nyní skrytá reklamní sdělení v textu

Na navigaci | Klávesové zkratky

Když straník dělá vlastní šílenou kampaň

Jak zvládat krizovou komunikaci v malých stranách:

Stane se taková situace, že jeden z potentátů malé politické strany si na vlastní triko rozjede dementní billboardovou a webovou kampaň.

Tohoto šťavnatého sousta se ihned chopí řada kamarádů, kteří si jedou agentu „jednou za měsíc sdělit, že tato strana opět dosáhla nového dna a fakt už je nikdy nejspíš nebudu ani volit“, aby druhá část kamarádů, kteří ve straně naopak platí členské poplatky, se s nimi v diskusích dohadovala, proč dělají závěry ze soukromé aktivity jednoho dementa z republikového výboru.

V jednom vlákně jeden kamarád aféru blazeovaně komentuje: „Tak to v politice chodí, zvykej si 🙂“ a druhý (straník) se ptá „A co navrhuješ? A co děláš ty? Krom toho, že lajkuješ lživé statusy.“ Zhruba v tomhle přátelském duchu probíhají všechny diskuse.

Byť otázka nebyla na mě, nezdvořile ji zodpovím. Není to složité. Především je fakt, že takto to (nejen) v politice opravdu chodí. Proto je třeba být ve střehu a vědět, že v okamžiku, kdy se nechutná soukromá billboardová kampaň vysoko postaveného člena strany propagující navíc web se šlohnutým designem oficiálního webu strany objeví, je nutné IHNED sepsat tiskovou zprávu. Ihned proto, aby příznivci strany mohli na sdílené fotky rovnou reagovat odkazem. Odkaz je totiž v internetových diskusích nejsilnější argument.

Tiskovou zprávu musí nutně sepsat osoba, která dokáže vystupovat i jinak, než jako hulvát, v tomto případě tedy předseda strany, a musí se nejen distancovat (to by samo o sobě spíš budilo podezření), ale především vysvětlit, proč je podobná kampaň strašná, které všechny hodnoty, na nichž straně záleží, porušila, a nebál bych se získat sympatie rodičů pubertálních dětí dodatkem, jak stranu mrzí, že tohle je aktivita jednoho jejich člena.

Mohlo by vás zajímat