La Trine
vylepšení: nyní bez Parse Error
Na navigaci | Klávesové zkratky
Společenské tanečky
- Dejte si kousek.
- Né, děkuji, já jsem najezenej.
- Jenom kousek.
- Ne, ne, děkuji.
- Já vám tady kousek uříznu…
- Děkuji, vážně si nedám, fakt jsem jedl…
- Malinký kousíček!
- Tady máte … a drobné si nechte.
- Ale kdepak! Počkejte … tu máte zpět.
- Ale prosím vás, to si nechte od cesty.
- Děkuji, ale to nemůžu přijmout.
- Ne, nechte si to.
- Ale ne, dyť to je moc.
- Prosím vás…
- Ne, to vážně nejde…
- Už abych vstal…
- Ale kam byste chodil tak brzo?
- No né, kolik je hodin. Už budu muset jít.
- Ale prosím vás, ještě seďte.
- Ne, já jsem slíbil ženě …
- Tak ji zavolejte.
- No my v šest…
- Udělám vám ještě kafíčko.
- Ne, já už vážně budu muset…
- Já vás tam hodím autem.
- Ale to ne, to není potřeba.
- Prosím vás, já vás tam hodím.
- Ne, to já dojdu.
- Ale co byste to chodil?
- Dyť to mám kousek.
- Vezmu klíče od auta…
- Ne vážně, to není potřeba…
Komentáře
David Grudl #1
Pod čarou:
tajo #2
Tohle jsme se kdysi na tanečních bohužel neučili – škoda.
Arcao #3
DG: Možná by neškodilo na začátek spotu přidat aspoň nějaký text vysvětlující, proč spot vzniknul. Takhle to lide asi moc nepochopí :)
(upraveno DG: Arcao nezlob se, ale má to být bez vysvětlení)
Martin Malý #4
#3 Arcao, Řekl bych, že jsou jen dvě možná vysvětlení:
David je příliš málo páprdný na to, aby přicházela v úvahu varianta 1, takže to bude ta dvojka, natuty dvojka!
Ovšem myslím, že i bez vysvětlení je každému, kdo podobné tanečky zažil, jasné, o co jde.
BTW, ještě lepší jsou tance, co mají kroky jako waltz, ale hraje k nim foxtrot:
atakdále…
Jiří Tvrdek #5
Moje oblíbené je „Pojďte dál, nezouvejte se…“
David Grudl #6
#5 Jiří Tvrdku, …máme tu hrozný nepořádek, včera jsme se vrátili pozdě a ještě jsem nestačila uklidit.
pixy #7
#5 Jiří Tvrdku, Moje oblíbené taky, jenže já to myslim zcela upřímně. A přesvědčit lidi, aby se fakt – opravdu! Kurvadrát!! MYSLIM TO VÁŽNĚ!!! – nezouvali, protože mi přijde je pitomé, když návštěva, třeba dáma v kostýmku, tlapká po bytě ve fuseklích. Podlaha je od toho, aby se uklidila, když je špinavá, a ne aby se udržovala permanetně sterilní.
Mně tydle společneský tanečky dycky děsně iritovaly, ale už jsem z nich vyrostl.
…
…
Aleš Roubíček #8
#7 pixy,
:D jo přesně tak se to musí. Taky můj oblíbenej.
joKers #9
numero #10
Osobně mám z těchto rozhovorů hrůzu, obzvlášť, když nedám zpropitné, tak jen čekám až mi na dveře zaklepe exekutor.
Nebo když nám známý pomáhá se stěhovaním nebo nečím co se nedá udělat v rodinném počtu:
#9 joKersi, ?
David Grudl #11
Tanečky nabádají jednat lidi iracionálně (nevzít si jídlo, i když nevidí hlady, nevzít korunu, i když jsou na mizině, nenechat se svést autem, i když by se jim to velmi hodilo, atd). A protože to ví, tak zároveň předpokládají, že i ten druhý tančí iracionálně (říká ne, ale přeje si ano).
Není snadné být dobrým tanečníkem.
Tomek, tomekson.com #12
#10 numero, „A při příští návštěve jeho dcery za mojí sestrou ji dává flašku ať pošle taťkovy“
To je snad ten nejproradnější taneček co znám. Naprostá podpásovka.
Roxy009 #13
Já tyhlensty ‚tanečky‘ nesnáším… Když chci odvést tak si o to řeknu, né? Ne abych dělala „Néé to dojdu, je to jen kousek, pojedu autobusem kdyžtak (100 km)“
Nevim kdo to vymyslel tyto věci že se budou říkat, ale byl pěkně na palici :D
Poša #14
#11 Davide Grudle, Jak by asi dopadl taneček českého tanečníka s němou bulharskou tanečnicí?
Michal Tuláček #15
#1 Davide Grudle, Je pěkné, jak na sebe ty antitanečky navazují
Poša #16
#14 Pošo, Třeba takhle:
Č: „Nedáte si něco k pití?“ (Doufám, že nedá.)
B: Nedám, děkuji. Kývá hlavou. (Ale o trochu vody jsem si možná mohla říct…)
Č: (Nemá chování, takhle bezostyšně si o něco říct.) „A co byste nejraději? Kávu, čaj, citronádu?“ (Snad nebude chtít kafe, nemám do něj mlíko. A kde bych vzal citronádu sakra?)
B: Ale já opravdu vůůůůbec nic nechci. Vehementně kývá hlavou. (Ale ta citronáda… venku je takové vedro…)
Č: (To snad není možný! Ona chce všechno!) „Tak já vám udělám čaj.“ (Snad tě tím ukojím, mrcho nenasystná!)
B: Ano, čaj si dám ráda. S úsměvem kroutí hlavou. (Tak jo, aspoň něco k pití.)
Č: (Kráva vybíravá! Čaj nechce, jako kdyby věděla, že do kafe nemám mlíko a citronádu budu shánět bůhví kde!) „Čaj nechcete? Tak co já bych vám jen… Proboha! Vy jste se zula! Počkejte, já vám přinesu bačkory!!!“
…
soulbringer #17
ony tanecky uz jsem v nekolika sitcomech videl krasne popsany…
tusim, ze to byl nejaky dil blackbooks, kde jako titulky bezel „preklad“ toho, co si za kecy dva lide zdvorile vymenovali.
A abych doplnil klasiku:
mat #18
zvláště dobré tanečky dovedou předvádět tchyně:
a co teprve tanečky o tom, jaké je počasí, to je teprve něco, a to nemusí člověk mluvit ani s tchýní:)
Martin Malý #19
Nejlepší taneček je ale ten rodinný „Tady máš tu stovku…“ – „Ale ne, nech to…“ – „Ale ne, vem si ji…“ – „Neštvi mě, nedávej mi ji!“ – „Vem si ji…“ – „Nech si ji…“ atd.
Možno rozšířit i na víc lidí: „Ona si ty peníze nechce vzít, tak na…“ – „Já si je taky nevezmu“ – „Neštvi mě, vem si tady ty peníze…“
Následuje strkání peněz do kapsy, vracení na stolek, nenápadné strkání do tašek… Má matka se svou matkou byly na tenhle tanec přebornice. Babička schovala padesátikorunu do tašky pod hrnec se zelím a potutelně se smála, když rodiče odjížděli. Večer telefon: „Mami, našlas ty peníze?“ – „Já ti je dala pod hrnec, tak se tam podívej a nech si je!“ – „Já je tam našla a dala jsem ti je pod roh ubrusu na stole!“
Provozovaly to obě co pamatuju, takže nějakých… třicet let? A pořád je to bavilo.
Roxy009 #20
#19 Martine Malý, Teď jsi mě opravdu pobavil :D:D
David Grudl #21
#19 Martine Malý, vy vole, vy jste brácha! Když máme společnou matku a babičku!
Tonda #22
Tanečků okolo peněz jsem v rodinném kruhu už několik vyřešil (i těch mezi rodinným příslušníkem a někym cizím). Vem si to. – Né já nechci. – Do toho já: Tak já si to vezmu. :) Hned si to původní tanečníci rozmyslí.
Roj #23
Muj zkusenejsi kamarad, velky svudnik, mi prozradil fintu: Kdyz se slecna zuje, je sance, ze neco bude. Kdyz se nezuje, je lepsi to zkratit a najit si jiny program ?
U něj asi tanecek #7 pixy nepripadal v uvahu. ?
Petr #24
Je to vyloženě česká (slovanská) vymoženost nebo je toto chování běžné i ve světě? Co takhle za velkou louží?
#22 Tondo, Sice je to občas nevhodné, ale já se s nikým dohadovat nebudu a beru. Zatím jsem nezažil, že by si to dárce rozmyslel a dožadoval se navrácení. ?
Nechceš? Ok, já si to nechám. K pití nic? Ok, kdyžtak řekni.
Mirek #25
#11 Davide Grudle, hm, tak mne napadlo, že iracionalita je někdy velmi racionální „vyšší“ hrou :o) … na základě racionálního předpokladu, že druhá strana jedná iracionálně, přestávám být racionální, abych ehm nebyl nezdvořilý, že?
Mirek #26
#24 Petře, Tanečky má asi každá kultura … jedna věc je smysl, druhá forma … tak jako u nás je nemyslitelné návštěvu nepohostit a neobdarovat své blízké něčím na cestu, což nám mnohdy přijde protivné, neb to je pořád to samé dokola, bez ohledu na skutečné okolnosti, tak jistě i tam mají obdobné zmechanizované „normy“ … jeden z předpokladů vznku tanečku je asi málo ochoty/schopnosti naslouchat druhému, a tomu nejsou imunní nikde na světě :o)
Bochi #27
#24 Petře, Za Velkou Louží je to totéž v bleděmodrém. Akorát ty tanečky bývají o něco kratší, alespoň podle mé empirické zkušenosti. A většinou to končívá tím, že druhá strana (ta, které je enabízeno) nakonec přijme, u nás v středoevropské kotlině to naopak končívá spíše obráceně.
mudd #28
Kolik chceš knedlíků?
Tři.
Tři??? Není ti nic?
No tak čtyři ....... ale dalas mi jich šest!
Jsou malý
Michal Tuláček #29
#17 soulbringere, čtyři, ale já to nepočítám… dejte si ještě.. jednu!
#13 #30
#24 Petře, V arabštině je na to dokonce slovo: taraf. Znamená to něco jako, že člověk něco slíbí, ale obě strany ví, že to nedodrží.
Vojťas #31
A nebo:
>> Vem si housku !
– Díky, nechci, nemám hlad.
>> Tak aspoň dvě !!!
…
Michal Měchura #32
#24 Petře, Tanečkování existuje i v jiných kulturách, ale jen v česky mluvicím prostředí je přerostlé do tak megalomanských proporcí.
Další komunikační strategií, kterou jsem se naučil nesnášet, je mluvení stylem:
Tady jeden jazykovědec vyjadřuje názor, že i to je české specifikum (na straně 127):
https://web.archive.org/…-Theorie.pdf
honza #33
V dopravních prostředcích:
Shabbi #34
Je to sice OT, ale opravdu se má u datumu článku vypisovat červem?
(Jestli je to schválně, tak už se těším na buben ? )
lubik #35
#34 Shabbi, Jasně, mrkni na kreten :)
Už se těšim na 1. jak na Vánoce. ;)
Keff #36
#24 Petře, Snad nejsme takoví exoti, abychom byli jedinými tanečníky, ale slyšel jsem příběh z ostrovů (kamarád v anglické rodině):
– (Angličan) Dáš si něco k večeři?
– (Po česku, úvodní krok) Ne, díky, (nějaká trapná výmluva)…
– (Angličan zavírá ledničku) OK.
– (Čech, o dvě hodiny později se převaluje v posteli a hlady nemůže usnout) *urva…
Takhle na ně :))
ringo #37
#32 Michale Měchuro, Tanečkování existuje i v jiných kulturách, ale jen v česky mluvicím prostředí je přerostlé do tak megalomanských proporcí.
Co takhle Japonsko?
Michal Měchura #38
#37 ringo, O Japonsku skoro nic nevím, ale představuju si, že tamější společenské tanečky jsou trochu z jiného soudku. Říká se, že Japonci kladou přehnaně (na evropském poměry) velký důraz na společenskou hierarchii, na prokazování úcty nadřazeným, na klanění se až k zemi, na neustálé děkování za každou drobnost a tak dál. Že by ale říkali „děkuji nechci“ když ve skutečnosti chtějí, to se mi nezdá.
ringo #39
#38 Michale Měchuro, No, já můžu chytrovat jen slédnutím filmu, jehož název jsem zapoměl a ještě rozhovorem s jednou Japonkou, takže nic moc ?, ale co jsem shlédl a prodebatil, tak patří ke slušnosti několikrát nabídnout a několikrát odmítnout.
Jinak je taky moc hezký taneček:
Oni: Tak kdy se setkáme?
Já: Tento týden můžu po práci kdykoliv.
O: Nám je to také jedno.
J: Tak zítra?
O: Ne, zítra nemůžeme, ale jinak kdykoliv.
J: Pozítří po práci?
O: No, my můžeme tak v devět.
J: To je na návševu pozdě, co čtvrtek?
O: Hmm … to máme celej den zabitej. CO pátek po práci?
J: Tak platí, v pátek v 16:30.
…
telefon v pátek 16:20:
O: Víš, my to nějak nestíháme, necháme to někdy na přístí tejden.
filer #40
Nie všetko čo vyzerá ako tanček aj tančekom (obojstranným) je. Ja pravidelne prežívam u budúcej svokry túto situáciu:
(po absolvovaní obeda, vrátane druhej aj tretej porcie, vypití prípitku, piva, zjedení koláčov, pagačov, ovocia a čokolády)
BS: Daj si ešte, veď si nič nezjedol.
JA: Ďakujem, som úplne plný. Veľmi mi všetko chutilo ale už naozaj viac nezvládnem.
BS: Ale veď daj si ešte kúsok koláča [pagáča, ovocia, zákusku, čokolády].
JA: Nie, naozaj ďakujem.
BS: No dobre, ale nie že budeš hladný.
JS: Ďakujem, fakt som sa dobre najedol a som plný.
BS: Fakt si už neprosíš?
JS: Nie, ďakujem.
veena #41
#37 ringo, Japonsko možná takhle 🙂
https://web.archive.org/…WfFOKM2iuPb/
Honza Skýpala #42
Ještě znám jeden taneček, z reálného života.
Martin V #43
#7 pixy, Pokracovani „botoveho“ tanecku:
OK, sem sice šlápl před vchodem do nějakého hovna, ale když jinak nepustíš dovnitř …
Tom #44
Možná sice ne úplně taneček, ale také to ve svém okolí dost často slýchám:
nesnáším grep!
hele, tady mají grepový džus ve slevě…
Miluji grepový džus, za tu cenu kup dva!
samicka #45
Dejte si taky kousek pečeně.
Ne, děkuji, nejím maso.
Vždyť je libové, tak alespoň kousíček!
#7 Na zouvání mám stejný názor.
Fakt se nezouvejte, není vytřeno a pantofle nevedeme.
To nevadí, jsem zvyklá z domova.
(Dáma v kostýmku nenosí fusekle) ?
#23 Platí to jen u slečen?
#33 Ne, děkuji, za chvilku vystupuju (a jede až na konečnou)
Nejrozpačitější je závěr kdy zůstanou stát oba nad prázdnou sedačkou až do výstupu.
Lokutus #46
#19 Martine Malý, Hehe, tohle jsem babičku rychle odnaučil.
Zavolala mi: „Našel jsi ty peníze? Dala jsem ti je do přihrádky.“
Odpověděl jsem: „Do přihrádky? No to ti pěkně děkuju. Včera jsem na benzínce luxoval auto. Včetně přihrádky.“
„Ježišmarjá!“
Lokutus #47
Karle poď už…,
já přídu…,
ty nepřídeš viď?
přídu…, jen si trochu posedim…,
poď dovnitř…,
zavři, je tu zima…
rony #48
Roji, ono to plati v situacii, ked ti dama dovoli, aby si ju vyzul.
Alebo este v jednom filme bola pekna scena, kde skusali podobnu poveru, ze ked jej das jednu topanku dole, tak ak si da sama dole druhu, tak je ruka v rukave ?
Martin Malý #49
#48 rony, Seděli jsme v roce 1999 v hospodě U Václava na zahrádce a popíjeli čaj. Najednou se otevřely dveře a nějaký chlap táhl z hospody ven jiného chlapa. Držel ho v podpaží a vlekl ho na čerstvý vzduch. Asi v půlce cesty vlečenému spadly boty. Franta Pecka, kytarista, povídá: „Je po něm. Jak mu spadnou boty, je mrtvej.“ A pak to doložil nějakou historkou z divokého mejdanu v 80. letech, kdy v nějakém bytě popíjeli až hamba a jeden kumpán odpadl. Ležel na gauči obličejem dolů a najednou mu spadly boty. A opravdu, při bližším zkoumání byl mrtvej.
Takže pokud dámě spadnou boty, tak je taky možné, že je mrtvá. Doporučuji prověřit před pokusem o intimní sblížení.
Ivan #50
Knedlíkové tanečky také moc dobře znám, ale vzpomněl jsem si na dva netradiční:
Tenhle jsem slyšel na vodě: Dobrý den matko, nemáte tochu vody? Mám takový hlad, že bych u vás přespal.
Na intru při vydávání večeří si někdo bere dva zákusky:
tom #51
Pod čarou je ještě lepší jak článek :)
Ghostbuster #52
syn otci: nesu vám ty peníze
otec: mě to nedávej, dej to mámě
syn matce: tak tady mám ty peníze…
matka: vyřiď si to s tátou
syn oběma: jeden řiká dej to druhýmu,… vyřiďte si to laskavě mezi sebou a pak mi dejte vědět.
(peníze dává za sklo do kredence)
…
matka: dáš si k večeři knedlíky, nebo chleba?
syn: jo, třeba.
matka: tak co si teda dáš?
syn: třeba knedlíky
matka: a nechceš si dát něco s chlebem? podívej, máme tady k chlebu… (něco)
syn: ne vemu si knedlíky.
matka: dobře, ale knedlíků je málo, to se pak dojíš něčím s chlebem.
syn: nechci chleba, stačej mi knedlíky.
matka: no tak co teda chceš?? knedlíky, nebo chleba?
syn: jooooooo ..........!!!
matka : co jooo????
syn: (vyčerpaně) mě je to fakt jedno.
matka: tak si dej chleba, ať nemáš hlad!
syn: (otráveně) mě je to už jedno…
…
syn na odchodu: tak já jdu, ahoj.
rodič: máš klíče?
syn: mám, ahoj!
rodič: a nezapomeň si lístek (MHD)
syn: mám. A-hoj.
rodič: a vem si něco na sebe
syn: (mlčí aby nemusel nic řikat)
rodič: máš bundu? … bude možná pršet!
syn: mám ..... ! (grrr)
rodič: tak ahoj
syn: ahoj
rodič: a najed ses????
syn: nenajedl.
rodič: no to sis měl něco vzít! budeš mít hlad!
syn: nebudu…
rodič: ale budeš!
syn: prosimtě!!! jdu na VE-ČE-ŘI, tak se přece nebudu cpát předem!
rodič: no dobře … (nedůvěřivě)
syn: tak ahoj. !
rodič: (přichází) Na, … tak si vem aspoň jabko na cestu.
syn: nechci jabko
rodič: jen si vem! podívej, je dobrý, červený!
syn: nechci.
rodič: (vyčítavě) no a pak budeš mít hlad, to známe!
syn: tak mi jedno dej. (už to chce mít zkrku!)
rodič: na, tady máš dvě!
syn: JEDNO!
rodič: (bere zpět a odbíhá) počkej, já ti ho umeju!!
syn: už musím jít!!
rodič: na, dal jsem ti je takle do igelitovýho pytlíku!
syn: nechci igelitový pytlík, dám si ho do kapsy.
rodič: do kapsy ho nedávej. na, dám ti na to igelitovou tašku.
syn: přece si nebudu brát na jabko igelitovou tašku???
rodič: no a proč ne?
syn: jabko nechci, už JDU!
rodič (vyčítavě): no jak CHCEŠ! ake až budeš kňourat, že máš hlad, tak za mnou nechoď!
syn: (už 10 minut touží se zdekovat) ahoj.
rodič: ahoj! ..... máš všechno????
…
v kanclu:
Ly #53
Japonsko, Čína, Korea, Vietnam, Laos, Thajsko… „Děkuji pěkně“, i když nechcete. Odmítání je projev toho, že si nabídky nevážíte :) Občas je vlastně člověk donucen sníst to, co nemůže vystát. V Japonsku před tím, než si něco vemete do pusy: Hezky se uklonit nad jídlem, sepnout ruce a rádoby „pomodlit“…
Zatím mi to nejvíc vyhovuje v USA: „Co si dáš k pití?“ „Nemám žízeň, dík.“ „Fajn… Co si dáš ty k pití?“ nebo nedávno: „Až k nám přijdeš, uvařím rajskou polívku!“ „Eh… jsem alergická na rajčata v jakémkoliv podání“ „Vážně? Jakto?“
ambrel #54
Prídem domov.
JA čo môžem zjesť?
MAMA čokoľvek… kľudne
JA tak.. dám si ten jogurt…
MAMA hm… ten chcela akurát Simona (sestra)
JA tak.. dám si teda tú … salámu…
MAMA hm… to malo byť na zajtra, na raňajky…
u nás celkom časté…
Arsen #55
#51 tome, Pod čárou velmi vtipně doplňuje článek
banan #56
#7 pixy, druhá možnost, proč ti to připadá pitomé je, že lidem smrdí nohy a chceš se tomu vyhnout. třetí je, že si vytíráš (podlahu) sám a nepřenášíš makání v domácnoati na někoho jiného. čtvrtá je ta, že bosá žena, byť v kostýmku, je pro tebe nepřitažlivá.
ps. a rohlík si umíš koupit? řekl bych, že ano… pokud na něj bude reklama > WebExpo08.
pps. jsi srandovní stařík, ale kurvadrát seč to jde.
Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře.