…s Arthurem na záchodě.
Fantazírování o budoucnosti, kdy veškeré čtivo bude vycházet pouze elektronicky, mi připadá podobně legrační, jako se dnes jeví prognózy, že nástup televize způsobí konec knih, rozhlasu a denního tisku. O vizi, kterak audiovizuální sdělení pohřbí psaný text, ani nemluvě 😉
Konečné slovo bude mít samozřejmě budoucnost, ale dovolte mi malou teorii, jak ji lze předvídat.
Teorie ideální formy a náhražky
Každé sdělení má nějakou ideální formu. Klidně nedosažitelnou. Jako příklad si vezmu návod na vytvoření krásného lesklého tlačítka ve Photoshopu. Jeho ideální provedení bude takové, že lektor vám s výstižným komentářem postup předvede přímo v programu.
Jenže ideální forma často není dostupná. Proto používáme náhražky. Místo lektora se spokojíme s textovou formou, třeba návodem v knize. Pisatel postup opíše slovy a doprovodí několika záchytnými body v podobě snímků obrazovky.
S vývojem se mění dostupnost různých forem a vznikají i formy nové. Rychlý internet dal zelenou tzv. screencastům, což jsou videa, kde je zachycena obrazovka počítače, na které autor něco předvádí a doprovází to slovem. Výborná věc pro náš návod na tvorbu tlačítka. Nejde sice o ideál, tj. stále je to náhražka, ale má k němu nakročeno víc než návod slovní. Proto se dá předpokládat, že v této konkrétní oblasti screencasty předběhnou návody psané.
Předběhnou, nebo zcela nahradí? To je dáno tím, jestli náhražka „screencast“ je v podstatných směrech blíže ideálu, než náhražka „slovní popis“. Jestli ji zastíní. V oblasti návodů pro Photoshop tomu tak nejspíš bude.
Ale to nic nevypovídá o jiných oblastech. Jak trapně může dopadnout snaha nahradit textovou formu formou audiovizuální, ukazuje třeba Troškův Kameňák. Prostě televize není lepší kniha. Nenahrazuje ji. Jen si ukrojila z času, který dříve lidé knihám věnovali.
A stejně tak není ani audio & video náhradou textu.
Předposlední generace, která umí číst?
Text má oproti jiným formám jednu obrovskou přednost. Tou je jeho vizuální struktura. Během pouhých několika sekund dokáže mozek zevrubně zanalyzovat stránku textu, odhadnout téma, hutnost, rozhodnout se, zda-li se mu chce blíže věnovat.
Vedle toho pohled na MP3 soubor nám neřekne vůbec nic. Obdobná analýza
zvukového záznamu trvá mnohem déle, neobejde se bez techniky (přehrávač)
a má speciální požadavky na prostředí (bezhlučnost). Podle teorie ideálu
& náhražek je pak zřejmé, že obecně nemůže audiovizuální
sdělení nahradit sdělení textové. Ani náhodou.
Nechme však do hry vstoupit ještě „fyzické provedení“ textu. Jak se liší „elektronický“ text od tištěného? Může ho nahradit?
Lidé nečtou
Je známo, že lidé na internetu nečtou, alebrž prohlížejí a těkají po záchytných bodech. Jde o úžasný trik fylogenese, dokázala tak lidský mozek vyrovnat s informační explozí poslední let.
Má to krutý vedlejší efekt. Všimla si ho na sobě spousta lidí, tipuji, že zejména těch mladších. Umí si z internetu stáhnout kdejakou knihu v PDF, ale nedokáží si ji přečíst. Už po pár stránkách musí bojovat s nesoustředěností, nakonec to vzdávají. Přitom stačí totéž PDF vytisknout a jako mávnutím kouzelného proutku problém zmizí.
Je možné tento vývoj zvrátit? Vědomě určitě ne. Spíš bude nutné tomu přizpůsobit budoucí technologie elektronického textu. Protože za současné situace je prostě papír nenahraditelný.
Vždy v dobré společnosti
V mé RSS čtečce moc odborných blogů nenajdete. Napočítal bych je na prsech jedné ženy. Proč tomu tak je, si nechám na jindy (ano, souvisí to s genialitou 🙂 ) Dnes vám ukážu, jak si u mě elektronický text hledá cestu na papír.
Své oblíbené blogy dělím do těchto kategorií:
- webové
- vanové
- záchodové
Webové blogy čtu zásadně na počítači. Tam si je vychutnám nejlépe. Různé souvislosti, doplňující informace nebo i vtípky se skrývají v odkazech nebo se odhalí po akci myšky. Text je třeba doplněn fotografiemi, které chci rozkliknout. Kdybych si stránku vytiskl, přišel bych o kus zážitku. Měl bych nutkání odběhnout k počítači a tam si ji přečíst v plné polní. Příkladem je třeba Roj. Z odborných PHP triky.
Vanové blogy jsou zcela jiná sorta. Vanové blogy si v prohlížeči nevychutnám. Článek si proto vytisknu a doslova se těším, až se naložím do vany, a tam si ho pěkně přečtu. Že do této kategorie patří Plaváček je příznačné (nomen omen!). Dalším náramným vanovým blogem je Binární Ládin.
Vedlejším efektem vanových blogů je to, že nečtu komentáře. Škudlím totiž papír a netisknu je. A pochopitelně ani komentáře nepíšu.
Třetí variantou jsou záchodové blogy. Mohlo by se zdát, že jde o obdobu blogů vanových, ale nenechte se mýlit! Vanu si jdu užít, kdežto na záchod musím chca nechca, a čtením jen zabíjím čas a činím hyperaktivitě za dost. Jako pěkný odborný záchodový blog se rýsuje třeba Dev::info.
Nicméně záchodové blogy mají zatím vážnou slabinu. Myšlenku na čtení člověk obvykle dostane až ve chvíli, když už si trůní. A pokud nemá na toaletě připraven záložní notebook, je obvykle pozdě. Nevyplácí se pro něj běžet s exkrementem na půl žerdi!
Komentáře
jakub #1
Pokud to bereš jako Sklepáci Bibli ve Hřmění – „Já jsem si tu Bibli vzal na záchod a po pár chvílích jsem byl rád, že jsem ji vzal právě tam“ – tak chudák Artur.
jm #2
jo jo … provar je hledat notes v okamziku kdy uz hnedy pritel olizuje trenky ..
Whitek #3
ja bych si klidne e-book precetl primo na notebooku, pokud by ale adobe reader dokazal zakazat Mirandu, Total Commandera, Operu a pokud mozno vsechno ostatni krom sebe samotneho.
Apropo z vlastni zkusenosti muzu rict, ze zalozni notebook na zachode neni moc dobry napad – pote se totiz nekolika minutove vysedavani zmeni v (nekolika) hodinove sessions.
Ivo Toman #4
Perfektní, DGX je zpět. A teď otázka za milion, co může mít Davit ještě na půl žerdi? :D
rushid #5
#1 jakube, citelne ale bude chybet trhaci efekt, uzitecny zejmena na zminovanem miste ;)
jakub #6
#5 rushide, Na to jsou tam právě ty prázdné stránky vzadu 😉.
MiSHAK #7
#5 rushide, V tomto je stále novinový recyklovaný papír etalonem všech la Tríňanů. Papír k tisku se špatně ohýbá a zle trhá, chtělo by to vymyslet hajzlpapír tiskárnu s podporou RSS.
Veena #8
čtení na záchodě je stejně zlo jako čtení u jídla 🙂
Arthur Dent #9
Když čtu, tak čtu celým tělem a celou duší. :) Nemohl bych si číst u jídla. Musím jíst při čtení.
Mazlo #10
Při čtení posledního odstavce jsem se hlasitě rozesmál. Díky ;-D
Jan Martinek #11
Na počítači pdfko přečíst nedokážu, protože počítač i když lehký notebook, má kilo, dvě, tři a do postele/křesla si jej prostě (v pohodlné poloze) nevezmu. Přečíst pdfko je pro mě náročné, ale když si knížku seženu v pdb, není to na pda žádný problém. Zvláště příjemné je to na dovolené, kdy místo pěti kilogramů táhnu jen malinké pda a nabíječku – pokud mám tedy zrovna štěstí a daná knížka je v elektronické formě dostupná.
Každopádně se v pda čte hůře na přímém slunci, takže fandím elektronickému papíru.
Tímto se nesnažím říct, že tištěné knížky vyhynou (sám je mám moc rád – a elektronické publikace budou ještě nějakou dobu dorovnávat krok v kvalitě zobrazení), jen se snažím zpochybnit primární tvrzení – že běžný delší text (Plaváčkův spot nebo nějakou beletrii) nelze přečíst bez přenosu na papír.
Milan Kryl #12
Se soustředěním na webu nebo u ebooku nemam moc problem. Na latrínové sessions si beru spíš knížky :) protože jinak na jejich čtení krom cest vlakem už moc času nemám.
Libor #13
Tisknout blogy, abych si je později přečetl, mě nikdy ani nenapadlo. Mám je spojené s počítačem, a tak mi přijde přirozené číst je na něm. Ale hlavně jsem asi línej…
ringo #14
Teda, s Arthurem na latríně, jak zvrácené. Doufám, že máš koizl, takže na vás ještě kouká plaváček ;).
Papír je opravdu nenahraditelný, nejen, že se na něm hezky čte, takže pro delší texty je stále nejideálnější;), ale také voní a v knihovně sluší více než třeba vypálené CD. Např. kuchařka Jiřinky Bohdalové, která drží vařečku jako prase kost… no nic.
Jen v poslední době asi degeneruji a nad tištěnými manuály mi občas hlavou probleskne find, copy a paste :).
Roj #15
Ja si vanove blogy tisknu i s komentari a dokonce je primo na miste i komentuji!
zirafka #16
#15 Roji, keca!
ve skutecnosti nema vanu a cte ve sprse…
Lokutus #17
U záchodových blogů vidím jeden velký benefit, pokud jsou ve vytištěné formě.
Ovšem s tím notebookem v takovém případě… nevím, nevím.
Gekon #18
Nejradši si beru na onu místnůstku nějakou knížku, v poslední době tam mám rozečtený již třetí díl Mládí v hazjlu. Nějaký hlubší smysl bych v tom nehledal, dvousmyslný možná ano.
Philip Snake #19
Není důležité kde to čtu, ale co čtu a jestli to vůbec chci číst. A to samé platí o hudbě.
Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře.