Před 34 lety se v Praze uskutečnila legendární snídaně. Tehdy do ještě komunistického Československa přijel na návštěvu francouzský prezident Mitterand. Byla to vůbec první návštěva francouzské hlavy státu u nás.
Ráno si zašel na snídani. Ale nikoliv s tehdejším prezidentem Husákem, nebo s tehdejším předsedou vlády (Adamcem nebo Štrougalem, nechce si mi googlit, která svině to tehdy byla). On šel na snídani s partou disidentů. Se skupinkou téměř neznámých lidí. Jakýsi Dienstbier, nějakej Havel a další, co měli už 4 minuty bejt v kotelně a ne tlačit někde párek.
Samozřejmě o snídani neinformovalo žádné médium, to by bylo nemyslitelné, zprávu odvysílala jen Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, které jsme tady všichni načerno poslouchali.
No a tohle gesto, tenhle kopanec komančům do koulí, které přišlo rok před revolucí, dodalo lidem u přijímačů neskutečně energie.
Ať už byl Mitterand jakýkoliv, tohle byl významný okamžik.
Když přijel do Prahy o pár let později znovu, všichni ti kotelníci byli ministři, krom jednoho, co byl prezident.
Jsem rád za gesto tří vrcholných evropských politků a hrdý na Fialu.
