Tak jsem právě měsíc doháněl úkol, na který měli dva lidé dva roky a jaksi jej nestihli. Šel jsem do toho jako duševně vyrovnaný jedinec, vyšel jako někdo dočista jiný.

Abyste rozuměli, jsem zvyklý pracovat docela intenzivně, ale tohle chtělo mnohem víc. Co s člověkem udělá měsíční lekce přepracovanosti?

Vždycky jsem byl splachovací typ, kterého jen tak něco nerozhází. Věčně s dobrou náladu. Něco se změnilo. Budím se v horším případě rovnou nasraný, v lepším případě v labilním rozpoložení. Potom stačí jedna nevhodná věta (třeba „dobré ráno“ od milované osoby) a jsem opět nasraný.

Mám rád kvalitní filmy (díky Kyklope za tipy). Něco se však změnilo. Nesoustředím na nic delšího než 20 minut. Vyhledávám jen koncentrovaný humor v této metráži. Právě probíhající cyklus Felliniho filmů na ČT2 mě nechává chladným, sjíždím pouze Simpsonovi, Futuramu a South Park. Někdy nevydržím do konce.

Týden má nyní čtyři dny. Nazývají se: Zúčtování, Výzva, Druhá výzva a Duel. Jak říkám, měl jsem rád kvalitní filmy.

Nechápu, proč je dnes 22. květen, když včera bylo prvního?

Přepadají mě energetické absťáky. V tu chvíli musím zajíst tyčinku Mars Nutellou. Řekne se německy kondička „die Konditorei"? Teď je mi bližší to druhé.

A taky mám rád tik-tak.

Při práci si pouštím jedině cajdáky. Pokud omylem povolím Repeat Song, všimnu si toho až druhý den. Nechám ho zapnutý. V písničce Oh My Lord od Nicka Cave/Boney M/George Harrisona nebo Overload od The Cardigans nyní v refrénu zřetelně zpívají ‚Overworked‘.

Nemůžu si vzpomenout, k čemu slouží knihovna libido


Tento pátek byl deadline. Mrzí mě, že jsem celou záležitost zvládl jen na 90 % (tedy nezvládl), ale konečně jsem si mohl oddechnout. Tedy… jdu si pustit Humpe & Humpe: Yamaha, zapnu repeat forever a doprogramuji těch zbývajících 10 %. Prostě musím! Za odměnu si večer dopřeji Simpsonovi. Půl dílu.