moderátora obléká maminka

Na navigaci | Klávesové zkratky

Vývoj atomu: Překvapivé dějinné zvraty!

První představy o atomu pocházejí z antického Řecka a to z 5. století př. n. l., kdy filosofové přišli s myšlenkou nejmenších částit, ze kterých je složená hmota. Pojmenovali je atomy z řeckého „nedělitelný“. První vědecká teorie se objevila až o dlouhých 24 století později. Atom rozdělený na elementární částice proton a elektron, o kterém jsme se učili ve škole, máme z počátku 20. století. Přičemž slovo elementární pochází z latiny a znamená „základní“. Už v druhé polovině téhož století byl zformován tzv. standardní model částicové fyziky, podle něhož se protony skládají z kvarů, tedy ještě základnějších částic.

Vývoj úkázal, jak naivní bylo cokoliv nazývat nedělitelným nebo základním. Úplně to vyprázdnilo pojmy.

Ale zpět do historie. Jak jsem říkal, představy o atomu pocházejí ze starověku. Lidé si tu dobu pochvalovali: „starověk je cool, architektura kvete, staví se zejména památky s nedozírnou historickou hodnotou“, takže pohoda. A nikde žádné zkurvené církve. To změnil až středověk. Průzkumy spokojenosti nedávaly dobré čísla. „Piči! Narodil jsem se v nejdebilnější době,“ stěžovali si lidé a měli pravdu. Následoval naštěstí novověk. Jenže už na jeho konci začalo historikům docházet, ze jaksi nepočítali s tím, že bude ještě něco dál. Co může být novějšího, než NOVOvěk? Když se ukázalo, že lidstvo přežilo první světovou válku, musel se vymyslet nový termín pro tehdejší historickou dobu a vznikly tzv. „moderní dějiny“. To bylo hodně zoufalé. Jak dlouho se s tím dá asi vydržet? Už dnes je spousta věcí z počáku moderních dějin značně nemoderních, třeba otevřený rasismus, podřadnost žen a plavky, co vypadají jako šaty.

Před námi je éra, kdy rozlouskneme tajemství atomu, ale netušíme, jak jí budeme říkat. Budoucnost? To se neujme.

Vývoj ukázal, jak naivní bylo cokoliv vůbec nazývat současností.

Mohlo by vás zajímat