Naplnit pražské kino Aero po střechu premiérou dokumentu dva dny před jeho televizní premiérou je úžasný úspěch, Vít Klusák pogratulovávám.
My se na pěstební Dělníky bulváru koukali až teprve včera, jelikož jsem byl v úterý zanést nějaké papíry a vrátil se až ve čtvrtek, za což jsem po právu velmi mnoho pochválen nebyl, ale zase díky sledování na iPadu jsem mohl dokument průběžně pauzovat, abych přítelkyni upozornil, když se tam mihl někdo, s kým se znám, a glosovat děj vtipnou historkou z Blue Lightu, což na ni dělalo dojem podobný, jako na manželku od Pavel Novotný, když na ni valil ty své kecy o práci.
Pak jsme si chvíli v dokumentu hledali každý to své, Leňa konstatovala, že pes Novotných oproti záběrům nikdy na volno nechodí (bydlíme v sousedství), já přemýšlel, na jaké verzi Nette běží eXtra, a setkali jsem se až u jednoho z monologů Novotného, kdy zrovna nebyl high a bylo mu trochu rozumět, a Leňa se s nevěřícným pohledem zeptala, jestli to myslí fakt vážně, „Asi jo,“ říkám. „Ale to … v tom případě … tyjo … on je ještě horší než ty.“
Jsem věčně druhý.