Když objevím zajímavý blog, neukládám si hned odkaz. Počkám, až mě na něj vítr zavane podruhé, nebo potřetí. Až si řeknu: „á, tohle odněkud znám.“ Hraji s náhodou v kostky a ono to vychází.

Jsou ale případy, kdy pocit „čehosi známého“ mám už při první návštěvě. Alespoň tak tomu je v případě nového blogu Letinky. Vyklubat se o osm dní později, mohl bych prohlásit, že si jej pisatelka nadělila pod stromeček. A jak charakterizovat její zápisníček? Připadá mi jako „Převážně neškodný, kdyby jej psala žena“. Místo mužského cynismu tu vládne ženský cit a laskavý humor. Prostě parádička.

Onen pocit „známého“ je dán tím, že Letinku znám(e) z komentářů na Převážně neškodném, Znáte z PN… především však jako vytrvalou oponentku na WELL:DONE. Občas mě přiměla si přečíst komentáře i bez toho, že bych četl samotný článek. V této souvislosti musím upozornit na jednu zoufalou reakci čtenáře WELL:DONE. Rozhořčuje se, jak si mohla Letinka dovolit nekomentovat jistý spot. Je to jen krásná ukázka toho, jak je těžké vytvořit si vlastní názor. Čtenář si zvykl jen přikyvovat, a když najednou není komu, je z toho paf.

p.s. co pěkného jste našli Vy pod stromečkem?