La Trine

Na navigaci | Klávesové zkratky

Přiznání: jaké úskalí má život na volné noze?

Chtěl jsem probrat nepochopení, na které my, co jsme na volné noze, občas narážíme.

Přítelkyně teď byla týden doma, protože chytla angínu a do toho se jí ještě přidaly ňáký homeopatika, a všimla si při té příležitosti, jak vlastně trávím dny. A říkala mi: „Skvělé, takže zatímco já ráno vstanu, jedu do práce, tak ty se probudíš a co uděláš, čteš si iPad.“

Říkám jí: „Tak moment. Ty jdeš do práce, čekáš na bus, pak 5 minut jedeš, pak čekáš na metro, jedeš další čtvrt hodiny, a během toho si čteš knížku nebo mobil. To je úplně to stejné, co dělám já. Prostě ber to tak, že TAKY dojíždím.“

„Navíc,“ podotknul jsem, „máme-li někoho litovat, tak mě, protože na rozdíl od tebe každé ráno dojíždím čtyři hodiny!“

Lidi prostě nepochopí, no.


Ve kterém porn chatu dělala tvá přítelkyně?

Feťáci, prostitutky, bezdomovci – vděční zástupci lidské spodiny, se kterou slušný občan nemá nic společného a je třeba s ní rázně zamést.

Dejme tomu, že jsem slušný občan, možná spíš „slušný občas“, neboť někdy říkám „piča“ s krátkým „i“, pak ale vězte, že podstatná část mých slušných kamarádů, mezi nimiž jsou politici, veleúspěšní podnikatelé a oblíbení publicisté, užívá drogy, ačkoliv ono dost záleží na definici termínu droga, při rigidnějším pojetí fetují téměř všichni. Mnozí pocítili onu hranici, kdy rekreační fetování přecházelo do problému, někteří vyhledali pomoc léčebny, naštěstí nikdy to neskočilo tragicky. Což je čistě klika.

Měl jsem dvě kamarádky prostitutky, Natašu a Viku. Naprosto skvělé holky, které ale odvál čas a netuším, co dnes dělají, ale pravděpodobně jsou to starostlivé mámy od rodin. Tak to prostě je: ještě včera ses fotila se salátovou okurkou z čeledě tykvovitých v kundě, a dnes máš pořad pro maminky na TV Barrandov.

Jak se žilo ve squatu Milada mi povyprávěla někdejší administrátorka z Hewlett-Packard. Já zase dobře vím, jak se může jedna chyba, zaviněná někým úplně jiným, snadno proměnit v 30milionovou exekuci. Stačí jen chvíli nebýt na straně vítězů a sladký domove: pápá.

Hranice mezi námi a jimi je zasraně tenká.

Bavím se nad fašistickými kecy Laury Janáčkové, která se vymezuje proti feťákům, prostitutkám a bezďákům. Vrtá mi hlavou jediné: jestli ten nápad sladit rétoriku a vizuál tím, že se na plakáty vyfotí jako štětka, jí poradil můj (bez ironie) oblíbený bývalý alkoholik z jejich volebního týmu? :-)


Došlo k vraždě

V prvním patře jednom paneláku v Ďáblicích.

Náš tým vyšetřovatelů společně se soudním lékařem přichází na místo činu. Točil se zrovna záběr, kdy stoupáme po schodech do prvního patra a vcházíme do bytu, kde k vraždě došlo.

(Mám za sebou jeden natáčecí den a zásobu historek zhruba na rok, takže vás jimi budu postupně zásobovati.)

Seřadili jsme se na schodech podle instrukcí policejní poradkyně, první lékař, hned za ním šéf vyšetřovatelů Matesola a pak ostatní. Těsně před klapkou zasáhla sympatická slečna skriptka: „Tahle to nejde, otočte pořadí! První musí jít Davídek. Víte,“ začala vysvětlovat, „ve filmu platí trošku jiná pravidla. Ano, v reálu by šel první lékař se šéfem, ale jelikož v záběru bude vidět vlastně jen ten první, je nutné, aby to byl pohledný člověk. Ve filmech jsou vždy v popředí ti hezcí, s výjimkou záběrů z válečné fronty, kde se naopak statečně drží až vzadu, za černochy, bojujícími v rámci operace Lidský štít. Navíc, David v předchozím záběru vstupoval na schodiště jako první,“ dodala pro úplnost.

Posunul jsem se tedy do čela a protože mi bylo jasné, že tohle se dotklo ega ostatních kolegů herců, potlačil jsem úsměv na tváři a vítězný tanec zkrátil na polovinu.

Konečně se ozvalo AKCE a náš tým vyrazil. S vážnou tváří moudrého policisty a snahou nečumět moc do kamery jsem vystoupal schody, s velkou elegancí minul byt, kde už asi hodinu nervózně čekala mrtvola, a rovnou zamířil do patra druhého, kde jsem jemně rozrazil kordon čumilů a štábu a chystal se na patro třetí. Za mnou se neustále držel i zbytek policejního týmu se šéfem a lékařem. Režisér, pomocný režisér, zvukař i kameraman překvapením jen zírali a nikdo nedokázal zakřičet STOP. A to měl ten panelák deset pater!


p.s. „A Českého lva za nejlepší výstup roku získává…“


Ne, to není omezení svobody slova

Smazali mi komentář. To je omezování svobody slova! Cenzura!

Ne, to není omezování svobody slova. Nikdo ti totiž nebrání napsat komentář jinam, do jiného fóra, na svůj web atd. A když ti nikdo nebrání, vypadá vážně dost hloupě vykřikovat cosi o omezování svobody. Zkus být přesnější: „Nemají zájem o můj názor!“

Proč tam teda mají formulář pro posílání komentářů?

Abys jim ho mohl poslat, a pokud jej shledají hodnotným, uveřejní jej. V každých novinách nebo časopise najdeš adresu redakce, očekáváš proto, že jakýkoliv názor, který jim pošleš, tak otisknou? To by očekával leda blázen… jsi snad blázen?

A proč tam nemají napsané pravidla, které komentáře mažou?

Myslíš tím, proč není pod formulářem napsáno, že příspěvky nesmí obsahovat vulgarity, urážky, rasové útoky, spam atd.? To skutečně potřebuješ seznam pravidel slušného chování? Mně osobně se to jeví spíš ponižující, jako kdyby mi číšník při vstupu do restaurace oznámil, že nesmím plivat na zem.

Prostě odesílej každý příspěvek s tím, že máš pouze šanci, že bude zveřejněn. A podle toho jej i formuluj.

Mažou hlavně kritické komentáře!

Kritické komentáře se často píší pod vlivem emocí a výsledek bývá děs. Na rovinu, od tebe, který tady před chvíli hystericky vyřvával „pómóc, omezují tu svobodu slova,“ úplně nemám potřebu nějaký komentář číst a oceňuji, že mě před ním moderátor uchránil.

Ale prostě je to svinstvo. Tohle mě sere.

Pochopitelně, koho by neštvalo, že o jeho názor není zájem. Se stim smiř, nebo lépe: zkus své názory kultivovat. Aby bylo zajímavé a přínosné je číst.


Jak vznikl název Nette?

Často se mě lidi ptají, jak vznikl název Nette, což je nejlepší nástroj pro programování webových aplikací, a v takové chvíli si vždycky v duchu vynadám, že už musím konečně vymyslet nějakou cool historku, abych nemusel pokaždé improvizovaně vymýšlet, jelikož realita je v tomto případě poměrně dost nudná, neboť to vzniklo asi před deseti lety, ležel jsem ve vaně a decentně onanoval a jak má člověk díky internetu a snadné dostupnosti erotiky úplně zničenou představivost, tak jsem okem šátral, jestli nenajdu nějaký obrázek, který by mi pomohl, tedy v rámci značně omezené nabídky, kterou v koupelně máte, ale třeba na vlasovém spreji občas bývají slušné fotky, úplně nejvíc by potěšilo tělové mléko s opálenou krasavicí, co si ho roztírá po bříšku, jako v reklamách od Nivei, avšak kosmetiku kupovala mamka, takže tam žádné zajímavé motivy nebyly, třeba na sprchovém krému s příchutí mléka a medu bylo nakreslené mléko a včela, jako trapas, říkal jsem si, kdyby to byla alespoň včelka Mája, no a vedle stál holící gel Gillette a byl natočený tak, že bylo vidět jen to llette a ty ll vypadají jako N a tak na to Nette koukám a říkám si, že je to docela dobré.


Školení vývojářů v PHP

Přečtěte si ohlasy na školení.