Řeč je o metodách vyhlazování písma na obrazovce či LCD monitoru. Je zajímavé srovnat, jak se téhož úkolu zhostili konkurenti Microsoft a Apple. Na toto téma už proběhla řada diskusí, mnohdy končících značně poklesle (viz třeba na serveru Mujmac.cz). Zde se to nestane 🙂

Proč vyhlazovat?

Text na obrazovce je oproti tištěnému děsně kostrbatý. Na vině je rozlišení. Zatímco časopisy se tisknout v rozlišení např. 2400 bodů na palec (DPI), monitor pracuje s 90 DPI. Což je rozdíl jako prase. Nebo kráva. Bod na monitoru však narozdíl od tištěného bodu může mít různou intenzitu. A právě toho se využívá k imitování jemnější kresby:

Vyhlazování, neboli font smoothing či antialiasing

A jak to vlastně funguje?

Pokud obrys písmene vede napříč pixely, tak intenzita jednotlivých pixelů odpovídá poměru zabrané plochy. Příklad: zabírá-li plocha písmene jen polovinu určitého pixelu, bude jeho intenzita 50%. Rozumíte? Tak to je fajn, v praxi je to ještě trošku komplikovanější 🙂

Revoluční subpixel

LCD pod mikroskopem (copyright)

Na LCD panelu se každý pixel skládá ze tří barevných podpixelů (tj. sub-pixel). Jsou umístěny vedle sebe, vždy červený – zelený – modrý. Pokud máte displej s rozlišením 1280×1024, ve skutečnosti je jeho horizontální rozlišení 3× větší, tedy 3840×1024.

No a toho se dá báječně využít!

Opět si představme, že plocha písmene zabírá polovinu určitého pixelu. Nyní se však musíme ještě zeptat, jde-li o polovinu levou či pravou. V případě levé necháme zhasnout pouze levou část pixelu, tedy červený a částečně zelený subpixel. Výsledkem je modrý odstín. V případě pravé poloviny naopak zhasneme pravou stranu pixelu, tedy modrý a částečně zelený subpixel a vzniká červený odstín. Oko tyto barevné odstíny (téměř) nevnímá a vidí jen jemněji prokreslený text.

Z uvedeného je snad jasné, že vyhlazování přes subpixely je určeno výhradně pro LCD panely. Na klasických CRT monitorech naopak působí kontraproduktivně, písmenka po okrajích zřetelně hrají všemi barvami.

Ale pozor: subpixelové vyhlazování logicky zhoršuje obraz i v případě, že natočíte panel na výšku!

Ještě upozornění: vzhledem k jemné práci se subpixely je velmi vhodné mít panel připojený přes DVI kabel.

Jakpak hladí Microsoft?

Microsoft Windows umí vyhlazovat písma již od verze 95, nicméně týká se to pouze písem TrueType a navíc až od velikosti cca 14pt. Tedy například na La Trine se vyhladí pouze titulky článků. O plnohodnotném vyhlazování proto nemůže být řeč.

Windows XP přichází s novinkou, subpixelovým (tedy pouze pro LCD!) vyhlazováním nazvaným ClearType. Microsoft je vůbec první realizátor této metody. Jelikož „standardní“ vyhlazování je nedostatečné, používá ClearType jako náhražku i spousta uživatelů CRT monitorů. Ale je to hrubá záplata na zubatá písma.

Závěr: Microsoft uspokojí pouze uživatele LCD monitorů s Windows XP. Plusem je alespoň to, že ClearType je vynikající.

Poznámka: ClearType je nutné manuálně zapnout v Ovládacích panelech / Zobrazení / Vzhled / Efekty a konfiguruje se tímto nástrojem.

Jakpak hladí Apple?

Apple přišel s vyhlazováním písma v systému Mac OS 9 (rok 1999), ale výsledek byl docela mizerný. Skok dopředu představoval systém Mac OS X. Nyní je možné vybírat ze čtyř úrovní: Standard, Light, Medium a Strong. Pouze Standard je určena pro CRT monitory, ostatní pracují se subpixely.

Algoritmus, který používá Apple, je složitější, než algoritmus použitý v ClearType. Oba vyhlazují text v horizontálním směru pomocí sub-pixelů, Apple navíc vyhlazuje i vertikálně klasickou cestou. A v tom je kámen úrazu. Malé písmo se tím rozmaže. Viz dotažnice znaků „T“ a „F“ na screenshotu výše, nebo horní obrázek na conBlogu. Dost mi vadí i rozdílná tloušťka levých hran u stejných písmen, třeba „b“ a „f“ (ve spojeních „best for“).

Doplnění: právě ona rozdílná tloušťka je zcela objektivní vada, kterou nelze bagatelizovat na „věc zvyku“. Typograf pláče.

Faktem je, že každá další verze Mac OS X přichází s lepším algoritmem, ale dokonalosti se stále jen blíží. John Kheit na serveru Mac Observer spekuloval, že by to mohlo být zapříčiněno patentem na ClearType.

Závěr: Apple uspokojí každého, ale měl by hodně přehodnotit použité algoritmy.

Rozmazáno i za střízliva

Text je velmi specifický vizuální útvar. Horizontály se chovají diametrálně jinak než vertikály. U malého písma je vertikální rozmazání skutečně nepříjemné. Jako uživatel PC se s tím běžně setkávám u PDF dokumentů. Písmo ztrácí ostrost.

Nebo zkuste experiment ve PhotoShopu. Zvětšete si dokument na 500 %, vytvořte černý nápis „FTZS“ a zkoušejte plynule měnit jeho velikost. Při způsobu vyhlazování Crisp, Strong nebo Smooth bude písmo kompletně vyhlazeno – jako to dělá Apple. Naopak způsob Sharp zachová dotažnice vždy zcela ostré, tedy bez anti-aliasingu. A tak hladí Microsoft.

Doplnění: Clear Type je nepoužiteľný, tvrdí Jozef Mak.