Na navigaci | Klávesové zkratky

Kdo stojí za losovarskou karlovačkou?

Škoda, že se toho nedožil Honza.

Ale postupně. Ihned po příchodu na vánoční večírek C&B mi Petr svěřil úkol: „Vybíráme víno na Ples v Opeře, ochutnej tady těch pět bílých, pět červených, tři šumivé, na kartičku zaškrtni, které ti nejvíc chutnalo, podepiš se a hoď to do osudí, bude slosování a trojice šťastlivců vyhraje valník vítězného vína.“

S kamarádkou Eni jsme pochopili, že osud Plesu v Opeře závisí na našem chlastání, a protože jsme zvyklí dřít, hned jsme si vykasali rukávy a že se vrhnem na vína, leč Petr ještě dodal: „Támhle vzadu je výborný tataráček, támhle vlevo je pán, který tehdá vymyslel, že umřel Jan Rejžek, a tam vpravo je pán, který o tom napsal na Novinky článek Hudební kritik Rejžek se brání fámám, že umřel.

Inu, to bude asi ta pražská lumpenkavárna, pomyslil jsem si, a Eni, protože je slušně vychované děvče (tedy, ehm, do páté hodiny ráno byla, ale to je zase jiný příběh), ihned věděla, co se patří, vzala losovací kartičku, podepsala ji Jan Rejžek – in memoriam, já zaškrtal vína, které by měl Honza jistě rád a hodil ji do slosování.

A nyní příběh pokračuje ve formě filmové montáže, kde si naléváme sklenice, degustujeme, ovoňáváme, zaškrtáváme, opět naléváme, do toho prostřihy, kterak diskutujeme s Markétou Lukáškovou & Nikolou, což je muž, o tom, jak nenahraditelnou osobou pro nás byl Rejžek a nyní nájezd na detail obličeje, kterak koukám.

Koukám, že se začíná losovat, ale můj lístek vůbec není ve slosování, on je naopak spíše třímán v ruce, proto rychle na něj píšu DAVÍᗡƎK (jako font jsem tentokráte zvolil rozverný Drunk Sans) a na poslední chvíli jej hážu do osudí. Losování se ujímá pan Martin Janoušek, kterýžto, jak mi bylo pošeptáno, je šéf Komory veřejných zakázek a expert na takzvané losovačky. Hlouček kolem něj napětím ani nedýchá, všichni uvažují, kam ten valník doma umístí.

Famfáry, prvním vylosovaným je … tradá … Davídek!!! Prodírám se davem, potřásám si rukou s panem šéfem C&B, vyseknu děkovačku, kterou jsem měl původně připravenou na Oscara, klaním se a usmívám. Juchů!

A nyní losujeme výherce roční zásoby Meyer-Fonné Pinot blanc, kterým je … tradá … Jan Rejžek in memoriam! Potlesk už je o něco vlažnější, děkovnou řeč jsem zkrátil a při pohledu do přejících tváří lidí kolem si uvědomil, že by mi nevadilo, kdyby třetím vítězem byl pro změnu někdo jiný, jelikož červené stejně nemám rád.

Třetím vylosovaným byl pán, který je organizátorem Plesu v Opeře. Jeho děkovná řeč byla věcná a stručná: „Hele já jsem se do osudí fakt neházel, to asi přítelkyně…“, hlouček se rozešel a já musel uznat, že šéf Komory veřejných zakázek je fakt frajer.

Protože bylo jasné, že večírek již dosáhl svého vrcholu, přesunuli jsme se do podniku Zlý Časy, kde bylo již po zavíračce, už tam stál jen číšník, který pronesl něco jako „kvůli tak milým lidem, jako jste vy, samozřejmě ještě roztočím pípu a naleji vám“ a činil tak po následující dvě hodiny, poté následoval přesun na Újezd, kde jsme si s Eni zamávali, ona nasadila lyže a vyrazila na sjezdovku a já šel zabít draka.

Komentáře

  1. Vašek #1

    avatar

    Hezký formulář na komentáře. :)

    před rokem | odpovědět

Zanechat komentář

Text komentáře
Kontakt

(kvůli gravataru)