Pokud při dřepu s velkou činkou (případně mrtvém tahu) není poloha těla úplně ideální, již ve zlomku vteřiny víte, že právě započalo několik velmi zajímavých dní ve vašem životě.
Na ilustrační fotografii vidíte, kterak po ránu zvedám ze země ponožky. Nasledný pokus si je obléci, který jsem rychle vzdal, fotograf nestihl zachytit.
Mimochodem, když jsme před lety začínali trénovat na Spartany atd, naše heslo bylo „Především u toho vypadat dobře“. Když vám při dřepu selžou záda, jak dobře u toho budete následně vypadat se odvíjí zejména od otázky, zda se podaří ještě vstát a činku z ramenou vrátit zpět do stojanu. Pokud se tohle zdaří, máte víceméně vyhráno. Pak se stačí tvářit, že se jen ležérně protahujete, ačkoliv ve skutečnosti se křečovitě držíte vedlejšího stroje a snažíte se nepozvracet. Poté je nutné vykouzlit co nejvíce přesvědčivý výraz, že skutečně bylo záměrem udělat jen jeden dřep a jít pryč, že přesně s tímto plánem jste dnes šli do gymu. A začnete činku odstrojovat, ale hned vám dojde, že zachovat dekorum při sundávání 20kilového kotouče je zcela nemožné, tak ho tam necháte, a tváříte se, že i tohle je součást dobře promyšleného jednání.
