opravdu velké kousky ovce

Na navigaci | Klávesové zkratky

Victor D'Hondt nemůže za vaše posraný životy

Proč je zatracovaná jeho metoda přepočítávání hlasů na mandáty?

Představte si, že ve volbách uspějí tři strany s následujícím výsledkem:

  • 50 % strana A
  • 30 % strana B
  • 20 % strana C

Pokud máme 200 poslanců, tak ať už mandáty rozpočítáte průměrem nebo D'Hondtovou metodou, vyjde, že A bude mít 100 křesel, B bude mít 60 a strana C rovných 40.

Problém vytváří rozdělování mandátů po krajích. Vzniká tam stejné zkreslení, jako když hodně moc zmenšíte a pak zase zvětšíte obrázek.

Nejmenší kraj v ČR disponuje 5 mandáty. Když v něm budu chtít rozdělit stejný procentuální zisk mezi strany A:B:C, je to trošku problém. D'Hondtova metoda by hlasy rozdělila v poměru 3:1:1. Zvládli byste to líp?

Rozdělit je 3:1:1, nebo 3:2:0 – obojí je nefér. V prvním případě má A trojnásobek mandátů než B, což vůbec neodpovídá získaným hlasům. Ve druhém případě nezíská mandát strana C, přičemž dosáhla na téměř polovinu hlasů co A.

No a celorepublikový výsledek je pak součtem všech krajů. Tedy dojde 14× ke zkreslení. Kdyby všechny měly 5 mandátů, bylo by zkreslení obrovské a strana A může získat 120 křesel nebo i mnohem víc (výsledky v každém kraji bývají jiné).

Kraje v ČR jsou naštěstí větší, takže zkreslení není až tak dramatické, ale prostě tam je. A v důsledku nahrává větším stranám.

Komentáře

  1. Martin #1

    No a cim vetsi zkresleni, tim blbejsi metoda. Zidlicek je tolik ze zkresleni muze byt vzdy mensi nez 1%. Kraje to komplikuji, ale proc maji detajly kazit celkovy obraz?

    Pro kraj s 5 mandaty dobre reseni neexistuje. Ale pro stat ano. Je lepsi zkreslit detajly nez zkazit celkovy obraz. Zvlaste kdyz kraje jsou neprilis dulezite.

    Jak to presne udelat vam reknu az kdyz mi slibite ze to prosadite. ;)

    PS: Sorry, nabodenicka na me klabosnici chybi.

    před 7 lety
  2. Jan #2

    avatar

    Já jako člověk, který má rád matematiku, tohle dělení na kraje a mandáty upřímně nechápu. Je tam 200 křesel, takže by za každé získané půl procento mělo být jedno křeslo, ne? 5% hranice pro vstup do sněmovny je taky braná jako celorepubliková, proč kandidátky taky nejsou celorepublikové?

    před 7 lety | reagoval [3] Pavel
  3. Pavel #3

    avatar

    #2 Jane, Přesně tak. A já bych šel ještě dále, jaký je vůbec důvod této „hranice“, nešlo by to bez ní? Ale to bysme asi té demokracie měli příliš moc ;)

    před 7 lety
  4. honzahucin #4

    avatar

    Celostátní kandidátky znamenají volební lístky s 200 jmény. Ale snížit počet volebních krajů by nebyl špatný nápad, třeba na pět po 40 poslancích.
    Potíž je právě s těmi zbytky. V příkladě nahoře by to vycházelo na 2–1–1 a stranám A a B zbydou hlasy každé na půl mandátu. Ve volbách 1990 se to, pokud se správně pamatuju, řešilo druhým skrutiniem. Tam se stranám sesypaly dohromady zbytky hlasů ze všech krajů, vedle se sesypaly nerozdělené mandáty, spočítal počet hlasů na mandát a hladovým algoritmem se to rozdělilo.
    Samozřejmě to má taky vadu, pořadí kandidátů ve druhém skrutiniu už ovlivňují strany, ne pouze voliči. Ale ten systém se mi líbil.

    před 7 lety
  5. v6ak #5

    Ono by to šlo tak, aby to bylo proporcionálnější, ale zachovaly se preferenční hlasy i kandidátky po krajích. Jen by holt se kraje ovlivňovaly do jisté míry vzájemně. Což ale se děje už teď kvůli 5% hranici.

    1. Spočítá se poměr křesel jednotlivých stran v celé republice. Ano, i tady by bylo potřeba udělat nějaké zaokrouhlování (klidně D'Hondt), ale bylo by to mnohem jemnější než současný systém.
    2. Každá strana má tedy spočítaný počet křesel, jen je rozdělit po krajích (nebo klidně po jiných celcích, ale to teď nechci upravovat). Opět se musíme trošku poprat se zaokrouhlováním (klidně opět D'Hondt) a i s různou velikostí krajů. Lze zde různým způsobem využít preferenční hlasy (například v rámci kraje přiřazovat mandáty primárně podle preferenčních hlasů, teprve v případě rovnosti podle pořadí na kandidátce).
    3. Poslední, s čím se potřebujeme vyrovnat, je varianta, že by strana neměla dost kandidátů v daném kraji. IMHO je to dost edge-case, ale nějak se s tím poprat půjde. Je možné třeba vybírat z jiných krajů nebo jiných stran, podle různých klíčů. Vzhledem k tomu, že jde o edge-case, na tom až tak nesejde.

    Uznávám, že nejde o metodu promyšlenou 100% do detailů, ale myslím, že by to šlo udělat lépe (proporčněji) než dnes. Takto má například TOP09+STAN dohromady 10,49 % a 13 mandátů, zatímco SPD má 10,64 % a 22 mandátů. Nebo i jen rozdíl mezi KDU-ČSL a TOP09 je 0,49 % hlasů (odpovídalo by cca rozdílu jednoho mandátu), ale tři křesla. To by se při přepočítávání přes celou republiku nestalo.

    před 7 lety
  6. Luděk #6

    Viz příspěvek na http://ustavni2.juristic.cz/…ustava2.html z roku 2008.

    před 7 lety
  7. Tomas #7

    Na Slovensku je jeden volebni obvod a lidi se stezuji, ze je to jedno z (negativnich) „dedictvi“ pana Meciara. Jak je to s tim sousedovym travnikem?

    před 6 lety

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře.