Za tisíc let uvidíme

Rozluštit dnešní data za tisíce let by měl být stejný problém, jako rozluštit dnes data stará několik tisíc let, napsaná křídou na šutr. Pokud bude budoucí civilizace technicky na výši, naleznou nějaké diskety, či harddisky, nebude pro ně problém ta data, nebo alespoň jejich fragmenty, rozluštit.

Nejdříve bych upozornil na chybu:

hydraulika: velký spotřeba energie

No, podle mě se do 10-ti tisíc let střetne naše země s nějakou planetkou a většina toho, co budeme chtít nechat udržet dalším civilizacím možná ani další civilizaci (inteligentní, alespoň na naší úrovni) nepotká, protože její vývoj bude delší než těch 10k let :)

Jinak by mě zajímalo co je na tom obrázku, ty hodiny z 99, nebo co to je, nemá to ani popisek nic :(

Ty hodiny mají být jednuduše opravitelné, obsloužitelné a čitelné? Tak fajn, ja si jdu zalézt do jeskyně, neboť tohle mi stát v pokoji, nemám tušení co s tím :)

Nevím, jak důležié jsou dlouhodobé hodiny, ale obecně k těm datům na tom opravdu něco je.

Sice zatím nemám nějaké obrovské množství informací, co bych potřeboval dlouhodobě archivovat, jedině fotky, těch už mám pěkných pár CD. A vážně se mě nebude chtít je za 10 let přepisovat na něco nového.

Před skoro rokem jsem o tomhle taky psal: http://malec.borec.cz/?…

K osumnáctinám jsem dostal hodinky…! 🙂

Velmi pekne…

Osobne bych ocenil boty, ktere mi vydrzi aspon deset let… Mate tip?

A zkoušel někdo prostě zapíchnout klasek do země? :o)

#1 Lokutusi, Tož na výši vcelku jsme, ale těžko říct k čemu ten Stonehenge jenom postavili…

#2 SniperEde, Jo, to je ten první prototyp hodin.

#3 carnero, No kdybych si měl vybrat, tak bych chtěl raději opravoval ty mechanické hodiny, než třeba ty atomové.

#4 brozkeffe, Jestli chceš poradit se zálohou dat, tak se mrkni na jejich další projekt

#8 Karle, Zkusili, ale prý je tam problém s přestupným rokem, či co.

Celý ten článek má jeden závažný problém a sice, že neříká, jaký čas mají ty hodiny měřit. Hrubě můžeme čas rozdělit na dvojí typ – „vesmírný“, který je absolutní a závisí jen na definici jedné sekundy a pak „pozemský“ (v podstate GMT, ale jsou tam jeste nejake rozdily, ktere jsem uz zapomnel), který sice také vychází z definice jedné sekundy, ale protože perioda otáčení Země se vychyluje o ±3ms, tak je nutné ten pozemský jednou za čas synchronizovat se skutečností (tj. s natočením Země). Kvůli tomu máme jednou za X let přestupnou sekundu.

Vzhledem k tomu, ze ten vesmirny cas je v dlouhodobych intervalech IMHO irelevantni, tak bych proste cas odvozoval od poctu otecek Zeme kolem sve osy a v prubehu dne to dopocitaval podle definice sekundy atomovymi hodinami (coz ve vysledku samozrejme neni presne, ale vzhledem k tomu, ze ten presny cas se prave k tomuhle synchronizuje…)

Jinak atomove hodiny maji presnost 1 sekunda za 6 milionu let, 10 000 mi teda neprijde jako moc velky problem. Nevim, proc by mely byt „netransparentní a těžko udržovatelné“. Samozrejme, pokud Zemi ovladnou zmutovane ovce a bernardyni, tak maji asi nejake mechanicke hodiny vetsi sanci na preziti, ale jinak bych rekl, ze dostatecne stabilni zaznam o case zarucuje tech par satelitu GPS.

OT: na tohle jsem narazil http://www.google.com/search?…
divné.

Update, posílal jsem to upozornění na podivnou techniku sice mailem, ale asi mě to považovalo za spamera.

#11 machu, Atomové hodiny jsou jen módním výstřelkem … neboli co takhle si vsadit, jestli se budou ještě v roce 03005 používat? :)

Hmmm. Tohle všechno mně přivádí na myšlenku jestli už jednou naší skromnou planetu neobývala nějaká vyšší inteligence. Když si představím životnost nástrojů pro úschovu historicky důležitých dat dnešní doby A.K.A. harddisk a papír, tak přece tady mohla být inteligentní forma života, po který prostě nezbylo nic,protože data o nich dneska neexistujou. Hliněný destičky přece dneska taky nepoužíváme. Píšem na papír, ktrej může shořet, data máme na disku, kterej se za určitých okolností roztaví (změny klimatu, stavu zemského povrchu přece v dobách minulých nebyly nic neobvyklého) a najednou po nás nezbyde nic. Domy se rozpadnou, zalejou je oceány, rozdrtí je eroze, nic není věčný (ani v žitný)…

Toť můj názor, má určitě pár nedostatků, ale když se začne mluvit o velmi dlouhých dobách, vždycky o tom rád popřemýšlím, a zjistím, že jsem v podstatě totální nula a to mně strašně těší.

#15 jirko d., No a hlavně nezapomeň na nekonečný prostor, ve kterém žijeme… Jinak rád vzpomínám na učitele zeměpisu, který s námi něco podobného probíral. Došli jsme k tomu, že kdyby za pár tisíc (možná i jen stovek) let našli po nás diskety či harddisky, tak by řekli, jak jsme byli šikovní, když jsme jako šperk na krk dokázali vyrobit tak krásné kolečko :)

#9 Symene, jo jo, já jsem si to myslel