Co by vás vrátilo do knihoven?

Knihovny by zachránilo, pokud by začaly půjčovat knihy v epub/mobi formátu.

Jestli se myslí opravdu fyzické chození do knihovny, tak asi nic. Do virtuální knihovny bych si „chodil“ půjčovat eknihy.

(Předpokládám, že je řeč hlavně o beletrii, do unverzitní odborné knihovny chodím často.)

Kdybych měl čas, chodil bych tam na kávu a přitom bych pozoroval studentky. Takže nějaká knihovní kavárna s výhledem na čtecí halu by nebyla marná. :)

Do knihovny zajdu čas od času (rozuměj max. 2× do roka), jinak ne. Mám Kindle, takže tím řeším vše. Knihy kupuji, jak odborné, tak i beletrii. A co by mě přimělo vrátit se pro knihy do knihovny?

S Kindle mě napadá, že například možnost půjčovat si knihy v e-podobě (nevím, zda je to možné, ale když o tom tak přemýšlím, kvůli tomu bych do knihovny zašel určitě)

A potom větší výběr knih. Chodil jsem do knihoven malých měst (do 20 tis. obyvatel) a výběr knih byl hodně omezený. Takže pokud by podobné knihovny rozšířili svůj výběr, asi bych se rozhodně zašel podívat, jak hodně. Pokud o dost, přimělo by mě to chodit do knihovny.

Novinky. Pokud by v knihovně byly nové knihy dříve než u mě doma, tak platí to samé. Začal bych knihovny navštěvovat častěji.

Kvalita knih. Na závěr jednu věc, která shrnuje vše předchozí. Setkávala jsem se s nabídkou pro mě „nekvalitních“ (lépe asi nezajímavých) knih. Což zapříčinilo můj nezájem o knihovny.

No; kdyby se v knihovnách daly vypůjčit komiksy (které číst z monitoru „není ono“ a kupovat je mi přijde nesnesitelně nákladné); ale to asi knihovnice také slyšet nechtějí :)

Až mi ukážete knihovnu se Supermany, Spidermany, Star Wars komiksy, nebo třeba nějakou mangou, tak se tam klidně vydám a budu platit, dokud to vše nepřečtu (což zabere opravdu hodně času).

PS: Ano, vím, že spousta z těch věcí nevyšla v češtině; ale nevidím důvod, proč by to knihovny nemohly nabízet třeba v angličtině, když vím, že spoustu knih v jiném jazyce než češtině mají.

Zůstaňme na zemi – půjčování digitálních knih se mnou nehne. Přiznám se, že mám knihovnu za prdelí, ale nechodím tam. Proč?

Knihovna má určitou atmosféru – tiché místo, kde tlumeným hlasem mluví pán s knihovnicí, několik lidí prochází mezi regály, takové trošku starosvětské. Takovou knihovnu si pamatuju z mládí. To jsem tam byl obden. Přišel jsem do vědecké knihovny po nějakých deseti letech (do jiné, samosebou): Vepředu počítač, knihu si člověk musel vybrat v nepohodlném programu vzniklém snad někdy v roce 91, opsat si její ID, podívat se, jestli je skladem, napsat si žádanku (nezapomenout si vzít tužku!), odevzdat ji u přepážky, knihy si odnést domů, a pak hlavně pořád myslet na to, že je potřeba je vrátit. I když nebyl čas je přečíst, ani v prodloužení… Přidejme neosobní výdejní okénko a vyloženě protivnou paní u vchodu – nejdu tam!
Její pobočka „za rohem“ byla klasická „regálová“ s beletrií. Vepředu zase cosi, co připomínalo kasu v supermarketu, včetně rámů a čteček čárového kódu, za tím dvě paní, „knihu si najděte sami v počítači, jestli je vrácená, a pak ji musíte najít v regále, a kjdyž tam není a v počítači je napsáno, že ji máme, tak tam není…“

Shrnu to: Knihovnu diskvalifikuje „fyzická podstata“ – když si knihu půjčí někdo jiný, mám smůlu. Když ji nestihnu přečíst, mám smůlu. Počítač v knihovně mi nepomáhá, ale prudí mě. Takže výsledek je takový, že si beletrii raději kupuju, a mám ji „nafurt“. Knihkupectví je pro mne příjemnější prostor, věř nebo ne. :)

Upřímně řečeno netuším, co by mě do knihovny přitáhlo. Když hledám nějaký citát, najdu si ho na webu rychleji, když chci vlastnit a číst knihu, raději si ji koupím, když chci nějaký „unikát“, nějakou libůstku, seženu spíš na internetu člověka, co mi ji půjčí, než knihovnu, co ji má, atakdál.

Za mě chodí do knihovny moje žena. Náš vkus na literaturu se shoduje, takže si většinou přečtu, co si půjčila ona. Případně mi na sebe něco půjčí, je to logisticky výhodnější. Členství si kvůli dobrému pocitu platím.

Srovnání s televizí funguje jen trochu. Při čtení namáháš víc fantazii a o to tu jde. To už je možná přesnější přirovnat čtení knih k brouzdání na Internetu. V obou případech pak záleží na kvalitě obsahu. Harlekýnky se nemohou srovnávat třeba s Lupou 🙂

Nevím, jestli jde knihovnám (organizacím) víc o to, aby si lidi prodlužovali průkazky nebo o to, aby fyzicky navštěvovali knihovny (výpůjční místa). Pro mě má knihovna zvláštní atmosféru a rád se knih dotýkám. Přesto mi na návštěvu knihovny nezbývá čas. Kindle je v plánu, takže s fyzickými návštěvami to bude ještě horší.

Casto si koupim knihu, kterou si prectu a pak ji pujcuji lidem kolem sebe. Jedna se vetsinou o knihy z amazonu, ktere nejsou u nas bezne dostupne. Kdybych mohl tuhle cinnost delegovat na knihovnu a ziskat za to nejakou odmenu (napriklad registraci zdarma, v pripade ze by se takto chovalo vice lidi :), tak bych do knihovny chodil.
Fungujici sit kamennych knihoven vidim dnes jako slabe vyuzitou, potencialne uzitecnou platformu.

Mě by tam dostalo to, kdyby mi zadarmo obnovili kartičku čtenáře.

Do knihovny chodím kvůli dětským knížkám. Vydrží zhruba ten měsíc a děti to baví určitě mnohem víc než v kindlu nebo tabletu.

Jít do knihovny je nepohodlné a drahé (hodiny času na půjčení a vrácení) a s nejistým výsledkem (zda kniha je). Když už chci číst papírovou knihu a ne elektronickou, je levnější si ji objednat a nechat doručit poštou.

Takže co řeší tento problém? Nabídka knih k půjčení online na webu, půjčení na libovolnou dobu, platba měsíčně kartou (automatické prodloužení výpůjční doby), kniha zaslána poštou společně s obálkou se zpětnou adresou.

Pak bych si beletrii půjčil. Ale fyzicky bych do knihovny nešel.

Do knihovny jen když musím (student), jinak knížku kupuji. Eknihy jsem navrhoval, ale bez odezvy, myslím, že v budoucnu se bude digitalizovat čím dál více.

Pro lidi, kteří tolik nevydělávají a přesto hodně čtou, má knihovna svůj ekonomický význam – za málo peněz hodně přečtených knih.

V knihovně si lze taky levně „vyzkoušet“ tvorbu určitého autora, aniž bych si knihu musel kupovat a pak případně litovat, že jsem ty peníze utratil.

Do knihovny už taky nechodím. Naposledy za jsem byl před X lety během studia na vysoké škole.

Hlavní problém je nedostatek dobrých knih. Vše je půjčené. Z klasiky (a nemyslím tím povinnou četbu na základní škole) si toho za ty léta člověk už stihl hodně přečíst, půjčit od kolegy, nebo to koupil. Takže v knihovně jde vlastně po novinkách. A ty tam moc nejsou.

Jak bylo už někým řečeno, automatizovaný systém odosobnil knihovny natolik, že se tam komunikuje snad ještě méně než v knihkupectví.

Budoucnost vidím dost černě. Knihovny mají význam pro mládež, mohou částečně suplovat internetové kavárny, význam mohou mít i ty odborné, ideálně specializované (podle oborů apod.).

Dovedu si také představit model komerční knihovny – nakoupila by bestsellery a dovolila si jít hned půjčit to, co lidi nejčastěji čtou. Ideálně zabookovat přes internet, možná by mohla i knihy zasílat (čtenář by složil buď kauci, nebo by si je kupoval a knihovna je odkupovala zpět). Například u spousty knih z Amazonu (odborné, ale i beletrie) by to mělo smysl. Stejně tak u českých knih. Mít možnost si ihned nechat zaslat nového Szczygieła s tím, že za X dní ho můžu zase „prodat“ zpět, ta by se hodila.

Radek: Cool, to je vlastne Netflix pro knizky:). Asi nejlepsi napad z diskuze, ale me to tam stejne nedostane, ma knihovna je cca na pul cesty mezi amazon.com a rapidshare…

Do knihovny jsem chodil jen na internet a půjčovat cédéčka, což obojí pominulo. Taky ještě když bylo potřeba nastudovat něco z odborné a dost drahé publikace, ale kdybych chtěl beletrii, tak si ji raději koupím.

Ošahané knihy po jiných lidech jsou takové celé… prostě mi už vyčetli všechny písmenka.

Chybí mi na tom přidaná hodnota, jakou člověku dají třeba kina. Přijít do knihovny, kde se v přítmí usadím do pohodlné sedačky, dostanu kávu a slečna s příjemným hlasem a intonací mi knihu přečte. Na plátně by se promítaly občasné ilustrace… jó to bych bral :)

Do knihovny jsem dlouho nechodil, poslední dva roky tam jsem ale docela často. Mluvím ale o univerzitní knihovně. Nechodím tam ani tak pro knihy (i když i pro ně), ale scházím se tam s kolegy a řešíme projekty, školu, holky atd. V knihovně jsou konferenční místnosti, wifi pokrytí, což je skvělé, nikdo tam navíc neruší.

Proto bych do jiné knihovny zřejmě chodil, pokud by tam byly podobné prostory. V podstatě bych si z ní udělal takové coworkingové kanceláře a maskoval se za studium literatury 🙂

Vzpomínám, že jsem několikrát uvažoval, že bych zašel do knihovny, protože tam byla nějaká debata nad nějakou knihou, kterou jsem zrovna četl. Nebo nad dílem nějakého autora.

Nicméně za účelem půjčování fyzických knih mě nic nenapadá (kromě starších nezdigitalizovaných titulů) – přišel mi tu jen zajímavý postřeh o těch dětských knížkách, ale to budu moct zvážit až za pár let… do úterý to jaksi nestíhám. ;o)

Zajimavá diskuze, musel jsem mrknout co už existuje. Netflix pro knížky už zřejmě funguje od roku 2007 http://www.bookswim.com/ a Amazon už má v plánu půjčování pro kindle přes lokální knihovny #stary-odkaz-#stary-odkaz-http://bit.ly/iaXzSc

Možná by pomohlo vypůjčování poštou nebo jinou podobnou službou; ale rozhodně ne za cenu obchodního balíku – tady by musel zasáhnout stát, pokud je ještě majoritním akcionářem pošty a knihovny státní služba. Navíc by tu muselo být nějaké rozumné doručování například ve večerních hodinách (jestli mám jít na poštu nebo do knihovny je prašťjakouhoď)

Upřímně, řekl bych, že čtenáři tohoto blogu nejsou ta pravá cílová skupina pro chození do knihoven; o tom už se komentující shodli. Pak se ale musíme podívat na „normální“ Marušku, která nikdy o Kindlu neslyšela a nebo – když už – tak na něj nemá.

Nejdůležitější je podle mě vtáhnout do knihoven mladé lidi ve školním věku, aby si vybudovali ke čtení nějaký vztah.

Obecně si myslím, že lidi do knihoven pořád chodí a že ten stav nijak alarmující není.

Pro mě by to byly dvě věci:

1. Lepší propagace knihoven a vysvětlení jejich systému – co kde mají, kde to můžu online hledat, kam si pro to dojít atp. Teď je to hodně daleko a nepohodlné si to zjišťovat.
2. Možnost vidět knihy zapůjčitelné v knihovnách ve výsledcích googlu. Vím, že je to naivní představa, ale kdybych viděl, že na téma, které hledám třeba neúspěšně na internetu (z pohledu kvality i kvantity), existuje publikace, tak bych si pro ní došel. Když to na googlu není, tak si obvykle poradím jinak (třeba i hůře – spokojím se s málem). Stačilo by nechat indexovat na nějakém webu metadata ke knihám, je mi jasné, že skenování by bylo absolutně nerálné.

Do knihovny nechodím, co bydlím ve Vidlákově. Místní knihovna má knih jak eskymák banánů, lístkový katalog a otvírací dobu kratší než moje pracovní doba. Dokud jsem byl v Praze, byl jsem v knihovně pečenej vařenej. Takže až budu mít Staromák zase 10 min od baráku, možná se do knihovny zase podívám. Na studentky…

#22 Martine Snížku, Tahle možnost tu ale je. Řada knihoven má dnes on-line rozhraní a katalogy knih jsou většinou (nikoli úmyslně) udělané tak, že je Google dokáže projít a zaindexovat ;–)

U nás doma to máme nějak takto: moje Hanka chodí do knihovny půjčovat dětské knížky (děti mají poměrně přelétavý vkus, takže kupovat knížky, které je za pár týdnů přestanou bavit, by byl „drahý špás“), půjčuje si knihy pro sebe nebo pro svoji babičku, která čte poměrně hodně a nemá jinak moc možnost, jak se ke knížkám dostat.

Důvody, proč (dětské) knihy v nějakém větším množství nekupujeme, jsou v zásadě tři: ekonomický (viz výše), rychlá změna vkusu (dětí) a prostor (už teď moc nemáme kam rozumně uskladnit knihy, které máme doma). Ale knihu, o které si myslíme, že se k ní budeme vracet, si koupíme – je to rozhodně lepší, než si ji pořád půjčovat 😉

Já mám Kindle, takže čtu na něm a do knihovny nechodím. K chození do knihovny by mě asi motivovala nějaká přidaná hodnota nad rámec půjčování – zajímavá beseda, autorské čtení, atp., případně půjčování e-booků.

Jinak jsem si do knihovny svého času hodně chodil půjčovat CD – ale to je jiný příběh 😉

Do knihovny docela chodím – kvůli beletrii bohužel ne (není čas), ale půjčuju dětské knížky, časopisy, kuchařky, odbornou literaturu – věci, na které nemám doma místo. V Praze se mi líbí možnost vracet knížky na libovolné pobočce a přes Internet si je i na nejbližší pobočku rezervovat a taky nadšení knihovníků městské knihovny, které je velmi nakažlivé. Knihovna je fajn místo, kam se dá v hnusném počasí vyrazit s dětmi, místo, kde čas plyně tak nějak pomalejc a vůbec procházení se mezi regály je pro mě parádní relax (a mnohdy taky luxus, do kterého tolik času investovat nemůžu).

Co mě od chození knihovny odrazuje: dementní weby a informační systémy. To hlavně. Když se člověk musel naučit používat lístkový systém, mělo to určitou logiku. Taky učit se používat staré katalogy v DOSu. Tehdy to holt jinak nešlo. Ale dneska? Knihovníci by měli místo sepisování kilometrových návodů kam se má jak a kdy kliknout začít makat na nové teorii informačních systémů, které by byli intuitivně použitelné pro úplně obyčejné čtenáře. Další fail (i když docela pochopitelný), je málo nových knížek, málo časopisů, dlouhé čekací doby na atraktivní knížky.

Davide, já nemám knihovny spojený s knížkama, ale se zábavou a poznáním. V knihovnách mají přednáškový sály, kavárny, galerie, zpřístupňujou placený databáze a online archivy, a když jsem línej, udělaj za pár korun rešerši místo mě. Navíc tam maj kopírku a tiskárnu, chládek, vodu a záchody zadarmo. 😉

Michal Kašpárek říká, že se mu v knihovnách dobře pracuje. Na tom něco je. Znám teď především knihovny, které jsou nějak zajímavě architektonicky řešený (třeba u nás na Smíchově ta nad Tescem na náměstí 14. října, kde se dá za Kofolu platit mobilem 🙂 ). Myslím, že kdyby knihovny k tomu, co už maj, přidaly funkci co-workingovýho centra (salonek změnit v zasedačku, ve studovně mít wifi, zásuvky a uzamykatelnou skříňku), tak by mohly přilákat další lidi.

Zaplatil jsem v knihovnách téměř deset tisíc na různých pokutách za zpozdné, a tak jsem si řek, že knížky si tam už půjčovat nebudu, ale ty ostatní služby mě do nich pořád lákají. 🙂

#22 Martine Snížku, MImochodem – http://books.google.com je patrně přesně to, co hledáte. Bohužel nejbližší spolupracující knihovna je 2000 km od nás. Docela by mě zajímalo, nakolik je reálné, že se zapojí i evropské a potažmo české knihovny. Ale udělalo mi radost, že dost českých knih už v Google Books fulltextově je.

Do knihoven jsem přestal chodit protože:

• vydělávám, takže si můžu koupit knížky, které chci
• stejně tam nemají odbornou literaturu, kterou potřebuju (a pokud ano, tak jednu kopii, na kterou je půl roku fronta)
• co potřebuji většinou najdu na internetu

Co by mě tam donutilo znovu chodit?

• Asi nic. Leda by se zde konaly kulturní akce, přednášky nebo knihovnické mejdany 😉

Co by mě přinutilo zaplatit si členský poplatek (a využívat služby, aniž bych tam chodil):

• půjčování e-booků, časopisů v elektronické podobě atd.
• audio knihy

Na začátek jenom pro upřesnění – v knihovně jsem několik let pracoval, v knihovnictví pracuji dodnes (na VŠ) a proto je pro mě tato diskuze více než zajímavá – (mimochodem v úterý se na příspěvek těším, přijdu!).
Převážná většina komentářů směřuje ke knihovně jenom jako místu, kde se půjčují knihy a konec 🙂 Málokdo zmínil onu přidanou hodnotu, kterou už v dnešní době knihovny nabízejí – vzdělávací aktivity, semináře, kulturní program, společenské centrum, autorská čtení, výstavy… Osobně se domnívám, že ještě hodně dlouho bude převážně místem kam si půjde většina lidí „jenom“ půjčit knížku. Snad těch přidaných hodnot bude časem víc a především začnou knihovny efektivněji komunikovat s potencionálními uživateli, aby jim jasně ukázaly, co už vlastně umí a dělají 🙂
Mimochodem ty docela často zmiňované čtečky jich spousta půjčuje už nějaký ten pátek ..

#28 Žirafko, Knihovny se zapojí, až přestanou Francouzi dělat krávu a EU jim to dovolí. 😉

#17 Martine Šimko, Vida, kdybych líp čet, moh jsem napsat jen +1 a nemusel sepisovat celou tu litanii vejš. 🙂

Půjčování (čehokoliv) mělo asi smysl v dobách, kdy to (cokoliv) bylo zpravidla cenově ve větší míře nedostupné. Dneska mají knihovny asi smysl na vesnicích či malých městech, kde není tak velká kupní síla obyvatelstva.

Moje žena tam ještě chodí s dětmi. Jednak má paní knihovnice spoustu podpultovek (beletrie, která se normálně v knihovně nesežene), druhak mají holky takový čtenářský apetýt, že bychom finančně vykrváceli, kupovat jim všechny ty knihy.

Ale já si za sebe kupříkladu už nedovedu představit, že bych se týral v knihovně. Nemám na to čas, ani chuť. Je pohodlnější a rychlejší si knihy objednat na internetu. Můžu mít rozečteno deset knih, můžu je číst klidně půl roku, když není moc času, atd.

Takže mě by do knihovny dostala leda tak nějaká krutá finanční krize, kdy by se ta moje zpovykanost a pohodlnost zase vrátila do původního stavu.

Za mě by to chtělo lepší UX. Obecně chodím do knihovny nerad. Už jen to, že se tam člověk musí přesunout. Navíc si tam nemůže nijak pobyt zpříjemnit – nesmí se tam jíst :)

Systém uložení knih je učebnicový příklad špatného UX. Kombinuje postupné a náhodné řazení. Část je podle oboru – rozmístěné náhodně. A dále pak podle písmen názvu – logicky uspořádané. Osobně bych preferoval funnel – vlezu a snadno v pěkném webovém UI si vyhledám knížku. Zjistím, že je na Q-16–3–7. Podívám se před sebe a tam je chodba. Směrovka A-Q vlevo R-Z vpravo. Jdu vlevo. Dojdu k regálu 16 (velké číslo na straně). Podívám se na sedmou knížku na třetí poličce a je to. Teď je to spíš marné hledání zakončené dotazem na obsluhu (několikanásobným).

Druhá věc, co by se mi líbila je takový „warm&fuzzy“™ feeling. Pár temných zákoutí s křeslem a lampou, místo neosobních dlouhých stolů (mnohdy bez židlí).

V knihovně jsem byl v mládí jen jednou, moc se mi tam nelíbilo (v sedmi letech) a pak taky doma jsme měli knih až až (jsem velký čtenář, ale domácí knihovnu rodičů jsem zvládl tak z půlky) a pak až před rokem, když jsme se přestěhovali a mám ji v ulici.

Zaal jsem tam chodit, pro dětské knihy – nechce se nám kupovat synovi (4 roky) každý týden novou knihu. Takhle si půjčíme 4 kousky na měsíc a vyjde to akorát, občas něco prodloužíme. Nemůžu si to vynachválit, pro dětské knihy ideální, občas si půjčíme i nějaký časopis (design, bydlení, vaření) jen tak na prolistování. A poslední dobou přemýšlím, že si půjčím i beletrii – sice na Kindla nedám dopustit, ale ne vše se na něj dá sehnat.

Do knihovny chodíme s dětma (teda hlavně manželka). Pro děcka to je něco úžasného, vždycky si vyberou na týden knížky a ty pak čteme. Kdo má děti doporučuji, knížky teď u nás vítězí nad amimáky.

Pro dospělý to je horší. Taková ta naše městská knihovna (malé město, cca 10000 obyvatel) moc novinek nemá. Nicméně oceňuji snahu dělat jakés takés kulturno a vzdělávání v rámci knihovny (přednášky, kurzy internetu pro důchodce), i když nejsem většinou cílovka.

SEO mají ty on-line katalogy příšerné. Spousta duplicit (jsessionid apod.), nevyplněné titulky (Kramerius Městské knihovny). Googlem ani Seznamem se v tom nedá hledat a jejich vlastním hledáním, který nemá operátor AND, taky ne.

Uživatelská rozhraní všech knihovních systémů jsou příkladem nepochopení zásad použitelnosti. Přitom by stačil jeden uživatelský test a kaizen přístup. Místo toho se utratí milióny na novou verzi, která je rozbitá zase jinak, takže se chudáci čtenáři musejí naučit nové obskurní postupy. Knihovní systémy jsou prostě příšerné. V mé milované SVK Kladno si pamatuji, že mi hledání a objednávání knih dělalo problém i po dvou letech, byť se mě to tamní knihovnice snažily naučit. A to myslím nejsem úplné počítačové dřevo. Pracovníci knihoven už tu příšernost nevnímají, protože si na ty šamanské rituály zvykli, takže je dokonce i brání coby nejlepší postupy.

Knihovny mají spoustu skvělých funkcí, ale pro člověka z ulice jsou nepochopitelné. Málo propagují a vysvětlují možnosti blokace, rezervace, MVS, distanční prolongace apod., přitom jsou to velmi užitečné věci. Městská v Praze má třeba super funkci vracení na libovolné pobočce, kredit na pokuty nebo půjčování elektronických knih (ba i čteček).

Knihovníci běžně používají slova jako fond, lokace, signatura, prolongace, sklad atd., ale neuvědomují si, že pro běžné lidi je to čínština. Tato a podobná slova jsou bez uzardění používána ve vyvěšených pokynech a rozhraních uživatelských systémů. V knihovně ale není vyvěšen žádný návod, jak se v regálech vyznat. Mám problém v každé nové fyzické knihovně pochopit, kde co je ve volném výběru. A to jsem dlouho v knihovně sám pracoval a systémům signatur, MDT a podobným věcem rozumím.

Na rozdíl od jiných diskutujících si nemyslím, že by knihovny měly dělat populární akce. Ševče, drž se svého kopyta půjčování knih. Ty různé populární srandy kolem něco stojí. Kdyby se místo toho nakoupily pořádné knížky do fondu, bylo by to lepší. Kvalita fondu je skutečně bolest a je fakt, že na fond nikdy nebude dost peněz.

„Vytěsňovací chyba výběru“ je můj název pro
bolest, kterou trpí hlavně fond malých knihoven. Knihovna nakupuje víc určitého oboru knih, než by měla (třeba knih o ufonech). Tím přiláká čtenáře zajímající se o UFO. Tito čtenáři chodí do knihovny častěji a požadují další knihy o UFO. Proto knihovna do fondu nakoupí další knihy o UFO, protože jsou „žádané“. Čtenáři zajímající se o kosmonautiku mají smůlu, žádnou knihu si nevyberou a do této knihovny už nikdy nepřijdou.

Další marketingová bolest knihoven je systém dvojích dveří. Zamyslete se, kolik dveří musíte projít cestou do obchodu (jedny) a kolik dveří cestou do knihovny (nejméně dvě). Tím se knihovna stává mentálně bariérovým místem.

Davide, nejsem správný respondent průzkumu, protože do knihoven velmi často chodím. Ročně přečtu asi 150 knih a fakt nevím, kam bych je dával, kdybych je kupoval.

Knihovnám by rozhodně pomohlo zvýšení DPH na knihy.

Jen bych se kratce vyjadril k nazoru, ze cteni beletrie je kratochvile na urovni sledovani televize.
Myslim, ze cteni je o necem uplne jinem. Sledovani televize vyzaduje zcela minimalni soustredeni, trpelivost a snahu ponorit se do deje a vnimat ho.

Zatimco u televize prakticky staci mit otevrene oci a koukat, tedy jde o velmi pasivni prijem informace, u knihy je k pochopeni deje a k tomu, aby z knihy clovek neco mel nutno zapojit spoustu fantazie a predstavivosti, cimz se mozek neustale trenuje. Tim padem se zlepsuje abstraktni mysleni, predstavivost, pamet a schopnost organizovat a zpracovavat informace.

Na otazku, co by me vratilo do knihovny bych odpovedel otazkou, co mne vubec vratilo ke cteni knih jako takovemu – a tim je jednoznacne Kindle. Za poslednich deset let jsem precetl cca. 3 papirove knihy, ackoliv jsem v mladi cetl hodne, ale od chvile, co mam Kindle ctu cca. jednu beletrickou knihu za mesic a prokladam to historickou a odbornou literaturou, vse v anglictine diky moznosti pouziti vestaveneho slovniku. Tohle tim padem odpovida taky na otazku, co by mne vratilo do knihovny – vubec nic.

Musím říct, že raději než do knihovny jsem chodil do Knihkupectví na Václavské náměstí. Ve třetím patře jsem si vybral knihu (pokud jsem si nenesl vlastní) a ve druhém jsem se posadil na kávu.
Dnešní knihovny jsou moc neosobní. Žiji na malém městě (15 tis. obyvatel) a v knihovně jsem byl naposledy před pěti lety. A to pro povinnou četbu. Od doby, co nestuduji, nemám ani čas knihovnu navštívit. Otevírací doba je ještě horší než má pracovní.
Co by mne do knihovny vrátilo je určitě lepší přístupnost (aby měli otevřeno třeba do sedmi večer), kavárna, kde bych si mohl v klidu číst u kávy a jak zde již bylo zmíněno, nové výtisky.

Spoustu lidí by do knihovny dost možná vrátilo, kdyby se tam přišli podívat a zjistili by, jaké služby dnes knihovna nabízí. Chodím do knihovny celý život a sleduji, jak se služby postupně vyvíjejí a vylepšují. Jako největší pokrok hodnotím (mluvím o Městské knihovně Praha) možnost sledovat přítomnost svazku na jednotlivých pobočkách, možnost jejich blokace pro vypůjčení, prodlužování výpůjční doby emailem a možnost vrátit knihu na jakékoli pobočce. Moje oblíbená pobočka na Smíchově (speciálka na scifi, fantasy a komix) pak umožňuje vypůjčit si i elektronickou čtečku s portfoliem knih. Ve zmíněné pobočce je i koutek pro děti s velkým výběrem dětských knih a pořádají se zde přednášky a besedy s oblíbenými autory a jednou za čas i knihovní scifi/fantasy con.

#30 HonzaZ., Kvůli té přidané hodnotě jsem chodil do knihovny. A kvůli paní Šuráňové, která byla její duší a držela ji pohromadě.

Teď si chci obnovit členství a zase začít chodit. Kvůli dětem. Sice máme přetékající knihovnu doma, ale některé knihy prostě kupovat nechci a nebudu.

Z uvedených komentářů je skutečně poznat, že jejich autoři hodně dlouho nebyli v žádné knihovně. Dnes už tato instituce není jen „výpůjční místo“, ale v podstatě kulturní podnik, kde se dá skvěle bavit celý den.

V kurzu ovládání PC, tréninku paměti – pro ty starší, mozkovém joggingu – pro mladé či na besedě s maminka mi na MD – děti hlídají zatím knihovnce,v čítárně si můžete přečíst desítky titulů novin a časopisů zdarma, surfovat na internetu, využít elektronickou pracovnu, poslouchat hudbu nebo audioknihy v hudebním oddělení (nebo si oboje půjčít domů – tedy nejen knihy a časopisy, ale i „placky“), prohlížet si vystavená výtvarná díla – fotografie, obrazy, objekty, účastnit se slavnostních vernisáží, besed se spisovateli, ale také vzdělávacích pořadů – zdravotní, vesmírné, historické, cestopisné, hudební, … či kreativních „rukodělných“ podniků.

I v naší knihovně najdete v každém patře počítač s katalogem, kde si návštěvník může, podotýkám může, najít svou knihu sám a sám si ji pak najít v regále. Zvládají to s velkou dávkou sebevědomí i senioři. Ale nemusí, knihovnice a knihovníci jsou tu pro naše návštěvníky – a to není fráze.

Mimochodem naši čtenáři – všeho věku – s námi mohou komunikovat nejen osobně, ale také e-mailem, prostřednictvím Facebooku i Twitteru, případně prostřednictvím svého on-line čtenářského konta. I „virtuální návštěva“ se počítá :o)

Pravdou je, že půjčováním knih by se dnes „lidová“ knihovna asi neuživila. To ale neznamená, že musí – jako kamenná instituce – skončit v propadlišti dějin. Najděte si internetové stránky nejbližší knihovny a zjistíte, že tamější knihovnice a knihovníci pro vá připravili mnoho zajímavého.

Zdeňka Adlerová
KKD Vyškov
www.kkdvyskov.cz

Já jsem pravda oproti dřívější době knihovny docela „opustil“. Důvody zde již v podstatě zazněly: méně času, specifické knihy, které obvykle nejsou ani ve velkých knihovnách, kamarádi (a naše „vnitrofiremní knihovna“), kteří mají hodně zajímavých titulů…

Zároveň si ovšem myslím, že řada geeků ani neví, jak dnes knihovny vypadají – už to rozhodně není 19. století (o vychytávkách MKP tu někteří psali, podobně řada akademických knihoven je na skutečně vysoké úrovni – NTK v Praze, MZK v Brně). Líbil se mi také příspěvek Martina Pilníka: http://4m.pilnik.sk/…-na-latrine/

Teď jsem se vrátil částečně do Brna a plánuju, že budu opět chodit do „své“ knihovny – což je Mahenův památník v Masarykově čtvrti. Je to malá pobočka, ale má několik velkých plus: 1) skvělou hlavní knihovnici – paní Černá byla pro celou naši rodinu poklad, zná nás, umí doporučit, má obrovský přehled – s takovým knihovníkem je pak radost pobavit se nejen o knížkách 2) s tím souvisí nejspíš i to, že i když se nejedná o velkou pobočku, jsou tam skutečně zajímavé tituly 3) knihovna má otevřeno v neděli: to je prostě geniální věc, protože jsem měl zafixováno, že součástí neděle je návštěva knihovny, bez stresu, s procházkou – tohle by určitě pro spoustu lidí mohla být také dobrá motivace, proč se vracet (teď myslím zejména na ty, co tady v diskusi psali o chození s dětmi).

Ještě k těm knihovnickým systémům: jistě záleží jak kde – nicméně je to vlastně záhada, proč se relativně často ignorují UX standardy… Moje teorie – ty systémy jsou moc staré, tam kde se začalo s počítači brzo (banky) občas taky zůstávají relikty, že nad nimi zůstává jednomu rozum stát… Přitom knihovnictví a informační věda by k těmto věcem neměly mít daleko.

Knihovníkům pak přeji, aby se jim povedlo „probourat“ se z izolace, do které se tak trochu dostali – a jak jsem za poslední dva roky zjistil, je to docela nezasloužené :)

Je nasnadě se vymluvit, že dyzajn knihoven pochází z doby, kdy ještě byly nepostradatelné nebo přinejmenším bez konkurence. (Asi proto stále vyhledávače „knihovních jednotek“ vypadají stejně, ať s nimi má pracovat lajk nebo proškolený knihovník.)

Druhá věc je fond. Nevím, jestli se k zajímavým knihám nedostanu, protože ve fondu nejsou, nebo protože je vyhledávač neumí zvýraznit.

Také je fakt, že knihovny jsou teď zaokrouhleně zadarmo. Připojuji se, za obecně lepší služby bych si rád připlatil. Třeba za estetiku prostředí překonávající zastavárnu a za možnost se na chvíli pohodlně posadit.

Některé knihy jsou konzum – přečíst jednou a pak navždy odložit. (Typicky povinná četba na střední, odborné knihy na VŠ, průměrné romány na zabití času, kutilská příručka když hledám inspiraci apod.) Takové doma vážně nepotřebuju (pocit knihovničky plné vaty mě nijak neukájí) a není třeba si je kupovat za desetinásobek toho, co stojí roční členství v knihovně. Můj osobní problém je, že je vracím s takovým zpožděním, že na pokutě zaplatím víc, než by mě kniha stála. A tak mám spotřební knihy na Kindle a ty dobré si pak fyzicky koupím. Ale to už je jiná debata.

PS: Kdyby existovala knihovna s „čtenářským koutkem“ ve stylu knihovny anglického lorda, chodila bych si tam sednout s Kindle, klidně i za mírný poplatek.

kahi: moje zkušenost s prostředím knihoven je možná výjimečná – ale prostředí rozhodně není to, na co bych si stěžoval. viz: NTK – #stary-odkaz-#stary-odkaz-http://www.techlib.cz/cs/838–2010-interier-ntk/ nebo zmiňovaný Mahenův památník (dá se třeba sednout na zahradu) https://www.kjm.cz/…by-a-pobocky nebo knihovna na FF MU (tam jsem jako student strávil dost času), která získala i cenu Grand Prix Obce architektů: https://web.archive.org/…/fotogalerie

Knihovny mě nikdy nelákaly. Největší problémy jsem měl s vracením knih. Prostě si chci číst kdy chci a kde chci a co chci. Dále mi to přijde jako ztráta času: spousta knížek co člověk nechce a na ty dobré čekat x – měsíců? WTF?

Do knihovny by mne vrátilo to, co je ale v podstatě nemožné: Kdyby měli nově vydané knihy v dostatečném množství.
Často si chci něco přečíst hned, jak to vyjde, a tak prostě obětuju tři stovky, než půl roku tu knihu držet v hlavě, než se mi povede přijít na řadu v nějakém pořadníku…
Tenhle problém vyřeší e-knihy, až se víc rozšíří, ale pak si taky nejsem jistá výsledkem: záleží na půjčovném a formátech.

#45 Adame Zbiejczuku, Souhlasím, že jistě jsou příjemné knihovny, ale relevatní knihovna je pro mě ta, co není daleko, kde jsem za deset minut z domu nebo z práce. Tu jsem myslel.

#45 Adame Zbiejczuku, anebo ta vyškovská :o) http://www.facebook.com/media/set/?…

#3 yonahu, moje řeč! já bych tam taky brala výborný automat na kafe – resp. dobrý kávovar, a možnost pozorovat mladé intelektuály anebo starší sečtělé pány… ideálně kdyby na sobě měli plátěné polorozhalené košile, nebyli by zpocení a když, tak jen proto, že právě kdesi hasili oheň… :)

já do knihovny chodím a miluju vyřazené knihy!

Do knihovny mě vrátila stavba domu, kde mimo internetu hledám inspiraci, rady a návody. Světe div se, ne uplně všechno je na internetu :D. až bude baráček hotový, vrátí mě do knihovny víc času. Jinak si knížky ráda kupuju nebo dostávám, abych si je mohla číst několikrát a aby byly moje 🙂

Jelikož poslední dva roky a něco trávím (vzhledem k mateřství) hodně času v naší městské části, tak pro mě by motivací byla kvalitnější lokální pobočka.

Máme tu sice pobočku KJM, ale vzhledem k systému financování je v ní obtížné půljčít něco kvalitnějšího. Chodila jsem do ní pravidelně minulý rok a mám dojem, že co stálo za to, jsem si už půjčila a nic nového nepřibývá.

Knihovna jak ji znáte, je mrtvá záležitost. Od doby vzniku strejdy Gůgla a Wikipedie, knihovna jako taková postrádá smysl. Návrhy výše popsané některými jedinci, jak přijít zadarmo ke kanceláři a společenskému centru je mimo realitu.
Pokud by si měla knihovna zanechat tvář, měla by knihy půjčovat pomocí cloud aplikace po netu, tak jak jsme zvyklí si půjčovat filmy. Mimo to by se knihovna měla opravdu starat o knížky a ne o blbosti. Může mi snad některá knihovna vyvázat starý výtisk moji oblíbené, ale rozpadlé knihy? Myslím opravdu vyvázat a ne dodat vazbu lepenou, jak ji vyplivují dnešní stroje? Nebo oskenovat potrhané stránky, vytisknout a vyvázat?
Dost dobře taky nechápu, že se na něco, co jde na dračku musí čekat. Výrobní prostředek knihoven je přeci v knihách a jejich půjčování. Když si vědomě omezují výrobní prostředky, tak je logické, že nemůžou čekat ani výnosy.
Na otázku , jestli chodím do knihovny odpovídám NE. Mám internet…tedy pramen zábavy, hudby, vědění, rad, filmů atd. až v obýváku. Na co se trmácet do knihovny pro nějaký „blábol“, když mám celej svět doma..

Kdyby knihy půjčovala krásná děvčata a ne staré šedé „myši“, to byste koukali, jak by bylo narváno. A pánové by i četli.. vsadím se! :)
/trochu nadsázka/

V knihovně jsě byla zhruba 5× v životě. Vždy se mi líbilo jqk se tam potkávají studentíci a vzduchem se šíří ta stará vůně papíru a moudrost staletí. Když mi bylo asi 17 let, zařídila jsem si kartičku a půjčila knihu. Odcházela jsem s pocitem nekonečného vědění. Pak mi přišla upomínka na vrácení knihy, kterou jsem ani nepřečetla a tím to pro mě skončilo. Na VŠ jsem chodila do knihovny jejich a půjčovala si už jen odborné knihy. To co mě odradilo byla lhůta na vrácení. Nemáte čas nebo se vám prostě nechce, ale musíte udělat něco (vrátit knihu) co byste nemuseli kdyby jste do knihovny nešly. Mě by tam určitě zpátky dostala knihovna Kaplického (alespoň jednou) a poté zřejmě jakási kavárna, kde budu moci být 24/7 na wifi a pracovat.

Líbí se mi tenhle bonmot: https://www.swissarmylibrarian.net/…a-librarian/
a dodatek mého kamaráda Tomáše Řeháka: „…even when you do not know the question.“

Knihovny se dneska nemohou soustředit jen na knihy (i právě pro to všechno, co je řečeno ve všech dosavadních komentářích), je třeba hledat, čím může být ten prostor výjimečný; podle mě jsou to „lidi“ a tam bych hledala jisté rezervy.

K zmiňované MKP doplním dnes „spuštěnou npvinku“: https://web.archive.org/…/204-e-zona/

Dovolím si otázku provokativně otočit naruby. Proč vlastně ještě máme knihovníky? Dřív třeba chodili po vsích dráteníci a opravovali hrnce. Dnes už si to doba nežádá, je levnější + jednodušší + rychlejší + spolehlivější koupit nový hrnec z Číny než opravovat starý. Nemluvě o tom, že keramické hrnce už nikdo nepoužívá, takže dráteníci by ani neměli co opravovat. Proto vyhynuli po přeslici a nikomu nechybí.

Tato aktivita knihovníků je něco jako by dráteníci uspořádali konferenci a snažili se vymyslet, jak získat zpět ztracené zákazníky. Podle mě to nejde. Doba masového půjčování papírových knih už je prostě pryč, papír nahrazují technologie, můžeme nostalgicky uronit slzu, ale to je asi všechno, co s tím můžeme dělat.

Jinak pro mě osobně je dobrým důvodem k návštěvě knihovny studovna. V některých knihovnách jsou studovny, kam si člověk může přinést notebook, připojit se k internetu, je tam klid na práci, bývá tam k dispozici kopírka… pro začínajícího podnikatele výborná kancelář. Kde jinde seženete kancelář za stovku na rok?

#40 Davide,
Díky paní Šuráňové jsem si před 40 lety
podala přihlášku na knihovnickou školu.
Všemi milovaná paní.....

#54 Jano D.,
„staré šedé myši“, být knihovnicí, tak se urazím… vy si vybíráte třeba obchody podle toho, jestli v nich pracují krásní lidé? Trochu povrchní, nemyslíte?

Díky moc všem za komentáře! Posloužili mi jako zdroj inspirace pro přednášku a odkázal jsem na ně i knihovníky na konferenci.

Samotná konference se mi velmi líbila, organizace bez jediné chybičky, řečníci zajímaví (těším se na videa z dopolední sekce, kterou jsem neviděl, bo nervozita a tak, ale existuje textový stream) a bylo fajn potkat se s novými lidmi zase z jiného oboru. Překvapilo mě, jaký ohlas měla konference na Twitteru, hashtag #lmt se brzy probil mezi nejpoužívanější. Možná to souvisí i s tím, že polovina lidí sledovala konferenci online.

Shrnutí můžete najít u Báry Miklášové, Jana Tinky, Jindřicha Fáborského a stručně u Jakuba Španihela.

Dřív jsem beletrii kupoval, zakládal do knihovny podle abecedy a dokonce i četl. Při každém stěhování (za posledních 12 let jsem se stěhoval již 4x) jsem při přenášení plných banánových krabic klel a sliboval si, že knihy musím probrat a vyházet, neb již beletrii téměř nečtu.

Stalo se. Nechal jsem si jen zdravé jádro na okrasu obývaku (aby každý viděl!).

No a teď, když už si někdy vyšetřím chvilku a mám chuť se ponořit do vln fikce, zajdu do Městské knihovny v Praze a když mám štěstí, na poličce něco objevím (objednávání nesnáším).

Ať již odcházím s knihou pod paží, nebo odejdu s prázdou, stavím se za rohem U Rudolfina, dám si plzínku a je mi fajn.

Takže, ať žijí knihovny!

Informace k tématu: Amazon chce spustit elektronickou knihovnu za paušál
Tohle je přesně to, co bych si přál.

Dobrý večer všem, přesně tuhle diskuzi jsem potřebovala. Jako každá vedoucí knihovny se „zmítám“ mezi rozpočtem, tlakem shora, statistikami, konferencemi na dané téma (jak dostat uživatele zpět), dalšími službami – prostě se zabývám tím, jak se jako knihovna udržet v zorném poli čtenáře (až uživatele). A nyní jsem potěšena. Vlastně děláme všechno o čem je tu řeč (až na to kafčo), máme velký výběr dětské literatury (myslím leporela), půjčujeme čtečky, nabízíme mluvené slovo (mp3), staráme se o kvalitní naučnou literaturu – vyhledáváme, co by ještě mohlo lidi zaujmout právě u nás na regále, dětem jsme pořídili kvalitní počítače – mluvíme jazykem jejich kmene – takže hrají hry a chystáme se koupit i PS, komiksy kupujeme už leta letoucí, děláme akce pro všechny (v pátek literární kavárničku, kde se čte při vínku a je to moc fajn), pro děti máme zašívárnu – váledlo a dospěláci mají skvělá houpací křesla, z kterých se nechce vstávat. Díky za tuhle debatu, jsem klidná, až na webky, snad nemůžeme udělat víc. Je nás 2,5 na 5300 obyvatel. MR