Řešení skořápkáře a jedna záhada navrch

Pravděpodobnost hození šestky v jednom pokusu (ten může být součástí kolika chce dohromady pokusů) je vždy 1/6. To, že se vám předtím podařilo naházet třeba 10 šestek je kostce buřt:-)

jojo, to mi připomíná, jak někde v nějaké světové sportce se tahalo 5 čísel třeba z 50 a padla „postupka“ tuším 1–5 a teď se spekulovalo, jak je to málo pravděpodobné. Nesmysl, je to stejně pravděpodobné, jako že padne 2, 17, 35, 48, 50

Dá sa to vysvetliť aj tak, že udalosti nemajú pamäť. Kocka si nepamätá čo ukázala v predchádzajúcich prípadoch. Naopak, v prípade škrupinkára je to o tom, že si pamätáme. (ale to myslím spomínal pixy)

#2 noname, ale 2, 17, 35, 48, 50 je taky hodne malo pravdepodobne. 😉

Nejjednodussi odpoved na vsechny tyhle hadanky je: podminena pravdepodobnost.

No tak to zkusím ještě jednou…
Kdyby se tou kostkou házelo o „velké“ peníze nebo šlo někomu o život, tak je ta matematická pravděpodobnost pořád stejná ale „ve skutečnosti“ je prostě nižší (vyjímečně vyšší).
Asi to neumím správně vyjídřit a nevím jestli s tím má zkušenosti i někdo jiný…ale tak to v životě chodí :)

#5 Ondro, Nevím, jaké máš zkušenosti ze života, ale moje kalkulačka umí generovat náhodná čísla (třeba 1–6) a má statistický mód. A světe div se, když jsme ji donutili hodit kostkou 1000krát, průměr všech hodů byl po zaokrouhlení 3,5 (tedy takový, jaký měl podle matematické pravděpodobnosti být). Tak kde to nefunguje?

Dobře, tak aby nikdo nemohl tvrdit, že se hází 6× za sebou a jsou to všechno samostatné události – vemte si 6 kostek, hoďte jimi najednou. A jaká je pravděpodobnost, že na všech padne šestka zároveň 😉

#7 Martine, (1/6)^6, tedy 1/46656, ale pro každou tu kostku zvlášť je ta pravděpodobnost 1/6 ;)

A nevíte někdo, proč se tyhle úlohy vždycky dělaj pro šestku? Já mám rád třeba trojku. A nikdo mi nikdy neřekl, jaká je pravděpodobnost pro trojku! Svědčí to o vašem charakteru! :)

#7 Martine, #8 #13 Ještě bych doplnil, jde o to, na co se díváme jako na pokus. Jestli na samotné hození kostkou – a nebo na více hození za sebou. Pravděpodobnost jednoho hodu je 1/6 – stejně tak pravděpodobnost jakéhokoliv samostatného hodu. Ale pravděpodobnost více hodů za sebou, braná dohromady, je samozřejmě nižší. Jak jsem napsal, je to samé, jako byste házeli více kostkami současně.

A trojkou se nikdo nezaobírá, protože šestka hází znovu 😉

#8 #13, Já mám taky rád trojky!

Já bych řekl, že pravděpodobnost bude tak 2/3, protože je kostka nejspíš špatně vyvážená nebo házím šestky schválně 🙂.

Pokud je na jedničce závažíčko, tak hodím šestek kolik chci.

Hodit sest sestek za sebou pomoci jedne kostky, je dle mne to samy jako vzit sest kostek hodit a na vsech padne sestka. V tom pripade je vic nazorny ze je to 1/(6⁶)

Ještě jedna statistická hádanka

A zadání má velmi jednoduché: jak spočítáte, kolik ryb je v rybníce?

Fakt geniální… díky moc za článek !!

S tou kostkou je to koukám stejně ‚neintuitivní‘ jako se skořápkama. A je to v podstatě podobný problém. Řešíme 2 věci dohromady – jednotlivou událost a sadu událostí:

Pokud hraji 1× skořápky, tak buď vyhraji nebo ne – to nic neoptimalizuji. Volím mezi dvěma možnostma – buď je kulička pod mojí favoritkou nebo pod těma druhýma dvěma. Pokud pokus opakuji začne se uplatňovat statistická pravděpodobnost.

Pokud hážu 1× kostkou je pravděpodobnost padnutí 6-ky 1/6. Kdykoliv. Ale v příběhu šlo o událost padnutí 6-ti šestek za sebou.

Ale moment, netvrdil jsem před chvilkou, že pravděpodobnost hodit šestku je vždy 1:6? Takže i teď?

Nooo… Ano 🙂. Ta otázka je položen trochu nešikovně, při každém hodu máš pravděpodobnost, že tento konkrétní hod hodíš šestku, 1/6. Ta pravděpobonost 1 : 46.656 neříká, že tento konkrétní hod mám na hození šestky pravděpodonost 1 : 46.656, ale že hodit šest šestek za sebou má tuhle pravděpobonost.

#16 ivan_de, přesně tak. Z vnějšího pohledu jsou oba případy zcela jasné a intuitivní. Hodit šestkrát po sobě šestku je něco jiného, než ji hodit jednou, stejně tak vsadit si, jestli je kulička pod jedním kalíškem nebo naopak pod některým ze dvou zbývajících, tak vždy vsadím na tu druhou možnost. Samozřejmě. Ale z vnitřního pohledu, kdy se děj dělí na minulost a budoucnost, je najednou intuice v troskách.

#17 Timy, ta otázka je naopak položena velmi šikovně 😁

#18 Davide Grudle, To je taky možnost 🙂

#14 Davide Grudle, Zeptáme se porybného?

No, možná je to od mě troufalé, ale podle mě je ta pravděpodobnost vždycky 50%. Pravděpodobnost je definována poměrem počtu příznivých jevů k počtu všech možností. Všechny možnosti jsou vždycky u každé události dvě. Buď to vyjde nebo nevyjde. No a ta příznivá je většinou, že to vyjde 😉. Takže 1/2.
Jakekoliv zabředávání do nějakých podmíněností atd. je zbytečné komplikování si života. Prostě 50 na 50.

#20 Balude, Mám 2 revolvery. V jednom je 1 náboj, ve druhém 5 nábojů. Hraje se ruská ruleta a hrajete první. Opravdu je jedno, který revolver si zvolíte? :)

K tej šestke: vždy to bude 1/6, pretože každý nasledujúci hod nie je nijak ovplyvnený hodom predošlím. Keby si povedal, že aká je pravdepodobnosť, že mi pri 10 hodoch padne trikrát šestka, tam je to už o inom.

V Tvojej úvahe ide o nezávislé javy, preto to je vždy 1/6.

#22 Pjotře, ten článek (a závěrečná otázka) je spíš z oblasti psychologie než pravděpodobnosti

#14 Davide Grudle, Zalovím, označím, vrátím, počkám, znovu zalovím, spočítám označené… Tuším, že jsme něco takového počítali blahé paměti v matematicko-fyzikálních praktikách v 7. třídě ZŠ.

#14 Davide Grudle,
Vypustíme rybník…

#21 ivan_de, Ve světle Baludovy teorie pravděpodobnosti je to fuk. Protože buď to přežiju, nebo to nepřežiju 😉
Navíc mi maminka vždycky říkala: „Nehraj si s tou bouchačkou!!!“

#14 Davide Grudle, Vemu si 1/100 rybníka, spočítám ryby tam, vynásobím 100. Když to nevyjde, tak to je chyba měření…

A nebo koupím porybnému kořalku za to, že mi to řekne.

#26 Balude, A před jídlem si umyj ruce! :D

Ta pravdepodobnost je vyssi nez 1/6. Z predchozich pokusu totiz vyplynulo, ze s tou kostkou neni neco v poradku!

#24 Jiří Bureši, dobra metoda! To jsem neznal.

#24 Jiří Bureši, To ne. Tahle metoda by mohla nanejvýš odpovědět otázku „Kolik je v rybníce chytitelných ryb“, ale nikoli otázku původní. Na ryby, které nelze ulovit, nebo na které je neúčinná zvolené technika lovu, je neúčinná i statistika. Neboli počet ryb R je pak přesně spočítán exaktní statistickou funkcí:

R = f(n) + c,

kde c je zcela libovolné číslo. :)

#24 Jiří Bureši, přesně tak!

Vylovíme síť plnou ryb, spočítáme je (např. 65) a označíme. Šetrně, nejlepší je kroužkování. Pustíme je zpátky do vody a za týden výlov zopakujeme. Tentokrát jich napočítáme třeba 82 a z toho je 12 již označených. A poměř (12 : 82) přibližně odpovídá poměru (65 : počet ryb v rybníce). Takže v rybníce je 444 ryb. Navíc chytitelných! 🙂

Důkaz na Popperově rybníku. Při prvním výlovu chytil jednu rybu, tu si označil, při druhém výlovu chytil jednu rybu, z čehož byla jedna označená, dosadíme do trojčlenky a vyjde nám, že v rybníce je jedna ryba. Což je literárně dokázáno!

#30 pixy, Ovšem pozor, chytitelnost ryby je přímo úměrná zručnosti rybáře, v rovnici je potřeba ještě c zderivovat.

Přečetl jsem si popis Monty Hallova problému na wikině a s klidným svědomím mohu říci, že je to nesmysl.

Jistěže, po otevření dveří se pravděpodobnost auta za druhými dveřmi zvýší. Nicméně stejně tak se zvýší i u těch prvních původně vybraných.

Jejich tvrzeni:
první výběr: P(A)=1/3
změna po otevření P(B)=1/2 nebo P(B)=2/3

ANO, ale stejně tak jsem mohl ZNOVU VYBRAT první dveře a dosáhnout u nich stejné pravděpodobnosti.

Myslím, že ten kdo dokázal sesmolit originál popis, byl si tohoto faktu vědom a jen manipuloval se čtenáři. Hned první dva odstavce v „Porozumění řešení“ toto snad úmyslně zamlžují a zaměňují pravděpodobnost první volby za pravděpodobnost druhé volby.

Takže: je to FAKE?

#32 Pavle, Přesně. Možná budu za blbce, ale jsem zvyklý spoléhat na zdravý selský rozum – pokud mám dvoje dveře, za jedněmi je koza a za druhými auto, tak mám šanci 1/2 bez ohledu na to, kolik JINÝCH dveří jsem předtím otevřel 😉

Přesně to odpovídá těm kostkám: Při každém hodu mám šanci 1/6 na šestku. Šance, že hodím šestku desetkrát za sebou, je samozřejmě jiná. Ale v případě s kozama taky otevírám jenom jedny dveře ze dvou…

Ještě jinak: Otevřením třetích dveří se změní podmínky sázky, je tedy nesmysl počítat pravděpodobnost pro původní podmínky

Případ s revolverem a ruskou ruletou: Mám šest komor, v pěti jsou slepé náboje a v jednom ostrý. Fixkou označím libovolnou komoru, pořadatel soutěže vyhodí čtyři slepé náboje a já si můžu vybrat ZE DVOU ZBYLÝCH.
To jsou ale úplně jiné podmínky než na začátku 🙂 takže mám šanci 1/2, ať si vyberu kterýkoli ze dvou možných nábojů.

PS: Co to zkusit statisticky, na počítači?

Tento článek je o tom, jak snadno lze selský rozum zmást, takže díky za komentáře 😉

Ale vážně. Vrátím se ke kalíškům a situaci trošku zjednoduším.

1. jsou tři kalíšky
2. vy na jeden ukážete
3. moderátor vám řekne, že můžete buď trvat na této volbě, nebo zvolit oba zbývající. Když bude pod kterýmkoliv z nich, vyhrajete

Budete trvat na zvoleném, nebo raději vsadíte, že bude pod jedním ze dvou zbývajících? Je v tuto chvíli selským rozumem zřejmé, že druhá možnost je výhodnější, a to dokonce s dvojnásobnou pravděpodobností?

Pokud ano, stačí dokázat, že toto zjednodušené zadání je ekvivalentní s původním. (pokud ne, tak si to zkuste znovu představit, třeba s reálnými kalíšky).

Obě zadání se liší v detailu – v původním moderátor jeden (nevyhrávající) kalíšek odebere, díky čemuž nemusí měnit pravidlo na „jeden vs. dva“. Ale tím se na věci nic nemění, představte si, že ho neodebral, jen kousek odsunul bokem, neboť ví, že tam stejně nic není, a při závěrečném „rozuzlení“ nebude hrát žádnou roli. Pod něj se nemusí nikdo dívat – když obrátíme ty zbylé dva, pod jedním z nich kulička bude a o výhře bude rozhodnuto.

#32 Pavle, #33 Armin Jak potom vysvětlíte, že to funguje?

#33 Armine, Jako by nám to něco připomínalo, že dgx…? 😉

#32 Pavle, #33 Armin Spravne!

Je naclunce jasnejsi, ze Slunce obiha Zemi! Kazde rano se o tom muze zdrave myslici clovek presvedcit! S klidnym svedomim muzu rict, ze heliocentrismus je nesmysl. Jsem zvykly pouzivat svuj zdravy rozum, ne jen verit blaboleni potrhlych vedatoru.

Úlohu lze převést na intuitivnější, když použijem například 1000 kalíšků. Zvolím jeden kalíšek s 1/1000 pravděpodobností úspěchu. Skořápkář nám poté odkryje 998 kalíšků, kde kulička není. Změním-li nyní volbu, mám pravděpodobnost úspěchu 999/1000! Legrační ovšem je, že pro člověka, který by ke stolu přišel až „po odkyrtí“ kalíšků a neměl ponětí který kalíšek jsme si předem zvolily, by pravděpodobnost byla skutečně jen 1/2.

ad Kostky: Pravděpodobnost že hodím šest šestek zasebou je stejná jako že hodím například čísla 1, 3, 6, 2, 2, 3 – a pokaždé to je oněch 1/46656, protože mám 46656 možných kombinací hodů. Sám o sobě je každý hod malý zázrak..;] To co ze šesti šestek dělá dojem štěstí, je jen že se dobře pamatují. Kdybych se nějakou dobu začal soustředit pouze na čísla 1, 3, 6, 2, 2, 3, tak bych také zjistil, že mi padnou opravdu jen vzácně a s velkou dávkou štěstí..

#35 #13, Těď jsem na odkazované stránce absolvoval 20 pokusů a při nich přesně dodržel postup: kliknu na jedno místo a následně pak na zbývající neodkryté.

závěr:
z 20 pokusů 11 zásahů, to je odchylka daná imho jen malým počtem pokusů. Kdo vydží pokusů sto nebo tisíc?

#40 Pavle, A je 11/20=0,55 blíž k 1/3=0,33 nebo k 2/3=0,66? Řekl bych, že i z tohoto malého množství to začíná být poměrně patrné ;)

#41 #13, Ááá. My se vlastně bavíme o tom, jestli to je 1/2 nebo 2/3. V tom případě nám v pokusu chybělo zkusit i opačný postup, tedy trvat na své původní volbě.

Jezismarja je tady tisic odkazu, kde je problem nevyvratitelne matematicky vysvetlen, presto natvrdlost nezna mezi. To jste tak lini si kliknout nebo lini si precist nejaky komentar, ktery to ZDE vysvetluje?

Zkuste pochopit aspon nasledujici jednu vetu:

Ukázání hráčem a následné otočení skořápkářem jsou závislé jevy.

#37 Roji, No, pro někoho je možná lepší vlastní rozum nepoužívat a věřit těm potrhlejm vědátorům 😉

#43 Roji, A proto je zakázáno o problému diskutovat i přemýšlet. Čili chceš, abych věřil tomu, co si přečtu na internetu. Já snad radši zůstanu natvrdlej…

Hele: Chvilku mi to trvalo, ale přesvědčili jste mě. Je to docela zajímavý příklad. Jenom nechápu. proč tě moje pomalost tak vytáčí, holt nemůže být jako ty (a někdo ani nechce 😉.

#45 Armine, Pomalost ne, ale ignorance. Kdybys napsal „sorry, nerozumim tomu, pripada mi to neuveritelne“, je to v pohode.

Ale tvrdit, ze nam ostatnim chybi zdravy rozum, to si holt koledujes 🙂

Hmm, vyzkoušel jsem si to (viz níže) a teď když tomu věřím, začínám chápat i argumenty pro.

$winners=0;

for($counter=0; $counter<10000; $counter++){

	$win=null;
	$unhide=null;
	$try=null;
	$try2=null;
	// urceni vitezne
	$win=rand ( 1,3 );
	// prvni pokus
	$try=rand ( 1,3 );
	// odkryti
	$skip=rand ( 0,1 );
	if($win!=$try) $skip=0;

	for($k=1;$k<=3;$k++){

		if($k==$win) continue;
		if($k==$try) continue;

		if($skip==1){
			$skip=0;
			continue;
		}

		$unhide=$k; break;

	}

	for($k=1; $k<=3; $k++){

		if($k==$unhide || $k==$try) continue;

		$try2=$k; break;
	}

	//trvam na puvodni volbe
	//$try2=$try;

	if($try2==$win) $winners++;
	echo "\n T1 $try U $unhide T2 $try2 W $win ";

}

echo "\npocet: ".$counter;
echo "\nvyher: ".$winners;
echo "\nprocento: ".($winners/$counter*100)." %";
echo "\n";

Trochu jsem se hrál a výsledek jasně vypovídá o tom, že to funguje:

In 52 games in which you have switched, you have won 28 times.
In 52 games in which you have not switched, you have won 13 times.

Ahoj,

taky sem si udělal script…

z 1 000 000 pokusu byla kulicka v druhem kalisku nez se volil 665 945krat. Pod zvolenym kaliskem byla 334 054krat. Uz to i chapu…

Zde je odkaz: https://web.archive.org/…skorabky.php
(upravil sem to na 100 000 pokusu, aby se vam to rychleji nacitalo)

Tady je ten script:

<?
$count_meni = 0;
$count_zustava = 0;

for ($a=1; $a < 1000000; $a++) {
	$rnd1=mt_rand(1,3); // kulicka
	$rnd2=mt_rand(1,3); // vyber 1.

	$rnd3=mt_rand(1,3); // vyber vyhozeni
	if($rnd3==$rnd1 || $rnd3==$rnd2) {
		while($rnd3==$rnd1 || $rnd3==$rnd2){
			$rnd3=mt_rand(1,3);
		}}

	if($rnd1==$rnd2) {$count_zustava++;}
	else {$count_meni++;}
}

echo $count_meni;
echo "<br>";
echo $count_zustava;
?>

Sorry, jestli se vam to phpko nelibi :) nejsem profik, vzdyt je mi jen 15 let.

#46 Roji, Nic takového, jako že vám chybí zdravý rozum, jsem netvrdil, to sis dovodil sám 😉 Chyba byla, že zrovna na tenhle problém zdravý rozum moc nefunguje – jak dgx ostatně na úvod upozornil…

Mám nějeké to dežo ví. Neřešilo se tohle kdesi na webu před pár lety? Ne že by to vadilo, chraň pánbu, ale ten dežo ví jen fakt utkvělej.

Vy empirici… ;)

#49 Gary, Nojo, jenomze o to prave jde. V te televizni soutezi mate jenom jednu sanci a neni to zadny prumer z 100 000 pokusu.

Takze je to vlastne 50/50 bud se trefite nebo ne. Hotovo !

To same plati s kostkou kdyz mate jenom jeden pokus hodit sestku, bud ji hodite nebo ne.

(kua to heslo mi dalo zabral nez sem to krekl)

#53 Ondro, hele, my se tu vážně bavíme o trošku něčem jiném, respektive pod pojmem „pravděpodobnost“ chápeme něco malinko jiného, než „osud“

…tedy: o to fakt nejde. Ani nešlo

#54 Davide Grudle, No já tomu rozumím a nerad bych se hádal nebo tu zbytečně rozvíjel offtopic, akorát mi je blbé, že nejsem pochopen/neumím se vyjádřit a tak to zkusím ještě takto:

*Statistická definice pravděpodobnosti (wiki)

Opakujme náhodný pokus N-krát, přičemž předpokládejme, že výskyt náhodného jevu A pozorujeme v K případech. Číslo K se nazývá četností jevu A. Poměr \frac{K}{N} se pak označuje jako poměrná četnost jevu A. Jestliže se s rostoucím N, tedy se zvyšováním počtu opakování pokusu, relativní četnost \frac{K}{N} blíží nějakému číslu, pak toto číslo můžeme považovat za pravděpodobnost daného jevu. Tuto definici pravděpodobnosti označujeme jako statistickou.*

Takže když to použiji na ten tvůj příklad, tak se dá říct, že pokud hodím 5× za sebou šestku, tak po šesté je 100% pravděpodobnost, že padne zase šestka.

No a to samé platí i při skořápkách. Nevím, co myslíš tím „osud“, ale třeba ten článek, na který jsi odkazoval, to moje tvrzení podporuje.

Pokud 10× ve skořápkách prohraju, tak má přeci pravděpodobnost, že prohraju daleko větší než matematicky 2/3.

Doufám, že někdo napíše, že mě pochopil (a mám pravdu?), abych už neotravoval.

#55 Ondro, nepochopil jsi definici, nejspíš ani nečetl tento článek. Když hodíš kostknou po šesté, tak není pravděpodobnost 100 % (tj. jistota), ale cca 17 % (tedy 1:6).

Prostě pokud má nějaký jev pravděpodobnost například 1:3, a ty ho zopakuješ desetkrát a z toho devětkrát se to stane, nebo ho zopakuješ jen jednou a ani jednou se to nestane, tak stále ten jev má pravděpodobnost 1:3. Dokonce i když to nezkusíš ani jednou, tak to nic nemění na tom, že pravděpodobnost je 1:3.

Proto úvahy, jako „zkusím to jen jednou, takže je pravděpodobnost x:y“ jsou nesmyslné. Pravděpodobnost neovlivní/nezmění to, kolikrát to zkusíš. Stejně tak tvrdíš-li, že kostkou hodíš šestku na 100 %, neočekávej v diskusi pochopení.

#40 Pavle, #44 Armin upřímně, spíš jsem očekávál reakci na mou odpověď vám (#34 David Grudl), než utvrzování se v názorech klikáním na nějaký obrázek 🙂

#56 Davide Grudle, No vždyť o to přesně jde. Článek sem četl a prostě nesouhlasím, už tady s tou větou:
Přeci vždy, když hodíte kostkou, tak máte šanci 1:6 hodit šestku. To je zřejmé, že?

V reálném životě je ta pravděpodobnost jiná než za ideálních podmínek. Proto někomu padají samé šestky někomu vůbec. Tečka.
Prostě to je Laplaceova nikoliv statistická pravděpodobnost…a ta v reálných podmínkách není. Jenom sem doufal, že budu pochopen…no nic třeba u jiného tématu :)

#58 Ondro, ano, a já ti říkám, že se tu bavíme o pravděpodobnosti, nikoliv o štěstí nebo osudu (třeba házet samé šestky).

#57 Davide Grudle, Co nadělám, bez empirického důkazu jsme měl blok, co mi to nedovolil pochopit. Dnes, kdybych si to vysvětloval, použil bych slova:

1. vyber: pravdepodobnost 1:2
2. vyber: stejna pravdepodobnost, protoze moderator odhalil dvere, o kterych bezpecne vi, ze vyhru neobsahuji. Pravdepodobnost 1:1 by byla, kdyby odhalil dvere nahodne, bez znalosti zda tam vyhra je nebo ne.

V podstate to same, co si rekl ty a bylo i na wikine.

#60 Pavle, to je v pohodě, taky jsem si prošel fází „bloku“. O to víc mě o odstupem zajímá, proč se rozum nechal oblbnout a jak tomu předejít. (a případně taky, jak toho zneužít, ale pššššt)

#60 Pavle, Takhle je to ale logický.
Mě furt nedocházelo, že skořápkář ví, kde kulička je a tak záměrně otočí, tu skořápku kde neni. Tj. on poruší tu nezávislost jevů a navíc ve svůj neprospěch.

#62 Veeno, Ne tak uplne.
Nezavislost jevu porusi hnedle ten prvni vyber hrace. Skorapkar potom totiz nemůže ukazat tu jeho vybranou skorapku, i kdyby sebevic chtel. A vo tom to je.

#34 Davide Grudle, Ha. A tohle je vysvětlení, které je intuitivní 🙂 Dokud jsem si to nespočítal Bayesem, tak jsem tomu nevěřil.

BTW: nevíte někdo, kde vzniklo slovo „intuitivní“?

kdyby byl moderátor hloupý, tak bych mohl třeba říct kalíšek č. 1, moderátor by chtěl ukázat třeba kal. č. 3 já bych řekl že sem se spletl že chci kalíšek č. 3, on by ukázal kal. č. 2 a já bych se podruhý opravil a vyhrál

No ne.. co to nečtu.. skořápky :) Tak zrovna na tomto příkladu nám na přednášce přednášející vysvětloval (nebo se o to alespoň snažil) nezávislost dvou náhodných jevů. Ten příklad, co je uveden s tou kostkou přesně odpovídá nezávislému jevu. Kdyžto ta skořápka je jev závislý :) Prostě ta pravděpodobnost přátelé…

z mojho pohladu je tato ‚chyba‘ dosledkom ludskej vrodenej kombinaturiky a zavyslosti na postupnosti, parovani ci hladani ‚logickeho‘ sledu. Je to presne to iste ako ked zjete pat ceresni a date si este jednu aj ked ste plny len aby bol par. To aka je pravdepodobnost padu sestky na kocke je sice vyborne ale len ak nespajate ddej. Kedze nezijeme v okamzikoch ale v celistvom deji sme velmi nachylni na spajanie a kombinovanie. Preto pre nas je hodenie 6×6 za sebou nieco extra, lebo to vnimame ako celystvy dej a nie ciastkovy. Myslim ze je to aj pre jednoduchsie archivovanie do nasej pamete, dost tazko si budete pamatat hody nezavysle na sebe, rokmi by ich mohli byt velke mnozstva, preto sa lahsie uchovava dej. Dovod to iste nebude ale je to dalsie ulahcenie.
Nieco podobne je aj web. Pre usera sa web javi ako jednotny celok, jeho prd zaujima ci formular na stranke je jedna sekcia, pre neho je to celok.

Dgx: zneuzitie by som videl v pripade ze potrebujes maskovat jednotlive kroky a tak nehas dojem len na celku. V sutazi ktora bezala v USA bol dovod jasny. Zvysit napatie a nasledny emocny efekt. Keby mu povedali rovno, je tam koza divak by zaklial a odisiel od tv. Toto je stara marketingova metoda v najvacsom napati dat reklamy, tusim je tam az 30% zvysenie sledovania reklamy aby clovek neprepasol (ak nemate auto reminder na tv).
To je moj pohladhladhlad
ps: za pripadne chyby sa ospravedlnujem, pisem z mobilu

#5 Ondro, myslím že tomuto jevu se říká maphiho zákony…I kdyby měl člověk 100 pokusů na to aby hodil jednu 6ku nepovedlo by se mu to…I když zdánlivá šance je dle této polemiky 1:6

#65 kiwi, stčí se jednou „zmýlit“ a pak si vyvolit kalíšek který chtěl ukázat že je prázdný…Potom by musel otočit ten poslední co prázdný a výherní by byl zřejmí…Nákres by byl jednodužší ale scener kvuly tobě nezapnu…

#6 #13, Jenže tvoje kalkulačka je naprogramována přesně tak, aby házela všechny hodnoty stejně pravděpodobně. Uvnitř ní je generátor pseodonáhodné posloupnosti čísel – ne náhodné!, jako v reálném životě.

Dobrá pseudonáhodná posloupnost se pak vyznačuje tím, že má poměr všech možných čísel stejný (+ ještě pár dalších věcí jako poměr výskytu sekvencí různých délek, délka runů – čísel stejné hodnoty za sebou a tak…)
A v tom se právě odlišuje od reality. Takže na počítači nic takového nedokážeš – tam náhoda není náhoda!

Tak jsem to zkusil s tím rybníkem. Na poprvé jsem nechytil ani čubku, o týden později jsem vylovil jednu rybu označenou. Je to jasné, překročil jsem hranice vesmíru, v mém rybníku je nekonečně mnoho ryb.