Co se stane pět minut po osmé?
Na svých digitálních hodinkách zaznamenáte úžasný jev, který bývá srovnáván s pozorováním komety nebo UFO. Celý úkaz bude trvat zhruba minutu a měl by vypadat asi takto:
Pozor! Nesledujte hodinky nechráněným okem! Je nutné se vybavit nějakým dostatečně silným ochranným filtrem. Nebo se můžete dívat přes zrcadlo, uvidíte totéž:
Dokážete spočítat čas a datum, kdy bude obdobný úkaz opět pozorovatelný?
Komentáře
pif #1
bohuzel, to sme v materske skolce nebrali
Arthur Dent #2
02:50, 05:20, 22:55, dokonce i v 10:01, v 01:10, v 11:11, třeba i ve 12:51, stejně tak v 15:21 a ve 21:15. I o půlnoci: 00:00
David Grudl #3
#2 Arthure Dente, včetně data a letopočtu?
arny #4
co takhle:
20:06
20.06.
2006
atd.
heč, mi jsme to v školce brali ;)
pixy #5
Rekl bych ze vcetne te symetrie uz se hooodne dlouho nic podobneho opakovat nebude.
Ale treba v roce 5002 budou uz zavedeny dekadicke hodiny, den bude mit 100 hodin a cas 50:02 bude mozny… Ale civilizace, ktera dospeje k dekadickemu pocitani casu uz si patrne nebude myslet, ze „digitalni hodinky jsou docela dobry napad“ (D. Adams).
Anebo bude mit v roce 2115 rok aspon 15 mesicu… :o)
ad #4 arny > Ale vyjmenovana slova po M asi ne :oP
kOzOn #6
Tipuji, že už jen jednou 21.15 21.15. 2115.
carnero #7
Nevim kdy přesně to bude znovu… ale asi se na to nepodíváme osobně. Jedine, ze by jsme dopadli podobne jako Fry (Futurama; 1000 let v kryokomoře) :))
Jakub Vrána #8
Při zachování současných podmínek (60 minut v hodině, 24 hodin denně, 30 dní v měsíci, 12 měsíců v roce) k tomu už nikdy nedojde. Došlo k tomu jen čtyřikrát – 1.10.110, 10.1.1001, 11.11.1111 a právě dnes.
Pokud bychom měli hodinky, které nejdřív zobrazují měsíc, pak by to místo dneška bylo 20.5.520.
Pšenda #9
#4 arny, A funguje ti to i zrcadlove? Nejspis ne…
David Grudl #10
Znovu se to stane už jen jednou: 21. 12. 2112 ve 21:12. S tím rozdílem, že budete potřebovat zrcátka dvě.
V minulosti mohla tato situace nastat 18. 11. 1811 krátce po 18 hodině. Zrcátko stačilo pootočit o 90 stupňů. Jenže tehdy nikdo neměl digitálky, takže z pozorování sešlo. Hodně lidí tehdy odcházelo zklamaných…
David Grudl #11
#8 Jakube Vráno, řešil jsi to matematicky nebo bruteforce v PHP? ?
Sodalite #12
Sakra, já jsem to prošvihl. Roku 2112 se aži nedožiju, takže mi zdá se unikla důležitá kapitola života. Co se dá dělat.
Aspoň že už nejsem panic.
Jakub Vrána #13
#11 Davide Grudle, Chtěl jsem si to napsat, ale jak jsem si postupně uvědomoval omezující podmínky, tak nakonec výsledek rovnou vypadl ?.
ToOb #14
#5 pixy, Moje astronomické znalosti jsou minimální, ale vím, že na Marsu trvá rok asi 670 dnů. Počet měsíců myslím odpovídá „nudnému“ pozemskému množství. Ale věřím, že časem budou na dosah další planety, tak možná…
Nevíte náhodou, jestli výprava na Mars dostane za 56 dnů v měsíci dvojnásobnou výplatou? ;) Ale koukám, že den trvá jen asi 20.74, když budem uvažovat konstantní vteřinu.
Arthur Dent #15
#14 ToObe, Budu remcal: Mars ma dva mesice, Phobos a Deimos. Podle ktereho se ten cas „mesice“ odmeruje?
pmasarik #16
Aký pekný dátum, škoda že práve v tento krásny den mne pribudol zase jeden rok života naviac.
Och joj sladkých „saťosem“ rokov…
Nai Dzet Quiv #17
dgx, kde jsi na tutu „hádanku“ přišel? ?
ofr #18
#15 Arthure Dente, no, vzhledem ktomu, že názvy znamenají Děs a Hrůza tak si marťani moc nepomůžou
David Grudl #19
#18 ofre, Ti marťani jsou divní, takhle si pojmenovat měsíce… To už zní líp i Udaj a Kusaj ?
#17 Nai Dzete Quive, Tyjo ani nevim, tuším z únavy ?
carnero #20
#10 Davide Grudle, 1811 a Ty jsi již byl na světě (když víš, jak byli zklamáni z neexistence digitálek)? Tak to je dobré… nejstarší programátor na světě.
carnero #21
#14 ToObe, Ne, to bude dalsi strategie snižování platů… zvednou to o stovku na rok… a rok protáhnou na dvojnásobek (protože v Unii již bude i Mars, jehož požadavkem bude srovnaní délky kalendářního roku – bez ohledu na delku roku astronomického).
Mimochodem: galaktický rok je dlouhý 225 miliónů let, to se stávajícími platy nebude ani na chleba.
David Grudl #22
#20 carnero, já tam nebyl, čerpám informace z Jiráska. Tehdy jsem měl nějakou neodkladnou služební cestu…
carnero #23
#22 Davide Grudle, Aha, budu muset číst Jiráska pečlivěji. Nevšiml jsem si, že někde brečí nad absencí digitálek. Služební cesta? Pěšky nebo na koni??
Nai Dzet Quiv #24
pro carnera: Jistě, že koňmo… ;-/
ToOb #25
#23 carnero, Tipuji, že na koštěti nebo jinou více progresivní metodou.
Sodalite #26
#23 carnero, Tak to jste asi nečetli Jiráska pořádně. V románu F. L. Věk totiž existuje dokonce i postava, které se absence digitálek dotkla natolik, že jeho životní kvalita stála za úplné houby. Jmenuje se Žalman.
David Grudl #27
#26 Sodalite, Román nesl původně název „F. L. Věk digitálních hodinek“. V této betaverzi knihy se Žalman jmenoval Lohonka a jeho život byl velmi úspěšný. Jirásek však dal na dobrou radu jakéhosi Cimrmana a název zkrátil.
#23 carnero, Chtěl jsem si vzít firemní vzducholoď, ale všechny byly v terénu. Tak jsem se spokojil s teleportem.
Sodalite #28
#27 Davide Grudle, Ještě že Cimrman je tak chytrý. Dovedeš si představit, že by Lohonka existoval na věky?
carnero #29
#26 Sodalite, Stydím se za svou neznalost :'(
#27 David Grudl Teleport kolem roku 1800, to je mi novinka. Studoval jsem dějiny a údajně byl vynalezen ve 24. století. Kdo ho postavil prvně? A neřikejte mi, že nějaký dgx, to Vám nesežeru :D
David Grudl #30
#29 carnero, teleport vznikl už před rokem 2100, ale masového užití se dočkal až o něco později (do té doby sloužíl spíš k transportům zeleniny).
A pouhých 800 let poté byl vynalezen stroj času. Jak známo, jedna z prvních cest zpátky minulostí směřovala právě do roku 1800, kde výprava vedená docentem Xi omylem zapomněla starší model teleportu značky Shupsem-shuptam.
(pravda je, že teleport měl být vynalezen až ve 24. století, ale díky zkoumání zapomenutého teleportu se podařilo vývoj značně urychlit)
carnero #31
#30 Davide Grudle, Děkuji za doplnění… mžná by to chtělo zveřejnit pro všechny. Jistě nebudu jediný, koho zajímá vývoj teleportu.
Tomik #32
#27 Davide Grudle, Poto, ještě Jirásek zkoušel další verzi, kde ho ojmenovat Pája Zalman Lohonka, ale všudypřítomný Cimrman mu poradil, že jednou cestoval (pomocí teleportu vynalezeného ve 24. století, který byl ale pomocí jiného teleportu zanesen do 18. stolejí) do 20. století a že tam existuje jistý hudebník velmi podobného jména a že by dojít k záměně, takže od té doby v tom měl Jirásek poměrně bordel a Temno, takže jeho jméno na radu J. da C. raději změnil.
Sodalite #33
#29 carnero, A máme zaděláno na skvělý časový paradox :) Já jenom doplním, že reverzním inženýrstvím byl Shupsem-Shuptam rozložen téměř na prvočinitele, tedy tele a port. Telat bylo všude dostatek, byla lehce k sehnání, tam problém nenastával.
Portem se začal zabývat později už zmiňovaný Žalman Lohonka, dokonce sestrojil i prototyp, ale protože nenašel vhodného sponzora musel vývoj na pár let pozastavit. Když se k němu vrátil, přejmenoval ho na „PORTA“ a teprve potom se to pořádně rozjelo. Vzniklo také několik klonů pod GNU/GPL licencí, které mají označení jako „trampská, dětská či jiná porta“.
Zajímavé na Teleportě je, že leckdy dokáže nadzvednout ze židle, což je, vzhledem k tomu, že projekt stále víceméně tápe, poměrně slušný úspěch.
carnero #34
#33 Sodalite, Předem upozorňuji, že do Linuxu nevidim, nicméně s ohledem na tuto debatu by mě zajímala spojitost mezi tzv. portováním, telaty a teleportem.
Předpokládam, že pokud portování provádí tele (lidský jedinec chovající se jako zvířecí jedinec), jedná se o teleportování. Ale cítím jistý rozdíl mezi tímto teleportováním v Linuxu (či pro Linux) a teleportováním jako takovým (tj. přenosem předmětů odněkud někam).
Honza #35
Tak ten titulek mi připomněl úrývek z filmu Kostka 2: Hyperkrychle. Pamatujete čas na hodinkách? 6:06:59 ?
Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře.