Tuhle jsem si vychutnal pěkný článek na Root.cz a půlka komentářů pod ním řešila, proč je psaný slovensky. Popravdě, dokud jsem komentáře neotevřel, vůbec jsem si absence mateřštiny nevšiml. Proč to jiným vadí?

Asi tak. Mně stačí vzpomenout na návštěvy u bratránka v Opavě. V televizi běží Poláci, já nerozumím ani větu, natož odstavec, a opavská část rodiny nerozumí, čemu můžu nerozumět. I když, nemusíme ani za hranice . Slezský vtip „o přípitku“ (opri pitku o strum), tož ten taky ňák negómu.

Jestli mladá generace rozumí slovenštině tak, jako já polštině, tak ji chápu. Je to tím, že na českých televizních kanálech na jazyk našich sousedů nenarazíte. Naopak na slovenských sem tam i vysílají ve sloveštině 🙂

Slovenština a inteligence

Teď nemám na mysli výkřiky např. Aleše Slabého, Jiřího Třasáka (aka Trashman), naprostých kreténů a inteligenčně retardovaných. Jde mi o opak.

Začal jsem na sobě pozorovat, že slovensky psaným komentářům přikládám vyšší inteligenční náboj. Nekamenujte mě, nemůžu za to, prostě to tak je. Samozřejmě jsem pátral po příčinách a možná je to tím, že všichni Slováci, které osobně znám, tak jsou skutečné debny. A mozek, to je sfiňa, on si to propojí, on si to hned asociuje. A vůbec ho nezajímá, že to není reprezentativní vzorek!

Borec na konec: o jazykové rozpolcenosti se taky pěkně rozepsali autoři systému Bloguje.cz.