lze číst i odspodu

Na navigaci | Klávesové zkratky

Za tisíc let uvidíme

píše Symen: Co po nás zbude za tisíc let? Studnice digitalizovaných svědectví o současném světě? Jenže kdo je rozluští, když dnes nepřečteme deset let starou disketu.

Životnost se počítá na roky, lidstvo přestává o vzdálenější budoucnosti uvažovat. Není se čemu divit, vývoj civilizace dramaticky akceleruje a dnešní svět se světem o generaci starším už nemá mnoho společného. O to více pak vyčnívá záměr nadace The Long Now podporovat dlouhodobé (ale skutečně dlouhodobé) projekty. Třeba stavbu hodin s plánovanou životností 1000 let.

Náramkové nejspíš nebudou

Sestrojit takové hodinky je docela oříšek. No schválně, jak byste se s takovým úkolem vypořádali? Shrňme si nejprve specifické požadavky:

  1. Dlouhověkost – použít materiál, který tak dlouhou dobu vydrží bez poškození. Nevhodné jsou drahé kovy, ty mají tendenci se ztrácet.
  2. Udržovatelnost – hodiny může poškodit zemětřesení či záplavy, takže je možné, že některá z příštích generací bude muset přistoupit k opravě. Pak je třeba počítat i s takovou nemilou eventualitou, že bude mít k dispozici pouze velmi primitivní nástroje. Tedy výroba náhradních dílů musí být jednoduchá.
  3. Transparentnost – princip fungování hodin musí být jasný, aniž by bylo potřeba je zastavit či rozebrat. Součástí hodin bude i manuál.
  4. Rozšiřitelnost – je třeba umožnit jejich další zdokonalování. Jednotlivé funkce by měly být oddělitelné a měly by poskytovat jednoduché rozhraní.
  5. Testovatelnost – aby se ověřilo, že hodiny budou pracovat správně, musí být možné postavit a odzkoušet menší prototypy.

Zdroj energie

Autoři uvažovali nad celou řadou pohonů, ale většinu museli zamítnout. Nakonec se rozhodli použít závaží, které se díky gravitaci pohybuje po šroubovici dolů a přitom otáčí tyčí, jenž je protíná. Ani toto řešení není ideální, hodiny je totiž třeba „ručně“ natahovat. Tak alespoň neupadnou v zapomnění.

Odměřování časových jednotek

Toť klíčová funkce hodin, která navíc musí být dlouhodobě velmi přesná a spolehlivá. Způsobů, jak odměřovat čas, existuje spousta, ale žádný nedovede splnit kladené požadavky:

  • setrvačník: hodně nepřesné
  • vodní proud: nepřesné a dochází ke styku s vodou
  • denní teplotní cykly: nespolehlivé
  • změny teplot ročních období: nepřesné
  • slapové síly: těžko měřitelné
  • postavení hvězd: nespolehlivé kvůli počasí
  • atomový oscilátor: netransparentní a těžko udržovatelné
  • rozpad atomů: těžko měřitelné přesně
  • tektonické posuvy: těžko předvídatelné a měřitelné
  • ladička: nepřesné
  • kyvadlo: dlouhodobě nepřesné
  • sluneční: závislé na počasí

Tvůrci nakonec přistoupili ke zkombinování dvou posledních technik – točící se kyvadlo a sluneční synchronizaci. Točící se kyvadlo udává rytmus sice spolehlivě, ale dlouhodobě nepřesně. Sluneční svit má proto na starost synchronizaci. Pokud je slunný den, tak v pravé poledne dopadne paprsek skrze optickou soustavu na kousek kovu, který se rozehřeje, zkroutí a tím dá mechanický impuls hodinám, jenž opraví chybu vzniklou od poslední synchronizace.

Zobrazení času

Vizualizaci má na starosti specializovaný počítač. Není však digitální, nýbrž mechanický. Bit je nahrazen páčkou, mající dvě pozice. Oproti běžným hodinám, které využívají ozubená kola, se není třeba obávat opotřebení, nemusí se vymýšlet složité poměry mezi koly a také jsou více flexibilní a schopné reagovat například na změnu počtu dní v roce. Existují sice i jiné možnosti převodu, ale mají své mouchy:

  • elektronika: špatná udržovatelnost a transparentnost
  • předdefinovaný kalendář: musel by být hodně veliký
  • hydraulika: velká spotřeba energie

Abych nezapomněl, hodiny zobrazují aktuální rok pomocí pěti cifer, to aby se předešlo problému Y10K.

Už takové hodiny existují?

Ano, první prototyp byl spuštěn 31. prosince 01999. Nyní je vystaven v Muzeu vědy v Londýně. V srpnu 02005 byl dokončen další stroj, který ukazuje aktuální postavení planet okolo Země a funguje na podobném principu. Plánuje se sestrojení nové verze desetitisíciletých hodin, které by se nastálo umístily na zakoupeném pozemku v Nevadě. Suchá poušť, téměř žádná ekonomická hodnota pozemku a odlehlost může hodiny uchránit před korozí či vandalstvím. Takže za tisíc let uvidíme!

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

  1. Lokutus #1

    Rozluštit dnešní data za tisíce let by měl být stejný problém, jako rozluštit dnes data stará několik tisíc let, napsaná křídou na šutr. Pokud bude budoucí civilizace technicky na výši, naleznou nějaké diskety, či harddisky, nebude pro ně problém ta data, nebo alespoň jejich fragmenty, rozluštit.

    před 19 lety | reagoval [9] Symen
  2. SniperEd #2

    avatar

    Nejdříve bych upozornil na chybu:

    hydraulika: velký spotřeba energie

    No, podle mě se do 10-ti tisíc let střetne naše země s nějakou planetkou a většina toho, co budeme chtít nechat udržet dalším civilizacím možná ani další civilizaci (inteligentní, alespoň na naší úrovni) nepotká, protože její vývoj bude delší než těch 10k let :)

    Jinak by mě zajímalo co je na tom obrázku, ty hodiny z 99, nebo co to je, nemá to ani popisek nic :(

    před 19 lety | reagoval [9] Symen
  3. carnero #3

    Ty hodiny mají být jednuduše opravitelné, obsloužitelné a čitelné? Tak fajn, ja si jdu zalézt do jeskyně, neboť tohle mi stát v pokoji, nemám tušení co s tím :)

    před 19 lety | reagoval [9] Symen
  4. brozkeff #4

    avatar

    Nevím, jak důležié jsou dlouhodobé hodiny, ale obecně k těm datům na tom opravdu něco je.

    Sice zatím nemám nějaké obrovské množství informací, co bych potřeboval dlouhodobě archivovat, jedině fotky, těch už mám pěkných pár CD. A vážně se mě nebude chtít je za 10 let přepisovat na něco nového.

    Před skoro rokem jsem o tomhle taky psal: http://malec.borec.cz/?…

    před 19 lety | reagoval [9] Symen
  5. Martin Picek #5

    K osumnáctinám jsem dostal hodinky…! 🙂

    před 19 lety
  6. OLE #6

    Velmi pekne…

    před 19 lety
  7. pako #7

    Osobne bych ocenil boty, ktere mi vydrzi aspon deset let… Mate tip?

    před 19 lety
  8. Karel #8

    A zkoušel někdo prostě zapíchnout klasek do země? :o)

    před 19 lety | reagoval [9] Symen
  9. Symen #9

    avatar

    #1 Lokutusi, Tož na výši vcelku jsme, ale těžko říct k čemu ten Stonehenge jenom postavili…

    #2 SniperEde, Jo, to je ten první prototyp hodin.

    #3 carnero, No kdybych si měl vybrat, tak bych chtěl raději opravoval ty mechanické hodiny, než třeba ty atomové.

    #4 brozkeffe, Jestli chceš poradit se zálohou dat, tak se mrkni na jejich další projekt

    #8 Karle, Zkusili, ale prý je tam problém s přestupným rokem, či co.

    před 19 lety | reagoval [17] SniperEd
  10. mach #10

    Celý ten článek má jeden závažný problém a sice, že neříká, jaký čas mají ty hodiny měřit. Hrubě můžeme čas rozdělit na dvojí typ – „vesmírný“, který je absolutní a závisí jen na definici jedné sekundy a pak „pozemský“ (v podstate GMT, ale jsou tam jeste nejake rozdily, ktere jsem uz zapomnel), který sice také vychází z definice jedné sekundy, ale protože perioda otáčení Země se vychyluje o ±3ms, tak je nutné ten pozemský jednou za čas synchronizovat se skutečností (tj. s natočením Země). Kvůli tomu máme jednou za X let přestupnou sekundu.

    Vzhledem k tomu, ze ten vesmirny cas je v dlouhodobych intervalech IMHO irelevantni, tak bych proste cas odvozoval od poctu otecek Zeme kolem sve osy a v prubehu dne to dopocitaval podle definice sekundy atomovymi hodinami (coz ve vysledku samozrejme neni presne, ale vzhledem k tomu, ze ten presny cas se prave k tomuhle synchronizuje…)

    před 19 lety
  11. mach #11

    Jinak atomove hodiny maji presnost 1 sekunda za 6 milionu let, 10 000 mi teda neprijde jako moc velky problem. Nevim, proc by mely byt „netransparentní a těžko udržovatelné“. Samozrejme, pokud Zemi ovladnou zmutovane ovce a bernardyni, tak maji asi nejake mechanicke hodiny vetsi sanci na preziti, ale jinak bych rekl, ze dostatecne stabilni zaznam o case zarucuje tech par satelitu GPS.

    před 19 lety | reagoval [14] Symen
  12. Fred #12

    OT: na tohle jsem narazil http://www.google.com/search?…
    divné.

    před 19 lety
  13. Fred #13

    avatar

    Update, posílal jsem to upozornění na podivnou techniku sice mailem, ale asi mě to považovalo za spamera.

    před 19 lety
  14. Symen #14

    avatar

    #11 machu, Atomové hodiny jsou jen módním výstřelkem … neboli co takhle si vsadit, jestli se budou ještě v roce 03005 používat? :)

    před 19 lety
  15. jirka d. #15

    avatar

    Hmmm. Tohle všechno mně přivádí na myšlenku jestli už jednou naší skromnou planetu neobývala nějaká vyšší inteligence. Když si představím životnost nástrojů pro úschovu historicky důležitých dat dnešní doby A.K.A. harddisk a papír, tak přece tady mohla být inteligentní forma života, po který prostě nezbylo nic,protože data o nich dneska neexistujou. Hliněný destičky přece dneska taky nepoužíváme. Píšem na papír, ktrej může shořet, data máme na disku, kterej se za určitých okolností roztaví (změny klimatu, stavu zemského povrchu přece v dobách minulých nebyly nic neobvyklého) a najednou po nás nezbyde nic. Domy se rozpadnou, zalejou je oceány, rozdrtí je eroze, nic není věčný (ani v žitný)…

    Toť můj názor, má určitě pár nedostatků, ale když se začne mluvit o velmi dlouhých dobách, vždycky o tom rád popřemýšlím, a zjistím, že jsem v podstatě totální nula a to mně strašně těší.

    před 19 lety | reagoval [16] Symen
  16. Symen #16

    avatar

    #15 jirko d., No a hlavně nezapomeň na nekonečný prostor, ve kterém žijeme… Jinak rád vzpomínám na učitele zeměpisu, který s námi něco podobného probíral. Došli jsme k tomu, že kdyby za pár tisíc (možná i jen stovek) let našli po nás diskety či harddisky, tak by řekli, jak jsme byli šikovní, když jsme jako šperk na krk dokázali vyrobit tak krásné kolečko :)

    před 19 lety
  17. SniperEd #17

    avatar

    #9 Symene, jo jo, já jsem si to myslel

    před 19 lety

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře.