Když mě Jiří požádal o rozhovor pro MladýPodnikatel.cz, jemně jsem ho upozornil, že si vůbec nepřipadám jako podnikatel, že jsem pouze mladý. To nevadí, říkal.
Ok, tak jsem šel. Především jsem chtěl vyšpiónit, jak přesně rozhovory dělá, jakou používá techniku a studio, abych mu ukradl knowhow pro SVÉ podcasty. Zajímal jsem se o každý detail, o způsob rozložení akustických stěn v místnosti, všechno si nenápadně zapisoval a nic netušící Jiří na mé otázky bezelstně odpovídal.
Poté jsem chtěl zmizet, nicméně napadlo mě zůstat, předstírat rozhovor a tak zjistit, jaké otázky bude Jiří klást. Byl jsem připraven na dotazy jako „Vidím, že máš skvělou kondici, asi hodně sportuješ, že?“, ale Jiří začal „Vidím, že jsi hodně nemocný a málem jsi umřel, chceš k tomu něco říct?“ Nepáral se s tím. Dokonce nepadlo ani „Tvůj blog byl druhým nejlepším blogem u nás, proč už nepíšeš?“ nebo „Jsi úžasný úplně ve všech směrech?“
Nic z toho. Čekal jsem lepší přípravu. Řeč se točila kolem opensource, takže pokud nejste programátor, ani na to _nekoukejte_. Navíc mám tričko, které vypadá, že má obří fleky.
