Zvláštní. Ač jsem si pod minulým článkem o LCD monitorech přečetl desítky názorů, jak jsou šíleně fajn, oči mě bolí pořád. Podobně bídně dopadl i Fuxoft. Ateista navzdory komentářům 🙂

Pokračuji v tématu LCD monitorů. Než se dostanu k těm, které vystihuje titulek článku, trošku odbočím:

Jaký koupit LCD?

Brácha by rád pod pahýlem LCD a byl si ho včera se mnou vybírat. To je jako jít na koncert Heleny Vondráčkové a vzít sebou Rejžka. Kupodivu jsme se však shodli. V podstatě veškeré monitory jsou nekoukatelné. Ty dražší od Fujitsu Siemens obzvlášť, ale každý jiným způsobem, v tom se musí inženýrům přiznat na tvořivosti.

Přitom řada kusů vypadá podle screensaverů zdánlivě dobře. Brácha už chtěl jeden kupovat, leč já mu radosti nedopřál s tím, že podle „rybiček“ nelze soudit. Že je potřeba udělat test webovým prohlížečem a kolečkem myši. Jak výběr dopadne, budu informovat na stránkách populárně vědeckého špalíčku moudrosti a pochopení La Trine.

Varování: nikdy nekupujte LCD jen podle doporučení, recenze, technických parametrů, ale vyzkoušejte si ho naživo. Důkladně

Fujitsu Siemens ne-e

Od malička mi doma říkali, ať do toho furt nečučím, jinak budu nosit brejle. Pár desítek let uteklo jako stoletá voda a jsem dnes doma jediný, kdo je nenosí. Ale upřímně, o tuto výsadu se začínám obávat, protože po roce života s Fujitsu Siemens P19–2, krásným monitorem s PVA matnicí, vidím hůř. Zkuste uznat tuto myšlenku: pokud někdo s podobně agresivními LCD problémy nemá, nebo měl a časem si zvykl, vůbec to neznamená, že mu zrak neničí.

Které ale jsou ty „agresivní“ LCD? Pokusím se udělat malý subjektivní seznam monitorů, jejichž obraz očím vadí. I když někdo si ono vadění uvědomuje, jiný ne. Neuvědomění není výhoda a je chytřejší orientovat se podle citlivějšího článku, než se pak po letech divit u očaře.

Zrcadlo pověz mi…

Musel jsem se smát, když jsem v prodejně viděl ty zástupy notebooků se zrcadlovými displeji. Nebo jak se tomu říká – lesklé? Jsou tuze krásné a miloučké, ale vhodné leda pro Jamese Bonda, aby předstíraje práci mohl sledovat dění za svými zády.

Ještě za dob CRT prodávala firma Polariod celkem drahé filtry, které snižovaly odrazivost obrazovky. Výrobci notebooků evidentně objevili opačný trend. Je sice báječné, že člověk po hodinách programování vidí v monitoru svůj unavený obličej a pochopí, že je čas jít spát, ale stejně bych tohle doma nechtěl ani zadarmo 🙂