Dopustíte se jakože dobrého skutku, dáte v noci roztomilému hravému koťátku kousek sýru. To pak za vámi běží po nábřeží, až k lodi 🙂
Přejdete přes můstek na loď a říkáte mu: „no ale já už nic nemám“ a koťátko na vás rozkošně kouká.
Pak se osmělí a vydá se za vámi přes můstek. Hmm, odvážné koťátko, říkáte si, ale o zablešenou společnost rozhodně nestojíte, tak ho odeženete zpět. Během chvilky je zpátky na můstku.
Znovu ho odeženete, můstek zvednete a poprvé zalitujete, že jste ten sýr raději nesnědli.
Koťátko mňaučí a stále chce za vámi. Snažíte se nevšímat si ho.
Pak koťátko nasadí svůj holý život a metrovou propast mezi břehem a lodí, do níž pád znamená smrt, odvážně přeskočí. A kurva…
Zatarasíte hlavní vstup do jachty a honíte koťátko po zádi. Chytnete ho a mrsknete s ním zpátky na břeh. Otřepe se, olizuje si pacičky a za chvíli se chystá na další skok.
Válečný stav je oficiálně vyhlášen.
Zařvete na koťátko takovým způsobem, že tím probudíte a vyděsíte půl posádky, která chce strachy prchnout. Nikoliv koťátko.
Metáte po koťátku PET lahve, sklo, hrnce, volně ložené dalekohledy a cokoliv, co je po ruce. Koťátko s úžasem sleduje, jak mizernou máte ve tři ráno mušku. Hluk vzbudí zbytek přístavu.
Vytáhnete hadici a koťátko postříkáte, čímž ho značně naserete a konečně jde do řiti. Za minutu je zpět, velkoryse vám odpustí a chystá se opět ke skoku na loď.
(Zavzpomínáte na tu milou žabičku z rána, co na vás jen nehybně a mlčky zírala.)
Akceptujete svoji porážku.
Zavřete všechna okna, hermeticky loď utěsníte a vchod uzamknete na dva západy. Slyšíte vetřelce se vítězoslavně procházet po palubě. Snažíte se v tom děsném horku a nedýchatelnu, které na lodi zavládlo, usnout.
Usnete. Ve snu vás vítá koťátko.
Scheiße Katze!
