Nikon D70 Pokud shodou okolností nejste (ne)šťastným majitelem digitální zrcadlovky Nikon, můžete článek klidně přeskočit až do míst, kde sídlí otázka Líbil se vám článek? a kliknout si na Ne. 🙂

Tak, zatímco se nemajitelé vyřádí na tlačítku Ne, my majitelé si povíme něco moc důležitého o našich jednookých miláčcích.

Několik digitálních zrcadlovek mi už rukama prošlo, takže když jsem se loni rozhodoval, s čím dalším fotit, Nikon D70 byla jasná volba (dnes už by to byla nová D200). Jenže narazil jsem na velmi nepříjemný problém – Nikon dělá velmi tmavé fotografie.

V žádném případě nešlo o subjektivní dojem. Dokazují to tyto „typické histogramy“. Jistě, byl by to dostatečný důvod na reklamaci, jenže kamarád se potýkal s úplně stejným problémem u Nikona D100. Tedy nejde o vadu kusu, ale o „vlastnost“ celé rodiny zrcadlovek.

Navíc nikdo nebyl schopen poradit, dokonce v žádné recenzi jsem o podexponování nenašel ani zmínku. Přitom problém nelze přehlédnout.

Řešení

Samozřejmě je tu možnost fotit s korekcí expozice +0.5 EV. Jenže to, co získáme v tmavých odstínech, ztratíme ve světlých. Takže z bláta do louže. Navíc bych očekával, že fotoaparát této úrovně se musí bez takové berličky obejít.

Plnohodnotné řešení se skrývá pod pojmem uživatelské tonální křivky. Jde vlastně o klasickou funkci Curves běžně používanou v grafických editorech, s tím podstatným rozdílem, že její aplikace se provádí přímo ve fotoaparátu a na ostrých RAW datech. Tedy nedojde ke ztrátě informace.

S hledáním toho nejvhodnějšího průběhu křivky si pohrál jistý Alex Mabini. Na jeho stránkách se nejen dozvíte veškeré podrobnosti k tématu, ale především si můžete stáhnout odladěnou křivku a podle návodu ji nahrát do svého Nikona (kdykoliv se dá z menu fotoaparátu vypnout či zapnout).

S uživatelskou křivkou se foťák chová dočista jinak, prostě mi dělá radost 🙂 Nakonec, srovnejte tyto fotografie:

To je jinší kafe, že?