Hlavní problém je v tom, že ti lidé si vůbec neuvědomují svou roli. Dostanou velké ocenění a mají pocit, že se od nich očekává, že poděkují všem kolegům, takže jsme svědky nekonečného defilé, kde se děkuje Markovi, Petře, Janě, bez které by to opravdu nešlo, Ondrovi, a málem bych zapomněl hlavně Jirkovi, který mimochodem má zítra narozeniny.
Jen málokdo si uvědomí, že ve skutečnosti se stává na moment součástí zábavného pořadu, a snaží se s touto rolí popasovat. Když to vyjde, může to být velice zábavné, a dokonce se do toho dá vpašovat i ono poděkování Honzovi a Tomášovi.
Někdo si taky uvědomí, že získává cenný prostor v prime time, čehož lze využít k předání poselství. Je to jeho možnost, volba a vizitka. Dá se to udělat skvěle, minuta je víc než dost. Ale pokud tématu sám neprokáže dostatek úcty tím, že se na něj skvěle připraví, nemůže očekávat uctivost od ostatních.
(z knihy David nám to opět vysvětlil, kapitola Česky lev a další ocenění)
