Na navigaci | Klávesové zkratky

Tak si to teda shrň, když chceš

Bude v tom všechno. Sex, boj o život i duševní porucha.

Počátek roku 2017 v mém případě sahá přibližně do listopadu 2016 (už to z něj dělá rok mimořádný!), tedy do chvíle, když jsem se přestěhoval z bytu, kde jsem byl svým pánem, ke dvěma slečnám spolubydlícím ??‍♀️??‍♀️. Experiment/terapie. Ani na moment jsem toho nezalitoval. A dokonce o tom dal rozhovor do Čilichili.

Nicméně to byl jen počátek.
Rok 2017 divoce předčil má očekávání.

Čím začít? Třeba, že ten línej David z let minulých by nevěřil vlastním očím, kdyby viděl Davida '17 stát na startovní čáře 28km závodu Spartan Race, natož tomu, že proběhl i páskou cílovou. Moc děkuji a vážím si té šance. A letos chci dát maraton. ?‍♂️

Hrál jsem poprvé paintball. A jel na vodu ?‍♂️. A poprvé se převrhl na loďce. A podruhé. A potřetí. Svištěl si na wakeboardu a udržel se na paddleboardu.

Byl jsem poprvé v Asii, Kataru, Vietnamu, Thajsku, Singapuru. Konečně zase můžu cestovat a užívám si to neskutečně. ✈️

Totiž, abyste rozuměli, nic z toho by nebylo možné, nebýt jedné osoby … vlastně spíš zmizení té osoby … ale o tom až za chvíli.

Zažil jsem, když mi kamarádka před očima spadla ze 4metrové výšky a přerazila si obratel. Zázračně se uzdravila ❤️. Pokud nejde o život, jsou problémy směšné.

Holčičce kamarádů diagnostikovali strašlivou nemoc a nadějí byl jen lék za miliony Kč. Udělali jsme web a lidé ty peníze během pár dní poslali. Díky tomu si mohla před pár dny rozbalit vánoční dárky ?

Viděl jsem poprvé film Kouř ?, sežral tak tunu zmrzlinky a dvě tuny hrášku.

Šlápl jsem na koule své introvertní podstatě a začal chodit do školy improvizace. Nelze se tam zamknout do sebe a přečkat to.

Měl jsem poprvé Tinder-rande. (Jo, TEPRVE, no a co, všichni někdy začínáme. ?)

Měl jsem tři srazy: se základkou (spolužáci byli skvělí), s gymplem (spolužáci byli skvělí) a se srnkou (v rychlosti 80 km/h).

Vlastně čtyři srazy: ještě s důležitou kamarádkou mého života, kterou jsem naposledy viděl před čtvrtstoletím a myslel si, že už ji nikdy nenajdu. Až jednou mi Instagram (který ona nepoužívá) povídá, že ať si ji přidám, když jsme přátelé na Fejsu (nebyli jsme). Zázrak maskovaný za chybu techniky.

Mám první kérku. A zároveň jsem poprvé někoho pokéroval.

Trollinkal jsem předávání státních vyznamenání na Pražském hradě ?. A dopřál všem hostům možnost si se mnou udělat selfie. Byla to jízda! Na předávání Českých slavíků jsem se divil, že umělci to neumí roztočit ani zdaleka tak, jako politici.

Byl jsem poprvé na Psytrance festivalu. A Utuberingu! A spoustě božích koncertů.

Vydělal jsem miliony na Bitcoinu ?. (Proč jste mi o něm neřekli dřív?)

Ale hlavně ze svého života konečně někoho odstřihl. Po dvou temných letech vysvitlo slunce a já se mohl konečně nadechnout. Na životě s někým, kdo má nejspíš duševní poruchu, je nejhorší to, jak na to pomalu, nevěřícně a bolestivě přicházíte. Zcela vás to paralyzuje. A za blázna považujete sebe. Jsem vděčný, že jsem z toho vyvázl dobře, neboť kamaráda podobná situace dohnala až do psychiatrické léčebny.

Když na to tak koukám, není tu vůbec žádný pracovní úspěch… No, mohl bych nadhodit, že jsem měl rekord v počtu školení Nette za měsíc. Ale spíš myslím, že rok 2017 byl rokem duševní pohody, a o to lépe se mi bude v tom letošním pracovat ?

(A kde je ten sex? To si nechám na příště.)