Brácha potřeboval s firmou přejít na cloudové emaily, jako třeba Gmail nebo Outlook 365 atd.
Ačkoliv používám Gmail, tak jsme mu s Michal doporučili Outlook, protože jeho logika je téměř totožná s Thunderbirdem, který používá teď, takže nebude muset měnit zažité procesy.
Brácha si zaplatil Outlook 365 a já mu do něj chtěl zkopírovat emaily. Je strašná škoda, že jsem při tom nenatáčel obrazovku. S videem bych objížděl republiku a jmenovalo by se to „Kdyby Microsoft stavěl letadla, cestujeme plachetnicí všichni.“
První dvě minuty videa by byly idylka. Koukáme na webové rozhraní Outlooku, připojujeme se přes IMAP, kopírujeme první tisícovku emailů.
Pak nastává zásadní zvrat. Brácha říká: hele, vytvořil se mi tu účet grudl@vitalita.cz, to bych chtěl změnit na info@vitalita.cz. Ok, na to je první položka v administraci, jméno změníme a v ten moment se všechno rozesere tak důkladně, že nevycházíme z údivu. Hraje k tomu Alenka v říši divů.
Ať se člověk hne kamkoliv, vyskakují nástrahy v podobě chybových hlášek. Něco jako Prince of Persia, ale s horší grafikou. Do samotného Outlooku se nám už nikdy nepodařilo dostat. Už jsme neviděli nikdy nic jiného, než: „Něco se pokazilo“. A jako že kurevsky, viď? Po každém refreshi se vypisuje jiný důvod. Se toho muselo pokazit opravdu hodně.
Nepomůže vypnout/zapnout. Odhlásit/přihlásit. Vystoupit/nastoupit. Smazat všechny cookies. Dodržet novoroční předsevzetí. Nepomůže vyměnit prohlížeč ani počítač. Nepomůže vůbec nic.
A pak začala jízda na tripu. Najednou se to přihlašovalo i bez hesla. Vlastně nám to nedávalo ani možnost heslo zadat. Přihlašovalo se to do úplně vymyšlených účtů. Tak se ptám bráchy: „Hele fakt chceš firemní data svěřit takovým zoufalcům?“
Nechtěl.
Neměli byste chtít ani vy.