„Turisté si jako suvenýry odnášejí víc vyvřelin, než kolik jich, jinak velmi aktivní sopka Etna, stíhá vychrlit,“ prohlásil zkroušeně náš italský průvodce a ukázal na takovou jakoby prohlubeň v zemi: „Tohle byl ještě před pár lety kopec, po kterém jste se mohli projít. Dnes tu zeje kráter. A takových kráterů jsou v okolí Etny desítky…“
To je drsné. Pochopitelně jsme se cítili provinile, když jsme si pár šutříků kradli do baťohu.
(Nebo průvodce říkal něco jiného, italsky umím akorát latte caldo, takže za přesnost překladu neručím.)
