Rok 2015, Praha, včera:
Tomáš Hanáček: „Vsadím se s tebou o flašku vína!“
Jana Leitnerová: „Vsadím se s tebou o visky!“
Klára Zmeškalová: „Vsadím se s tebou o půl kila sýra!“
Já: „Fakt tam je, nesázejte se.“
Trojhlas: „Film Samotáři jsme viděli tisíckrát a písnička Skljéčka
dotykou, kterou jsi si začal před chvíli bůhvíproč zpívat, v tom filmu
rozhodně není.“
…chvíle googlení…
Trojhlas: „Podívej, tohle je soundtrack Samotářů, vidíš snad někde
Skljéčka? Ha!“
Já: „Vidím, jmenuje se to totiž Ty, ja a môj brat od kapely Modus.“
Trojhlas: „Ha ha, tomu nevěříme, schválně si to pustíme na Youtube …
do pr de le fakt…“
Já: „Víno mám rád polosladké, visky nakouřenou, Laphroaig mě rozhodně
neurazí a sýr nejlépe francouzský modrý. Děkuji vám.“
Rok 2015, kalba v Bedřichově, červen
Dělám DJ a pouštím z youtube ty své fláky, jako Hugačaka od
Hasselhoffa, Dune Buggy nebo Skljéčka a jsem zaskočen, že mě stále ještě
od notebooku nevyhodili.
Já: „Vám se to fakt líbí?“
Oni: „Ano, je to hudba na kterou máme vzpomínky. Třeba Skljéčka byly na
soundtracku ze Samotářů a ten jsme sjížděli opakovaně.“
Já: „To je nesmysl, takhle písnička rozhodně v Samotářích
nebyla.“
…chvíle googlení…
Já: (v duchu) „No fakt! Kéž by se toto překvapivé zjištění dalo
nějak proměnit v láhev vína, visky a sýr.“
Rok 2014, Chorvatsko, červen
První den na jachtě, celá osádka si brouká Skljéčka dotykou.
Já: „Kde je to CD, na kterém jsou Skljéčka?“
Zdena: „Jaké CD?“
Já: „No CD, co hrálo včera celou cestu v autě, v důsledku čehož si
teď všichni pobrukují písničku Skljéčka.“
Zdena: „Ale my žádné takové CD nemáme.“
Já: „Tak odkud to tedy hrálo? Moc se mi nezdá, že by to vysílalo
rakouské rádio a ještě tolikrát po sobě… Vždyť jsme to přece všichni
slyšeli.“
Zdena: „To nebylo z rádia ani z CD, Davide. Poté, co jsi v autě vypil
dva litry vína, kvůli čemuž jsme ti asi 17× zastavovali na čurání, jsi
nám tu písničku stále dokola zpíval ty.“
Já: …
