Začal jsem trošku víc sledovat, jak často mí kamarádi používají výrazy jako vole, kuo, hoo, š**** a tak.
Můj dojem byl, že ve slovníku známých se tato slova takřka nevyskytují a že vlastně nejsprostěji mluvím sám, neboť pro piču nejdu daleko, a vůbec že poslední člověk, u kterého pamatuji volování, byl Staňa na gymplu, jehož „vole“ už nebylo výplňové slovíčko, naopak, on jinými slovy narušoval souvislou řadu volů. Dával „vole“ s takovou kadencí, že si ho zestručnil na „oé“ a v podstatě šlo o mluvenou morseovku.
U některých kamarádů mi představa, že by nějaké takové slovo vyřkli, připadala úplně absurdní!
Leda piču! Mluví tak úplně všichni! I ti absurdní. Jen jsem si toho do teď vůbec nevšímal.
