Na Lupě vyšel rozhovor točící se kolem šíření digitální hudby, což je dráždivé téma, ale nyní ho dráždit nechci. Zastavil bych se u jediné věty:

Ti, kdo používají Linux, nebudou za hudbu platit ani náhodou…

Ano, člověk by mohl k podobnému názoru dospět po přečtení diskusí na Rootu, magazínu o Linuxu, kde běžně narazíte na individua, nesvobodně vnucující své představy o svobodném software všem okolo, včetně samotných autorů software. Hovoří o svobodě, ale ve skutečnosti chtějí jen něco zdarma. (Anglomlžení, pro svobodný a zdarma je stejné slovo.)

Ale to jsou extrémní případy, ze kterých nelze nic vyvozovat. Ani netvrdím, že pán v rozhovoru takto uvažoval. Jaké jsou obvyklejší případy?

Mám kamaráda, co používá Linux a grafické editory Gimp a Inkscape, protože mu vyhovují a jsou zdarma.

Že jsou zdarma, hraje v jeho rozhodnutí roli. Což nutně neznamená, že je škrt, co odmítá za cokoliv platit. Cena přece hraje roli v každodenním životě nás všech. Nepřipadám si jako škrt, co odmítá platit, protože mi na stole leží dva slevové kupony.

Jeho rozhodnutí upřednostnit software zdarma proto beru jako seriosní, ale stále neodpovídá na otázku, jestli by byl ochoten platit za hudbu. Mohu si jeho postoj přeformulovat tak, že upřednostnil legální a méně dokonalý software zdarma před upirátěným Photoshopem a Illustratorem taky zdarma. A ptám se znovu: byl by ochoten platit za hudbu?

Nemohu odpovědět s určitostí, ale morální předpoklady k tomu rozhodně má.