To je otázka, která dnes a denně napadá nejednoho všímavého
čtenáře. Odpovědět na ni však není jednoduché. I když pravda,
levicově orientovaní tazatelé už v tom mají
jasno. Ale co my ostatní?
Předně, chtěl bych vás uklidnit, že nejste sami, kdo se s tímto
dilematem potýká. Tento ranní screenshot vás o tom snadno
přesvědčí:
A mohl bych klíďo píďo pokračovat dalšími screenshoty, ale nebudu.
Protože zveřejňování rozhovorů bez souhlasu protistrany je nefér,
ošklivá věc. Mám určitou spodní hranici, pod kterou bych neklesl.
Návštěvnost je opojná. Show must go on!
České rozložení klávesnice vymýšlel určitě neprogramátor
newebdesignér, na to dám Paroubkovu ruku do ohně. A jsem s to přihodit
i zbytek. Také přepínání mezi dvěma klávesnicemi shledávám býti morem
produktivity. Větším než ICQ, to lze vypnout.
Ačkoliv dnes už mám problémy
s klávesnicí vyřešené, z dob minulých mi zůstal tik psát
vykřičník přes Alt-33. Což může zkomplikovat život.
Zrovna dnes. Dopisuji e-mail klientovi, který měl končit slovy:
Děkuji Vám!
Leč v bryskním sledu Alt-33 (vykřičník)
Ctrl-Enter (odeslat) mi nedocvakla jedna trojka a jak se ukázalo,
kombinace Alt-3 přestavuje docela jiný znak:
Děkuji Vám♥
I v obchodní korespondenci dokáži být velmi srdečný.
Ačkoliv nejspíš nepatříte mezi těch šest Vyvolených, kteří ví,
proč jsem ve dvě ráno hledal fotku Josefa Laufera, tak se tím stejně
netrapte. Občas prostě po divných věcech
pátrám. Ale jinak jsem celkem normální heterosexuál. Tedy až na tu
šílenou příhodu s …ale to bych odbočoval, což čtenář jistě
nežádá.
Pojďme rovnou na to. Jak podle Google vypadá zpěvák, korespondent
Svobodné Evropy a herec Josef Laufer? Vypadá všelijak. Nejspíš podle toho,
jak se zrovna vyspí a kterou nohou vstane:
Který účes mu sluší nejvíc?
Profesionálně zdeformován jsem si připadal tehdy, když jsem se
přistihl, že i obyčejnou solničku čtu jako SQL 
Má solnička, MySQL.
Pijan ranní
Míjí se u školy
pomocný
ponocný
po noční
s
počestným
pocestným.
Je
po šestým…
Je
po šestý.
Toť
neštěstí.
Objednali, obědvali
Žábry
ze žáby
žebra,
ze zebry.
Zuby
zabij
žáby.
Zubry
zapij
žábry.
Mňam! .{text-indent:0}
Mykologicko-dietní
Zhubne z hub?
Z hub nezhub.
Parkovací dilema
Mámo,
táto,
mám ho
stát ho
nechati tu?
Platí se tu?
Věc: Pachatel vylákal čtenáře na své stránky a zvyšoval si tak
návštěvnost. Dále pod záminkou sdělení vtipu přiměl
poškozené učinit kliknutí na stránky spolupachatelů. Celý případ byl
klasifikován jako organizovaný zločin.
Blogerskou scénou otřásá děsivá kauza, známá jako tzv. „nejlepší
vtip o blondýnkách“. Hned zkraje se k ní vyjádřili
autoři Bloguje.cz: „Když jsme včera četli Reflex a dočetli se
o bloggerském vtipu, tak jsem si říkali, že doufáme, že se to těm,
které máme ve čtečce, vyhne.“
Bohužel, nevyhnulo. Nad počínáním autorů La Trine si poté museli
autoři Bloguje.cz zhnuseně odplivnout. A nebyli zdaleka sami.
Nadcházející diktátorská
hvězda Binární Ládin, od kterého měl DGX přislíbené ministerské
křeslo, mu vzkázal: „Tak kamaráde, s tím křeslem
nepočítej!“
Což mírně kontrastuje s rezolutním prohlášením conblogera Jiřího
Bureše: „Zasloužil by za to křeslo!“
Dcera známé blogerky Letinky spílá: „Cos to provedl, parchante.
Letinka pláče!“
Mnozí populární blogeři se k případu vyjádřili raději anonymně.
Ten, jehož jméno nemá být vysloveno, prohlásil na adresu DGX
následující: „Je to socka a zmrd.“
To mu nedarujeme
Odborové Sdružení čtenářek La Trine svolalo na neděli
mimořádnou akci. Jeho Smetanová organizátorka nám řekla na kameru:
„Pan DGX svým čtenářkám hodně, ale opravdu hodně dluží. Takovéto
excesy mu rozhodně tolerovat nebudeme.“
Mezi odborářkami to vře. Z davu zaznívá: „To
je ubohé! Kam až blogeři kvůli návštěvnosti můžou dojít? Nemám slov!
UBOHOST hodná opovržení.“
Paní Smetanová dodává: „Úroveň článků na La Trine je den ode
dne horší. Periodicita klesá. Idiocita stoupá. Vlastně se sama sobě
divím, že mám ještě chuť to číst. Navíc zadarmo.“
Dopad na okolí
Je skutečně čin tak závažný, nebo jde jen o mediální humbuk?
Objasnit situaci pomáhá Pavel Francírek, provozovatel TOPlistu. „Není to žádná
legrace. La Trine má několik milionů čtenářů denně. Aby ta čísla
neprovokovala jiná blogerská esa, započítávám na TOPlistu jen každou
tisící návštěvu. Nicméně dopad podobných veletrapných žertíků je
skutečně katastrofální.“
A má pravdu. Zaposlouchejme se nyní do názorů
čtenářů populární linuxové Aničky:
- z toho mi je skor smutno ako do smiechu :-/
- opet dalsi clovek, co snizuje svoji hodnotu mezi lidem…skoda.
- verte tomu, ze po 6 hodinach programovani stromu asi nebudete reagovat
jinak, kdyz si chcete precist neco alespon trochu duchaplnyho a na odpocinuti od
prace od byvaleho seriozniho autora.
- Anicko, od divky tvych kvalit (blogovych) bych cekal neco vic
- No jo, úpadek blogů na ABC je čím dál hlubší.
A nejen na ABC, chtělo by se dodat.
- Trapne zvysovani navstevnosti blogu. klikas a klikas a skacet z jedne
stranky na druhou a vtip nikde. To neni vtipne :(
Přesně tak, trapné zvyšování návštěvnosti. Slova tohoto
čtenáře nakonec potvrzuje i bleskový průzkum agentury STEM. Přes 95 %
respondentů si myslí, že záměrem bylo zvýšit si návštěvnost. Premiér
Paroubek celou věc označil za čirý populismus. „A populismus je
něco, co bych neodpustil ani marťanovi!“
Aktuálně – podařilo se nám získat vyjádření DGX:
Můj milý deníčku,
provedl jsem tuze ošklivou věc. Ublížil jsem mnoha lidem. Zklamal
všechny své přátele. Nevím, jak to odčinit a dost možná, že to ani
odčinit nelze. Fak!
…následuje doznání a omluvy psané v jazyce PHP, redakčně
vypuštěno…
Dnes již vím, jak důležitá a hlavně choulostivá věc je ta
návštěvnost. Je neodpustitelné ji zvyšovat. Leda bych k tomu měl hodně
dobrý důvod. Dnes už to vím.
Cítím se tak hloupě.
Jdu zase blít.
Tvůj DGX
Tak to si nemůžu nechat pro sebe. Přečtěte si u Roje hóóódně dobrý
vtip
o blondýnkách. Dlouho jsem se tak nezasmál 🙂
doplněno o pár dní později: čtěte pokračování kauzy
V neděli 6. listopadu 2005 v 10 hodin bude oficiálně zahájena
výstava uměleckých grafik našeho předního trestance Josefa Fraudery.
Výstavu zahájí významný český padělatel bankovek Bořivoj Bivoj
společně s ředitelem Státní tiskárny Cenin, s.p., panem Ing. Richardem
Bulíčkem. Výstava je putovní a zaznamenala už obrovský úspěch v USA,
kde nedávno popravený Josef Fraudera řadu let působil.
Výstava mapuje celé
životní dílo Josefa Fraudery. Od jeho dětských začátků, kdy se věnoval
převážně padělání jednoduchých razítek (kulatých a hranatých) či
lékařských omluvenek. K vidění je i jeho přenosná dětská
tiskárnička.
Expozice umístěná v zadním salonku připomíná umělcovo období
„Občanských průkazů“, zájemci mohou shlédnout na třicet jeho
nejuznávanějších falz. Je dobře patrná zlepšující se Frauderova
řemeslná dovednost. Poprvé se také setkáváme s jeho životní múzou,
manželkou Eliškou, a to prostřednictvím jejího falešného občanského
průkazu. Tehdy ještě pod dívčím příjmením Lišková.
Necelé dva roky po svatbě Josefa a Elišky byly v Čechách zaznamenány
rekordní teploty. Ledva Josef vycítil, že je půda horká, přestěhoval se
společně s manželkou do Spojených států. Tam začíná jeho „Dolarové
období“, mezi kritiky vesměs považováno za tvůrcovo nejplodnější. Na
výstavě jsou mu vyhrazeny hned dva salonky. Zde bude návštěvníkům poprvé
představena jeho unikátní stodolarová série. Umělecké úpravy, kterými
bankovky obohatil, se časem staly natolik populární, že je do nových
dotisků musela zahrnout i státní tiskárna.
Osud ale fenomenálně nadanému Josefovi nepřál. Jeho jediný syn Robo,
který s otcem vycházel velmi špatně, se dal na šikmou dráhu neúplatného
policisty (tzv. „cop“). Josef se toužil vrátit domů, do svého
milovaného Česka, Eliška však chtěla zůstat ve Státech.
Tehdy Fraudera zanevřel i na svou uměleckou činnost a jen zřídka se
k ní vracel. Z tohoto období pochází jen několik padělků výplatních
pásek, které tvořil pro své ženaté přátele a jeden vysokoškolský
diplom na jméno George Bush.
Zvrat v jeho životě přichází o rok později, když se soud vyhnul
žádosti o vyplacení autorského honoráře za úpravy na stodolarových
bankovkách tím, že jej odsoudil k trestu odnětí života. Už nikdy neměl
spatřit Česko.
Josef Fraudera byl popraven vpichem injekce do levého oka dne 9. listopadu
2004. Tedy o pouhé dva dny dříve, než mu měla být slavnostně předána
cena Jindřicha Chalupeckého za celoživotní přínos v oboru grafika.
Prodejní výstava je otevřena ve všední dny od 12 do 18 hodin.
Vstup volný.
