LCD monitory jsou jako ženy. Líbí se nám. Toužíme po nich. A nedbáme rad zkušenějších. Nevěříme, že mohou uškodit našemu zdraví. A i kdyby… stejně je chceme.

LCD monitory jsou totiž krásné. Jako ženy. Ačkoliv jeden rozdíl tu je. Jen v případě monitorů žasneme, kterak jsou krásně ploché.

Máme LCD, ó my se máme

Jsem nešťastným majitelem krásného a šikovného LCD monitoru Fujitsu Siemens P19–2 a ničím si zrak. Hnedle, jak jsem jej rozbalil a poprvé zapnul, jsem byl zdrcen. Docela drahý monitor a nedalo se na něj dívat. Byl jsem nucen přesedlat z Windows 2000 na XP (nerad), protože ty disponují funkcí ClearType, jenž písmo mírně „rozmaže“ a učiní alespoň částečně dívatelným. Adekvátně k tomu je potřeba použít i správný font. Nejlepší volbou jsou nová písma od Microsoftu.

Ale obraz se mi stále před očima jakoby míhá. Co nejdřív se chci vrátit k CRT. Než mi je přestanou vyrábět.

Ne, nečekám souhlas

Vím, že většina uživatelů bude LCD chválit. Nedivím se. Lidi špatný obraz nevnímají a každý jsme jiný.

Nakonec, vejděte do libovolné kanceláře a půlka CRT (tj. klasických obrazovkových) monitorů bude mít nastavenu obnovovací frekvenci 60 Hz. Jak tohle zahlédnu, automaticky se sápu po myši a jdu ji měnit. Blikání nesnesu, i když jde o počítač v opačném rohu místnosti.

Háček je v tom, že lidem blikání vůbec nevadí. Dokonce ani nezaregistrují změnu, když jim zvednu frekvenci na dvojnásobek.

Zpět k LCD. Nezajímají mě názory, jak je super. Jak má ostrý obraz a dobrý zvuk. Oči ví své. Prostě jsem asi citlivější a problém vnímám intenzivněji, nevím. Jenže ať už si to člověk uvědomuje nebo ne, zrak mu to ničí docela stejně.

Jak koupit dobré LCD

Ve hře je několik faktorů.

U výrobků se udává kontrast, svítivost a podobně. Lidé srovnávají specifikace a věří, že více znamená lépe. To je naprostá blbost. Abych vůbec mohl LCD používat, musel jsem si stáhnout svítivost na 20 % a kvůli vysokému kontrastu trpím dosud.

Co naopak v technické specifikaci často chybí, je typ TFT displeje.

LCD pod mikroskopem

Přitom existuje hned několik druhů. Naprosto nejhorší je TN. Pyšní se nejkratší dobou odezvy. Barvy vypadají jako seprané tričko. Jeho typickou vlastností je ztráta kontrastu při pohledu z trošku jiného úhlu. Nakloníte-li se ještě víc, obraz se stává dokonce inverzním.

Bohužel, 99 % všech nabízených a prodávaných LCD panelů jsou právě TN. Patrně ho máte doma i vy. Gratuluji.

Naopak nejlepší obraz a nejvěrnější barvy zvládá S-IPS. Ten používá třeba Apple Cinema Display. Jeho nevýhodou je velmi vysoká cena a pomalá odezva. Jen na tomto typu se dá jakžtakž „dělat grafika“.

A nakonec, určitým kompromisem mezi kvalitou S-IPS a rychlostí odezvy TN jsou typy PVA & MVA. Tímto displejem je vybaven třeba můj Fujitsu Siemens. Proto jsem jej kupoval. Já blázen.

Než si koupíte LCD…

Pokud toužíte najít pod stromečkem LCD, nebudu vám přání rozmlouvat. Jen snad poradím – vyberte si ho pečlivě a sami. Zajděte do obchodu a vyzkoušejte si ho. Ne, screensaver s rybičkami žádnou vypovídající hodnotu nemá. Otevřete si prohlížeč a přečtěte článek na blogu. Zkuste rolovat kolečkem, jak bude panel reagovat. Sledujte obraz mírně z boku.

Je s podivem, že nezralá technologie smetla desítky let zdokonalovanou konkurentku jako Římané Kartágo. Nejspíš se tak dlouho na LCD pěly ódy, až se stalo katem katody.