moderátora obléká maminka

Na navigaci | Klávesové zkratky

Jak mi GPT zachraňuje zadek každý den

Skoro každý den někde vysvětluju, k čemu přesně (ne)slouží GPT. Že není arbitr pravdy, zdroj vědění, nebo nástroj na řešení úloh.

Že je to „jen“ jazykový model. Tedy něco, co umí psát texty tak přesvědčivě, že se zdá, jako by je psal přímo člověk. Nic víc.

To ale není vůbec málo. Díky GPT jsem třeba předevčírem zvládl za cca 6 hodin napsat odborný text, který bych jinak psal několik dní. (A to ani nezmiňuju, že jsem ho napsal v 17 jazycích.)

Jak mi GPT pomáhá? Tak třeba stačí nahodit několik základních bodů, osnovu, a nechat inteligenci vyrobit slovní omáčku, aby se to dalo vůbec číst. Aby se to dalo příjemně číst. Na přání změní slovní styl. Osvědčil se mi třeba podnapilý zedník. Povyhazuju pak z textu všechny „škyt“ a výsledkem je perfektní text do dokumentace, protože mluví nádherně jednoduchým jazykem.

Někdy po něm chci jen vylepšit stylistiku a zachovat smysl. Nebo zkrátit dlouhý text do odstavce. Ale někdy ho nechám samostatně tvořit. Nadhodit témata pro inspiraci. Nebo položím otázku a zůstávám čistě v roli kurátora. Kontroluju, jestli píše pravdu, když ne, opravím ho a pokračujeme dál.

Právě GPT v kombinaci s lidským kurátorem je ideální kreativní továrnou. V tomhle tandemu se dá tvořit v rekordním čase a s jiskřivou lehkostí.

(Tu poslední větu napsal GPT, protože spěchám na koncert a nemám čas to zakončit líp)

Mohlo by vás zajímat