Nazývat dnešní LLM jako „pokročilá statistika“ sice není technicky vzato úplně špatně, ale má to podobnou vypovídací hodnotu jako říct, že
- mozek je pokročilá chemie
- počítač je jen hromada tranzistorů
- hudba je jen vibrace vzduchu
- ekonomika je pokročilá aritmetika
- letadlo je jen aplikovaná fyzika
- oheň je jen rychlá oxidace
- programování je jen psaní textu do souborů
- film jsou rychle pouštěné obrázky
a tak dále. Jako jo, všechno je to pravda, ale moc nám to nepomáhá pochopit, proč nás fascinuje nebo jak ji efektivně využít.
Někdy je za tím bagatelizace, snaha sdělit, že jde o něco triviálního nebo snadno pochopitelného. Často jde o odmítnutí slova inteligence, upozornění, že LLM nemají skutečné porozumění. Protože inteligence je vnímána jako to, co nás odlišuje od strojů a staví na vrchol stvoření. Přiznat ji něčemu jinému znamená vzdát se části vlastní výjimečnosti.
Takže definice inteligence se historicky posouvá podle toho, co stroje zvládnou:
- Šachy? „To je jen hrubá síla, ne inteligence.“
- Rozpoznávání obrazu? „Jen pattern matching.“
- Psaní esejí? „Jen pokročilá statistika.“
- Kreativita? „Jen rekombinace naučených vzorců.“
Tím se nám rýsuje definitivní a přesná definice onoho pojmu – inteligence je to, co stroje ještě neumí.