Jsme to ale vyspělá společnost!

Tuhle jsem napsal příměr, že nutit lidi přeorientovávat se na jiné prohlížeče jen proto, že sami máme jiné preference, je zhruba stejně moudré, jako nutit homosexuály přeorientovávat se, opět proto, že sami máme jiné preference.

Článek vyvolal vlnu nepochopení. Zatímco všichni měli plné hrsti soucitu s homosexuály, kteří se přece nemůžou změnit jen-tak-že-chcem, tak pro uživatele (navíc majoritních) prohlížečů se porozumění jaksi nedostávalo. Ironií je, že právě na tohle měl článek poukázat 😉

Odbočka: konkrétně v mém případě znamená opustit jádro Internet Exploreru více než tři kliknutí:

  1. kontaktovat autora čtečky FeedDemon
  2. ukecat ho, ať do ní zakomponuje jádro Gecko
  3. a to do verze FeedDemon 1.5 (jiné mi nevyhovují a nemám je koupené)
  4. kdyby za modifikaci něco chtěl, zaplatit mu to

Co je jednodušší, vyřešit tohle nebo se vyspat s chlapem? 🙂

doplněno: tak přehodit FeedDemon na Gecko je skutečně na tři kliknutí, díky Milane. Jenže má to spoustu much, asi se vrátím k původnímu jádru ☹

Trvale udržitelná kráva

Článek nebyl úplně polopatistický, ale to je nakonec má snaha, podat téma malinko jinak. Aby ten poslední „docvak“ byl už na čtenáři. Pokud zůstane téma nepochopeno, nedá se nic dělat. Ale neměl by to být důvod napsat krutý a nasraný komentář. Leč to se stalo nesčetněkrát a přineslo to hned několik pozitivních momentů.

Nejprve, Arthur Dent reagoval sérií parádních článků Trvale udržitelná kráva, Kráva č. 2 a telátko, o kterých bych řekl, že je jich až škoda na blog. Prostě zase tím zvedl Ladislavu.

Za druhé – já jsem si ujasnil některé postoje a od nynějška mažu všechny komentáře, které neshledám přínosnými, a to bez oka mrknutí. O cenzuře nemůže být řeč, komentáře nejsou schvalované a mazání obvykle provádím v okamžiku, kdy už je mají všichni bezpečně uložené v RSS čtečce.

A za třetí – uvědomil jsem si, že jsme skutečně vyspělá společnost. Tedy v některých ohledech určitě.

A zase ti homosexuálové

Mé přirovnání vymítačů Internet Exploreru k vymítačům homosexuality stavělo na jedné zdánlivé samozřejmosti. Na tom, že všichni víme, že homosexualita není nemoc. Že jsme k ní tolerantní. A vůbec nikoho z komentujících to ani nenapadlo zpochybnit.

Teprve později jsem ji uvědomil, že tohle je vážně mazec. Náš národ je neobyčejně tolerantní, ve světovém měřítku pomalu unikát. Kdybych podobný článek napsal v jiné zemi, nebo kdybych ho napsal u nás před 10–15 lety, mohl by vyznít diametrálně odlišně.

Abych to odlehčil

Nedávno dávali v televizi pořad o homosexuálech natočený krátce po revoluci. Mladičká Jílková s hubeňoučkým Hromadou zpovídali chodce na ulici a jejich názory konfrontovali s tehdy neznámými sexuology. Dotazovaní prakticky nerozlišovali mezi homosexuálem a pedofilem, byl to pro ně prostě grázl a feťák. Na to velmi trpělivě odpovídal mladičký Zvěřina a jeho kolegové, tedy lidé, kteří jsou strůjci onoho veletoče v myšlení veřejnosti. Úspěšní strůjci.

Nicméně, když jsem slyšel už pátý velekorektní rozhovor na téma „Co je a není homosexualita“, napadla mě taková blbost:

  • Reportér: Pane doktore, lidé si hodně pletou homosexuály s pedofily.
  • Respektovaný sexuolog: Ano to je pravda, docela často si to pletou.
  • Reportér: Ale to je velmi vážný omyl, přeci, zaměňují to s tak nebezpečnou úchylkou!
  • Sexuolog: No tak ano, je to sice docela děsivá úchylka, máte pravdu, ale vona zase tak gór moc nebezpečná není…
  • Reportér: Jakto že není? Vždyť jde o znásilňování bezbranných dětí!
  • Sexuolog: Jo vy myslíte pedofilii. Tak to samozřejmě je nebezpečná úchylka, velice.

…no říkal jsem blbost, no… 🙂