Programoval jsem pomocí AI stránku pro počítání BMI. Krásně mi ji navrhl a vyrobil, akorát do políček pro věk, výšku a váhu dal předdefinované hodnoty. Samozřejmě tam nepatří, tak jsem mu napsal, ať je dá pryč.
Něco mě ale šíleně zarazilo. Všechny údaje totiž na chlup přesně odpovídaly mým.
„Hele,“ napsal jsem mu, „proč jsi použil právě tyto údaje?“
„To jsou běžné hodnoty pro demonstraci,“ odpověděl klidně. „Typický statistický průměr.“
„Mě to šokovalo, protože to jsou zcela přesně mé údaje.“
Chvíli se snažil prohledávat data, jestli je odněkud nemohl čerpat. Pak to vzdal.
„Opravdu nemám přístup k žádným vašim osobním datům a jak vidíte, ani se nikde v kódu nevyskytovaly. Je to opravdu jen náhoda, ale chápu, že to může působit zvláštně. Data jsem si prostě vymyslel jako ‚realistický průměr‘ pro demo účely: průměrnou výšku muže v ČR, střední věk dospělé populace a také mírnou nadváhu, což je dobrý příklad pro demonstraci prodejních CTA.“
KOKOT.