Recenze třetího ročníku vsetínského Barcampu, která je zajímavá už tím, že se ještě nekonal.

Třetí ročník vsetínského Barcampu byl opět úžasný! Ti, kteří měli štěstí, že 16. ledna strašili mezi 4:10 a 4:17 u počítače a stihli se tak zaregistrovat, právě spamují sociální sítě chválou na organizátory. Neberte prosím zle, že zazní i jeden kritický ohlas.

Vsetínský Barcamp je špičkově organizovaná konference. Koná se dostatečně daleko odkudkoliv (od Prahy, Brna a také od jakékoliv slušné restaurace), což ji dává kouzlo zimního tábora. Holky a kluci, co se spolu baví, vyrazí na 3 dny kamsi daleko od civilizace, pokouší se tam přežít a čas si krátí vyprávěním zážitků z práce.

Ale… není to Barcamp v pravém slova smyslu. Je to konference.

Foto: BadGees

Barcamp má být punk. Barcamp neuzavře příjem přednášek; kdyby jich bylo moc, návštěvníci si sami odhlasují, které chtějí slyšet. A pokud by nějaký přednášející vypadl, netřeba hledat náhradníka.

Barcamp nemá žádný ohlášený vytištěný program. A návštěvníkům to nevadí. Ti tam kvůli konkrétnímu programu nejedou.

A dokonce, Barcamp nemá ani žádné přednášky. Heslem Barcampu je „Žádní posluchači, jen aktivní účastníci.“ Na Barcamp se nechodí s přednáškami, ale s tématy. „Přednášející“ je vlastně moderátor, který téma uvede a otevře diskusi. A ta když zadrhne, posouvá ji dál.

Barcamp zkrátka není další konference do už překonferencovaného světa. Barcamp je svůj!

Jelikož se recenzovaný Barcamp ještě nekonal, vzniká tak zajímavá možnost některým výtkám předejít. Program už je sice dán, ale budu vděčný, pokud se podaří některému z přednášejících stát se spíše moderátorem a pokud to účastníci přijmou.


Doplnění: Třetí vsetínský Barcamp byl skutečně super a jestli předchozí ročníky měly drobné organizační mušky, tak letos je Michal Berg a jeho tým kompletně vychytal. Všechny přednášky se mi líbili, ale musím vyzdvihnout Sibiřanku, které se díky nervozitě podařilo zapojit posluchače do diskuse. Přičemž tento článek nebyl rozhodně kritikou akce, u nás je trošku jiné publikum, jsme vychováváni spíš k pasivitě a pojmout akci punkově představuje riziko.