Proč je zatracovaná jeho metoda přepočítávání hlasů na mandáty?

Představte si, že ve volbách uspějí tři strany s následujícím výsledkem:

  • 50 % strana A
  • 30 % strana B
  • 20 % strana C

Pokud máme 200 poslanců, tak ať už mandáty rozpočítáte průměrem nebo D'Hondtovou metodou, vyjde, že A bude mít 100 křesel, B bude mít 60 a strana C rovných 40.

Problém vytváří rozdělování mandátů po krajích. Vzniká tam stejné zkreslení, jako když hodně moc zmenšíte a pak zase zvětšíte obrázek.

Nejmenší kraj v ČR disponuje 5 mandáty. Když v něm budu chtít rozdělit stejný procentuální zisk mezi strany A:B:C, je to trošku problém. D'Hondtova metoda by hlasy rozdělila v poměru 3:1:1. Zvládli byste to líp?

Rozdělit je 3:1:1, nebo 3:2:0 – obojí je nefér. V prvním případě má A trojnásobek mandátů než B, což vůbec neodpovídá získaným hlasům. Ve druhém případě nezíská mandát strana C, přičemž dosáhla na téměř polovinu hlasů co A.

No a celorepublikový výsledek je pak součtem všech krajů. Tedy dojde 14× ke zkreslení. Kdyby všechny měly 5 mandátů, bylo by zkreslení obrovské a strana A může získat 120 křesel nebo i mnohem víc (výsledky v každém kraji bývají jiné).

Kraje v ČR jsou naštěstí větší, takže zkreslení není až tak dramatické, ale prostě tam je. A v důsledku nahrává větším stranám.