Johnův bar. Špeluňka, kde se scházejí expati. Dělají tu nejlepší křídla. A chlastáme tu Sodžu.
Bavím se s jedním Anglánem, tipuju ho na padesát let. Že už tady ve Vietnamu žije 8 let, strašně si to tu zamiloval, cítí se tu bezpečně a tak. Dodávám, že jediné, co mi tu připadá nebezpečné, jsou ti noční ožralí řidiči motorek. Anglán přikyvuje.
Večer plyne, kalí se ve velkém, Sodžu, pivo, Sodžu, a po pár hodinách koukám, jak se Anglán úplně na sračky plazí z baru a sápe se na svoji motorku. Což mu nejde, tak se vpotácí zpět do baru, ať mu kámoši jdou pomoci se na ni vyškrábat. Povede se a odfrčí domů. Prý bydlí asi 45 minut cesty daleko, říkal John.
A tak my tu žijem.
🎼 Now John at the bar is a friend of mine
He gets me my drinks for fee 🎶
