Na navigaci | Klávesové zkratky

Chystám se napsat scénář k bijáčku

Příběh se odehrává v osmdesátých letech v Československu. Normalizace pryč, do revoluce daleko, veksláci, estébáci, šedivá hnusná republika, lidi shrbení. Hlavní hrdinou je týpek, lehce perzekuovaný režimem, ale nic mimořádného. Někde sežene (nebo si vyrobí, ještě nevím) hafo zbraní. A vyrazí vystřílet komanče.

Nejprve oddělá předsedu národního výboru, hodně efektně, bouchačku bude držet pootočenou o 90° a dá u toho skvělou hlášku. Pak sejme tajemníka, krev cákne na kameru a následně pročistí celej barák, načež si zapálí buď cígo, nebo doutník, nebo to párátko, co má celou dobu v koutku úst.

Pak jede do Prahy. A tam začne teprve to pravé maso. Na nastoupené čety milicionářů nešetří plamenometem ani božími hláškami. Postupně se dostane až do budovy Federálního shromáždění, tam zrovna všichni tleskají nějakému plešatému soudruhovi, tak je pokropí sapíkem. Epická scéna, krve jak z komunistů, za chvíli všichni mrtví. Už chce odejít, když si všimne, v rohu je ještě nekdo živej, je to Jakeš, řekne mu „zase sám jak kůl v plotě“ a vychutná si ho srpem a kladivem.

No a teď jde na Husáka. Ten už na něj čeká a jakmile vejde do Vladislavského sálu, otočí se v křesle a koukne na něj přes své popelníky, těma děsivě vyzvětšovanýma očima: „Čakal som vás.“ Nastane takový ten dramatický monolog hlavního padoucha, kde vysvětluje své pohnutky, ale neříká to spatra, nýbrž to čte jako novoroční projev, vždycky dvě slova na A4, a při každém otočení listu si nasliní prst a udělá to zvuk, jako když si náš pes líže koule, a najednou sáhne a už žádnej další nemá a náš hrdina nabije RPG a zamíří a řekne „Gusta la vista, bejby“ a rozstříkne prezidenta po půlce sálu.

Všichni lidi se radují v ulicích, titulky a konec.

před 3 lety v rubrice jakože zápisník | shlédnuto 7861× | nahoru |