, ale k dokonalosti je cesta dlouhá.

Pozitivní vyznění totiž v žádném případě neomlouvá předchozí přehmaty. A kvůli tomu, že i přes upozornění je web WebExpa stále nepoužitelnou ostudou, že nadále na blogu visí neaktuální brečíčky či rozmáznuté pochybení, že spoluorganizátor konference stále má potřebu v první větě prvního komentáře tak užitečné zpětné vazby sdělit, že je vůl, se obávám, jestli lze vůbec očekávat reflexi. Doufám v to. Přidám tedy jeden svůj postřeh: jako nedostatek závažnější než chybějící navigaci v budově VŠE beru vykašlání se na 4/5 návštěvníků v pátek večer. S kolegy jsme sice nakonec organizátory suplovali a podařilo se najít hospodu a udržet kolektiv, bylo to však především dílem obrovské náhody.

Z WebExpa se stala snobárna statusová událost a nemyslím to hanlivě. Obdobné zahraniční konference jsou ještě větší snobárny statusárny za řádově větší peníz. Na snobské statusové konferenci najdete atraktivní jména nejen mezi řečníky, ale i mezi návštěvníky. Proto je také WebExpo zveřejňuje. Neřeší se informační přínos přednášky Rasmuse Lerdorfa nebo Douga Crockforda, může být nulový, důležité je slavnou osobnost vidět. Skvěle jsem se bavil, když Karel Minařík s kolegou zabíjeli a rodili servery v ElasticSearch farmě, ačkoliv nejsem administrátor a vlastně mě to nezajímá. Na snobárnu statusovou událost patří VIP raut stejně jako diskusní panel „Kdy a za kolik prodat svoji firmu“, byť nic nemůže být posluchačům vzdálenější. Zlatým hřebem je pak špičková reklama na úspěšný život od Johna Vanhary.

Zdůrazňuji, předchozí odstavec jsem skutečně nemyslel pejorativně, ba právě naopak. Proto jsem tam šel. A pokud si stále nechcete tuto skutečnost připustit, zamyslete se dobře nad významem WebExpo sloganu „Happier Web Community“. Marně byste v tom hledali vzdělávání, jde o ryzí touhu po štěstí, zábavě, inspiraci a motivaci.

Před pár dny vykolíkoval Martin Malý prostor pro novou Konzervativní konferenci. Konferenci zaměřenou čistě na obsah, který není cool, ale radí, jak řešit Skutečné Problémy z Praxe™. Pro úzké skupinky lidí už podobné akce existují, sám třeba rád navštěvuji workshopy ve Wikidi, ale nic tak velkého jako WebExpo zatím nemáme. Bylo by skvělé, kdyby se tématu chopil někdo, kdo už má s pořádáním zkušenosti, aby se během prvních ročníků nevychytávaly zase ty stejné chyby.

Doplnění: pochopil jsem, že slovo „snobárna“ spousta lidí, včetně ředitele WebExpa Vaška Stoupy, vnímá jako urážku, tak jsem ho vyškrtl. Nahradil jsem ho souslovím statusová událost.

Co by vás vrátilo do knihoven?

Dostalo se mi zcela nezasloužené cti promluvit na Library Marketing Tuesday, konferenci o marketingu a komunikaci v knihovnách. Má prezentace nese název Proč (ne)chodím do knihovny, a závorky jsou tam jen proto, aby mírnily drzost, že před knihovníky předstoupí někdo, kdo v knihovně skutečně 15 let nebyl.

Přitom dříve jsem byl jejich velmi častým hostem. Pak se to nějak změnilo. Ptal jsem se svých přátel a známých, jestli do knihoven chodí, a všichni až na jednoho zakroutili hlavou. A ten jeden, ten v knihovně pracuje.

Důvody nechození byly v podstatě dvojí. Když po skončení školy začali vydělávat, ti šťastnější upřednostnili kupování knih, ti méně šťastní na ně nemají čas. Mnozí navíc vlastní Kindle nebo iPad a knihu si stáhnou z internetu. Přičemž nevidí žádnou šanci, že by se do knihoven opět vrátili.

Čtení knih je v naší společnosti považováno za něco bohulibého, takže lidé jen neradi přiznávají, že moc nečtou. Mám na věc přízemnější názor. Čtení knih, tedy zejména beletrie, považuji jen za druh zábavy. Obdivuji ty, kteří píší dobré knihy, sám bych to nedokázal ani náhodou. Ale čtenáři už jsou jen v roli konzumentů, a obdivovat někoho za to, že hodně čte, mi připadá podobné, jako chválit: ty sedíš od rána do večera u televize, jsi fakt šikovnej. Nicméně to si nechme pro sebe, obávám se, že v úterý by mě knihovnice za podobné názory umlátily literaturou s hodně pevnými deskami 

Na otázku, proč jsem přestal chodit do knihovny, si odpovědět umím. Nedokážu ale vymyslet nic, kvůli čemu bych se tam zase vrátil. S jakou službou nebo propagací by musely knihovny přijít, abych si šel opět vyřídit průkazku? Nic mě nenapadá, proto se obracím na vás, čtenáře, kteří taky už do knihoven nechodí. Co by vás tam vrátilo?