ChatGPT o3

Pointa stojí na vzpomínce na televizní soutěž „Hip Hap Hop“, která běžela v 80. a na začátku 90. let v Československé televizi. Soutěžily v ní dva dětské týmy – modří a žlutí – a úkolem bylo co nejrychleji vyluštit obrovskou křížovku zavěšenou ve studiu.

Moderátor (nejdřív Miloslav Šimek, později Václav Tittelbach) při průběžném vyplňování políček pravidelně povzbuzoval diváky hláškou „…a modří už vědí!“

Tím naznačoval, že modrý tým už rozluštil tajenku, i když žlutí (a publikum u obrazovek) na to teprve přichází. Hláška tehdy zlidověla a dnes se používá ironicky vždy, když „někdo už ví“, zatímco ostatní tápou.

Co je na obrázku a proč je to vtipné:

1. Nápis „Hip Hap Hop“ a obří tabule s vybarvenými poli okamžitě připomínají zmíněnou soutěž.
2. Moderátor opakuje slavnou větu – „…a modří už vědí…?“
3. Jenže tabule je vyplněná naprosto nesmyslně: místo písmen se v ní rýsují trojúhelníky a šipky, takže z toho žádnou tajenku rozluštit nejde.
4. Pod tabulí sedí publikum (děti/případně zvířátka) a tváří se bezradně.

Humor tedy vzniká z kontrastu mezi sebejistou hláškou („modří už vědí“) a očividnou skutečností, že tady nemůže vědět vůbec nikdo, protože křížovka nedává smysl. Karikatura si tak dělá legraci ze soutěžní fráze, která se říká vždy s velkou pompou – i když reálně ještě nikdo nic nevyřešil.

Claude Sonnet 4

Tento vtip hraje s dvojím významem anglického slova „hip“ a jeho české obměny.
Na obrázku vidíme muže, který se ptá „…a modří už vědí?“ (patrně pokračování nějaké konverzace) a ukazuje na nástěnku s nápisem „Hip Hop Hop“ plnou různých oznámení.

Pod nástěnkou leží několik mrtvých králíků.

Vtip spočívá v tom, že:

• „Hip hop“ je hudební žánr
• Ale „hop“ je také výkřik používaný k pohánění králíků
• Králíci v angličtině „hop“ (skáčou/poskakují)

Situace naznačuje, že někdo použil nástěnku s nápisem „Hip Hop Hop“ jako past nebo způsob, jak zabít králíky – ti možná následovali pokyny „hop hop hop“ a nějak při tom zahynuli. „Modří“ by mohli být policisté, takže se ptá, jestli už policie ví o této situaci s mrtvými králíky.
Je to černý humor založený na slovní hříčce mezi hudebním žánrem a králičím pohybem.​​​​​​​​​​​​​​​​

Gemini 2.5 pro

Jistě, rád vtip vysvětlím.
Tento vtip, jehož autorem je slavný kreslíř Vladimír Jiránek, je politickou karikaturou z 90. let a zakládá se na propojení dvou známých prvků:

• Hláška „…A modří už vědí?“: Jde o zlidovělou hlášku z československé televizní reklamy na prací prášek z 60. let. V reklamě se moderátor ptá publika, čím je prádlo tak zářivě bílé, a s úsměvem dodává: „…a modří už vědí,“ čímž myslel ty, kteří používají onen „modrý“ prací prášek.
• Politická strana ODS: V 90. letech se tato hláška stala neoficiálním mottem spojeným s Občanskou demokratickou stranou (ODS). Barvou ODS je totiž modrá, a tak se jejím členům a voličům hovorově začalo říkat „modří“.

Pointa vtipu spočívá v jejich spojení:

Moderátor na obrázku ukazuje na tabuli, kde je v souřadnicovém systému nakresleno velké písmeno „S“. K tomu pronáší slavnou větu: „…A modří už vědí?“.
Vtip je v tom, že „modří“ (tedy členové a příznivci ODS) by měli vědět, že to písmeno S odkazuje právě na „S“ v názvu jejich strany ODS. Celá scéna tak paroduje politické školení nebo prezentaci strany, podanou zjednodušující a lehce absurdní formou (naznačenou nápisem „Hip Hap Hop“).

Grok 3

Tento vtipný obrázek je založen na humorném kontrastu a slovní hříčce v češtině. Na karikatuře je učitel nebo přednášející, který ukazuje na tabuli s názvem “Hip Hop” a zřejmě se snaží vysvětlit nějaký harmonogram nebo plán (možná týdenní rozvrh s čísly 1 až 5). V jeho projevu se však objevuje věta „…A modří už vědí?“, což je zjevně nesmyslná nebo nečekaná otázka v tomto kontextu.
Vysvětlení:

• “Hip Hop” vs. “modří už vědí”: Název “Hip Hop” evokuje moderní hudební styl, zatímco fráze “modří už vědí” je starší, trochu archaický výraz, který by se spíše hodil do klasické výuky nebo školního prostředí. Kombinace těchto dvou prvků vytváří absurditu – jako by učitel zmateně spojoval různé světy (hip-hopovou kulturu a tradiční vzdělávání).
• Slovní hříčka: Část “modří” může být zároveň narážkou na chytré žáky (“modří” = moudří), ale také zní trochu komicky v této situaci, protože otázka “už vědí?” naznačuje, že by měli něco pochopit, co je ale v kontextu hip-hopu nejasné nebo irelevantní.
• Reakce posluchačů: Děti sedící pod tabulí vypadají zmateně nebo unaveně, což podtrhuje, že výuka je nepochopitelná nebo zábavně neefektivní.

Celkově vtip vychází z absurdity situace, kdy učitel zjevně nezvládá předat téma (hip-hop) a míchá do něj nevhodné nebo staromódné fráze, což vytváří komický efekt.

Kutaisi.

Koupil jsem si tam letenky, protože jsem ještě nikdy nebyl v Japonsku.

Pak jsem zjistil, že to je v Gruzii, a zakřičel jsem: Hurá! Gruzii miluju! Mají nejlepší minerálku (sorry Vincentko) a víno (sorry Moravo) a architekturu. Gruzie je mega cool.

Akorát Kutaisi je nějaká díra ve vnitrozemí, takže ani moře, ani nic.

Ptal jsem se ChatGPT na Kutaisi, nadšeně se rozpovídal o tom, jak byl „v roce 2012 z Tbilisi do Kutaisi přesunut parlament, a to především z politických a symbolických důvodů. Tehdejší vláda chtěla podpořit rozvoj regionů a snížit centralizaci moci v hlavním městě. Kutaisi, jako druhé největší město, tak získalo nový impuls a ekonomický růst.“

Wow, musíme se jít podívat na parlament!

„V roce 2019“, pokračuje hlas ChatGPT, „se však parlament opět vrátil do Tbilisi, protože se ukázalo, že rozdělení institucí není úplně efektivní“

Mysleli to dobře a … no nic, zjistili jsme, že tu zrovna odstartoval putovní festival jídla a pití, ochutnávám hlavně to druhé, a jsem zcela spokojen.

Mimochodem, překvapilo mě, co v Kutaisi, v tomto kdysi slavném hornickém městě, dělají lidé ve volných chvílích. Kutaj si.

Nejkrásnější přílet je do Kutaisi

To si tak letím, kouknu z okna: tyvole! Poznáte to městečko?

O víkendu jsem měl na Barcamp Kolín krátké povídání o AI (v sekci osobní rozvoj!), které jsem začínal a končil touto peckou:

A hodně lidé se mě ptalo, jak jsem dosáhl toho, že se ten text rýmuje, mnohokrát jsem na to odpovídal, tak to napíšu pro ostatní i sem.

Použil jsem jazykový model Claude, protože ho používám nejraději. Tvorba rýmů v češtině je pro současnou AI dost náročný úkol, má to podstatu už v tom, jak se text tzv. tokenizuje, tudíž je potřeba aktivovat režím „přemýšlení“, v případě Claude to znamená zatrhnout Extended thinking, v případě ChatGPT použít model jehož název začíná písmenem „o“.

Nejprve jsem do vlákno nakrmil všemi dostupnými informacemi o Kolínském Barcampu, ať už přímo z webu, tak z novinových článků a podobně. Zkopíroval jsem do něj celý program, tedy anotace a názvy všech přednášek a jména speakerů.

Pak jsem přidal ještě zajímavosti přímo o Kolíně: z Wikipedie jsem zkopíroval stránku o animovaném seriálu Pojďte pane, budeme si hrát od Břetislava Pojara, který se k městu váže, dokonce tam mají medvědi své sochy.

Dále jsem překopíroval text známé písničky „Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině“, s vysvětlením, že jde o nejznámější lidovou písničku o městě Kolíně, plus její rozbor, který jsem nechal udělat v druhém vlákně. (Přitom jsem si písničku pustil na YouTube a zjistil, že se nezpívá na hudbu Beskyde, Beskyde, ale na jinou méně atraktivní, což je škoda).

Nyní měl model dostatek kontextových informací a bylo potřeba sestavit prompt. Napsal jsem mu, že chci, aby napsal hudební text pro Barcamp. Jako nejlepší se mi jevil styl remixu tradiční „Kolíne, Kolíne“. Specifikoval jsem, že verše by měly mít přibližně 6 slabik (což byl nástřel, který bych dál ladil). Do promptu jsem napsal:

Je klíčové, aby se text perfektně rýmoval v češtině, což není snadné, musíš tedy poctivě, důkladně a velmi dobře promyslet možné rýmy. Rýmování bude prvořadá vlastnost a té podřiď obsah písničky. Pokud najdeš dobrý vtipný rým, použij jej a následně k tomu vymýšlej smysl.

(Jde tedy o systémový prompt Michala Malátného, kterého napadne rým „s dílnou / sdílnou“, přihodí 100 bezduchých slov a pak nás touhle sračkou 25 let mučí rádia.)

Prompt vedl Claude k tomu, že generoval přemýšlecí řetězce po dobu až několika minut. Testoval různé rýmy, zkoušel různé cesty. S výsledky jsem samozřejmě nebyl hned spokojen, proto jsem ho nechával úkol plnit znovu a znovu, prompt jsem rozvíjel a motivoval ho k dalším experimentům se slovy.

K zásadnímu posunu došlo ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že mám sotva hodinu do přednášky, nemám ani písničku ani slajdy, že jsem trošku v píči, a napsal jsem text za dvacet sekund sám.

Jestli vás zajímají další tipy na práci s AI, přijďte na webinář.

Norský svaz němých osob Stemmefri se proti tomu velice ostře ohradil 😤🤬

Jaké další kroky podniknou ovšem není jasné, protože mluvčí svazu Håndens Røst novinářům žádnou otázku nezodpověděl.

Tohle je důvod proč miluju DeepSeek 💚🤖 Aneb když rozlikneš „přemýšlení“ (druhý obrázek).

To je úplně jak kdyby mi někdo viděl do hlavy!

Mikýř, influenceři & Čína

Pochopil jsem to tak, že Mikýř našel pár lidí, kteří žijou ve své bublině bez zájmu o dění za jejími hranicemi. A když jim někdo nabídl dovču v exotické zemi, kde ještě nestihli udělat dvacet identických selfíček, a ještě zadarmo (vlastně ne, dokonce dostanou zaplaceno) a to jen za cenu klasického influencování, tedy pózování s tím, co jim zadavatel předloží a vychvalování toho do nebes, neváhali ani vteřinu.

Z 40 oslovených influencerů se takoví ukázali jen 2 nebo 3? To je, přátelé, méně než běžné procento hloupých lidí v populaci. Takže influenceři vlastně ukázali víc rozumu než průměrná společnost. A Mikýř, který se jinak vymezuje proti manipulaci a skrytým praktikám, ze ztrapnil použitím přesně těch metod, které sám kritizuje. Skrytá kamera, tlak prostředí a skupinový výsměch natáčeným lidem. Není v tom trocha ironie?

Schválně, kolik lidí by odmítlo kompletně zaplacenou dovču v Myanmaru – jedné z nejautentičtějších destinací jihovýchodní Asie? Chrámy, idylické vesničky, rybáři na dřevěných člunech jako vystřižení z National Geographic. Voňavé kari, čerstvé nudle, zelené saláty, co působí na Instagramu jako zjevení. A ani to influencování vlastně nedá žádnou práci, vždyť zadavatel veškeré příspěvky laskavě připraví za vás. Jediná drobná podmínka: nesmíte zmínit slovíčka jako junta, puč, odboj, etnické čistky nebo armáda (jistě – kdo by takové fujky zmiňoval?). A musíte zveřejnit alespoň jednu roztomilou fotku s ochráncem veřejného pořádku, doplněnou popiskem o bezpečnosti v této rajské zemi.

Dyť to jsou naprosto skvělé podmínky! Do toho by nešel jen blázen (anebo ten, kdo náhodou tuší, že v Myanmaru probíhá jedna z nejbrutálnějších občanských válek současnosti, přičemž strana, co ho zve, páchá válečné zločiny včetně vypalování celých vesnic a masakrů civilistů).

No a do toho Mikýřova dýlu šli prostě ti, kteří berou Čínu jako cool destinaci a něco slyšeli o právech „ale kdoví jak to doopravdy je, šak Číňani přece svobodně cestují do Evropy a mají iPhone.“ A upřímně, kdo by se tím zatěžoval, když jde o zaplacený výlet, sedí před vámi dva sympoši a je na vás tlak to podepsat.

(Ten tlak přitom ani nevnímáte jako tlak – nejde o vyhrožování nebo křik. Je to spíš nastavení prostředí: časový press, složitý dokument, přítomnost lidí čekajících na váš podpis, a najednou se vaše myšlení zúží do tunelu. Mozek začne filtrovat informace a soustředí se jen na to „dostat to za sebou". Proto i chytří lidé odkývou věci, které by za normálních okolností nikdy nepřijali. Nikoho tím neomlouvám, ale musí to zaznít.)

A zatímco my se pohoršujeme nad jejich ignorací Číny, oni by nás nejspíš považovali za stejné ignoranty, protože nemáme tušení o nejnovějším TikTok tanci #BeijingBounce, který právě teď láme rekordy, nebo o tom, že boty s platformou ve stylu Y2K přece už dávno vystřídaly chunky loafery. A to je, přátelé, v jejich světě mnohem větší tragédie než nějaké porušování lidských práv na druhém konci světa.