K Lisabosnkým nočním pařícím uličkám neodmyslitelně patří černoši prodávající sluneční brejle a klobouky.
Prodávat sluneční brejle o půlnoci mi bylo trochu záhadou, lidé o ně nijak enormní zájem neměli, tak jsem se jednoho týpka zeptal, proč bych si je měl od něj koupit. Odpověděl: „Zítra přes den se ti budou hodit. A já tu tou dobou nebudu.“
No jo vlastně!
