Tisíc korun

mam otazku:
podelil by si sa s nami s touto prihodou aj keby neprisiel o tyzden? ja som totizto pozical vacsiu sumu a celkom o dost a uz su to tri mesiace co meska a stale este verim :) len dokedy
kedy je hranica, ked mas pocit ze mu treba „dohovorit“ od tej, kedy to povazujes za oddychovy cas?

#1 ehmo, podělil, ale to by byla úplně jiná příhoda. S půjčením hromady peněz mám taky špatnou zkušenost a jestli mohu poradit, vyhledej ho a nech si od něj podepsat směnku opatřenou doložkou „bez protestu“.

Tak to tleskám. Já bych pravděpodobně takovou částku cizímu člověku, který zaťuká na dveře bytu, nepůjčil.

Za prvé kvůli zkušenostem s lidma, kteří půjčené peníze moc rádi nevrací a za druhé asi nejsem takový kabrňák.

plác, plác, plác

1. se u nas da jet i mimo dálnice.
2. mám v paměti jak mne pravidelně u supermarketu přepadával chlap s tím že potřebuje půjčit na vlak do Vsetína.

Takže poradím, vysvětlím, ukážu, ale peníze ne.

Já bych asi neváhal a peníze půjčil, kdyby mě o tu tisícovku požádal někdo, koho alespoň trochu znám, ale úplně cizímu člověku? Děkuju pěkně, to smrdí.

Nedávno mě požádal na ulici člověk, že potřebuje 200 Kč na benzín, protože nemá šťávu a že když dneska neodjede, tak mu auto odtáhnou a to pak teprve zacvaká (bylo to v centru Prahy), no a já blbec (samaritán) – nebo snad samaritán (blbec)? mu půjčil..... on, že mi zítra nabije kredit do mobilu, vzal si moje číslo. Takhle už tři týdny čekám na nový kredit, stále nic. Spíše už se to přiklání k tomu blbci.

Je vidět, že máte prd výdělky. Já stejně jako David rád půjčím litr komukoliv, prosím vás, takové drobné, když mi to nevrátí, ani si toho nevšimnu.

Řekl bych, že David tu historku píše hlavně proto, že je mu divné, že se ten člověk obtěžoval kvůli takové směšné částce k němu znovu jet. Já to taky moc nechápu!

#5 Gekone, Já půjčil člověku kterýho jsem, jak Ty říkáš, alespoň trochu znal 5 tisíc a musím říct, že jsem dopadl mnohem hůř než David. Už je to , řekl bych tak min. 12 let a stále nic. Možná kdybych ten 5litr půjčil někomu, kdo by zazvonil u dvéří, tak by byly větší šance, že je vrátí 🙂 .

#3 Petře Brádlere, a tleskáte Davidovi nebo tomu chlápkovi? Není to z toho komentáře moc jasné.

#9 bpbpe, Myslím, že oběma. Jednomu za odvahu a druhému za odvahu držet slovo.

#5 Gekone, Já bych je asi nepůjčil člověku, co smrdí.

To když po mě chtěl chlapík 10 Kč na párek v rohlíku (viděl, že mám koupený), pěkně se divil když jsem mu ho dal (nebyl nakousnutý, jen čerstvě koupeny). Mi bylo jasné, že chtěl tu 10Kč, kterou mi vrátily, ale úplně na něco jiného.
Možna kdyby natvrdo přiznal, že potřebuje 10 Kč na chlast, tož bych s smiloval a dal mu ji, za to že mluví pravdu.

#12 Pavle, Dárce nemá právo zkoumat, na co žebrák peníze použije. Vy buď dáte, nebo nedáte. Pokud dáte, uděláte dobrý skutek bez ohledu na to, jestli žebrák ty peníze vůbec potřebuje. A dobré skutky se sčítají.

#5 Gekone, #8 Martin Půjčit peníze neznámu člověku je stejné riziko, jako půjčit kamarádovi. Ale v prvním případě můžete přijít jen o peníze, v druhém případě krom peněz i o kamaráda… Už jsem taky o pár touto cestou přišel…

#13 honzo, Prečo na to nemá darca právo? Kdo mu ho zobral? A keď niekomu prispejem akože na lístok do Detvy alebo na 10 deka tresky, a on ich použije na fet, aj to je dobrý skutok?

[Off topic]
Než to tu všechno prodáš, možná bys měl něco provést s totálně rozbitým Atom feedem (Google Reader je z něj chudák dost mimo)

Já jsem o víkendu parkoval a koukám, vedle mě auto s klíčkama v zámku – ne v zapalování, ale pěkně venku ve dveřích. Říkal jsem si, že dám majiteli lekci, odvezu auto do nejbližšího bazaru a uvidím, co mi tam za něj dají 🙂. Pak jsem ale místo toho vzal klíče, ještě jsem tomu chodákovi zhasnul, dal cedulku za stěrač a odnesl klíče na Policii (je to kousek).

Odpoledne zmizela cedulka, večer i auto. Tak si říkám, jestli má důstojník nové auto nebo jestli o mě napíšou v místním zpravodaji…

Mě v Liberci na autobusáku oslovil slušný pán s tím, že potřebuje 300 korun na jízdenku do Brna, protože ho okradli. Tři stovky jsem mu dal a on si na mě vzal adresu s tím, že mi je pošle složenkou. Pak se ptal jestli chci jeho adresu nebo telefonní číslo. Řekl jsem mu, že je to zbytečné, protože buď je to slušnej člověk a peníze pošle sám, nebo je to podvodník a dá mi stejně nepravdivý údaje. Bohužel stále nevím jestli je to slušnej člověk, kterej má sklerózu, nebo ztratil ten papírek s mojí adresou a nebo podvodník. Každopádně je to už přes rok a žádná složenka nepřišla. Nicméně pujčit peníze neznámému člověku obnáší to, že se s nimi nemůžete počítat. Pravděpodobnost, že se vám nevrátí je dost vysoká. Dobrý skutek je odvaha toto riziko podstoupit.

#9 bpbpe, Tleskal jsem Davidovi. David prokázal „odvahu“, ten člověk potom už jen obyčejnou slušnost.

#13 honzo, S těmi kamarády moc nesouhlasím. Půjčuju peníze lidem, kterým věřím a vím, že peníze vrátí, takže tam osobně nevidím žádné riziko. Pokud už peníze nevrátí ani kamarád, tak to asi takový kamarád nebyl. 🙂

Nj, nediv se, že ti nezavolal, že přijde až o pár dnů později. Neměl jak, jeho mobil jsi měl ty! 😁

#7 Martine, Pujc mi prosimte litr! Cislo uctu: 866 104 670 217 / 0100. Potrebuju novou dalnicni znamku. Diky moc. Vratim ti ho pristi tyden.

No, u tech pozadavku na pujcku na listek/jidlo/apod. se mne osvedcilo:

• listek na bus – proc ten clovek zebra nekde u supermarketu a ne u pokladny na nadrazi?
• jidlo – takhle jednou zebrajici cigance („dejte penizky na jidlo pro deti“) na care jsem koupil pecen chleba… chudak nevedela co s nim (zahodit ho dost dobre nemohla a s pecnem chleba se blbe zebra 😉
• dalnicni znamka – osobne bych klidne pujcil, ale chtel bych videt alespon technicak a nepujcoval bych litr (nejmensi znamka je myslim za 200?)

#7 Martine, Od toho máme různé charitní organizace, abychom neměli víc než potřebujeme, můžu si tedy napsat Vaší adresu, že bych na Vás dal kontakt skupině velice milých bezdomovců? 🙂

#21 Abraxisi, Spíš mě fascinují lidé, kteří žebrají na tom samém místě už nějakou dobu, a vždycky potřebují tu stejnou částku. To se proboha fakt nikdo nesmiloval, nebo jenom nemají fantazii vymyslet lepší výmluvu, popřípadě jim chybí odvaha říct „Potřebuju tři pětky na Valeta, kámo…“? Myslím, že odvahu a upřímnost by někdo ocenil

Bydlím v jedné s nejslušnějších ulic v Teplicích (U Zámku).
Před naším domem se ale začal vyskytovat narkoman.
Narkoman žebrá. Né on nežebrá, on rovnou vyhrožuje rozbitím držky. A není mu zatežko zastavit třeba i policejní auto uprostřed ulice a chtít prachy od nich.

Potkáváme se pravidelně a pravidelně u mně „žebrá“.

Chlapec mi pokaždé pohrozí že mě zbije, já mu slušně odvětím že ho zbiju lépe než on mne a jdeme každý dál.
Ikdyž poslední dobou mu není blbé jít třeba 500m vedle mně a něco mlít.

Svou story vždycky začne na turisty s tím že „jde na léčení a potřebuje pársetkorun“…

Vcera jsem chvili sedel sam v aute na parkovisti v takove trochu drsnejsi ctvrti v severnich Cechach. Prisel snedy manik a poprosil, at stahnu okynko. Dal mi krabicku, kde byly vevnitr (asi fungl nove) hodinky. Ta krabicka byla zrejme original NA NĚ.
Prej to corl uplne v jinem meste v Tescu. A ze po nem jdou a ze potrebuje na vlak.
Taxem vylovil asi sto sedesat kacek v mincich.
Zdalo se mu to malo, ale ja nechtel sahat do druhe kapsy s bankovkami… obchod se neuskutecnil. Skoda, ty hodinky vypadaly docela solidne a tri kila by ho asi presvedcily.

No ja vim, ze to s pribehem ne zcela souvisi, ale taky je to pekny, ne? 🙂

#25 Roji, Vsadil bych se, že to nebyly pravé hodinky, ale repliky v hodnotě pár desítek korun.

#17 wnci, s podobnou fintou jsem se setkal v německu. Slušně vypadající „studentka“ také potřebovala na vlak. Že ji prý okradli. No měl jsem jen 5 Euro, což s díky odmítla.

Pak během ročního pobytu mě pak oslovila ještě 3 krát. Asi ji tato brigáda vynášela.

#24 Jakube, Nebo jsou na parkovišti a když jim nepřispěješ. Tak slibují, že Ti objedou auto korunou. Co si pak na bezdomovci vezmeš? Oprava Tě bude stát daleko víc.

#18 Petře Brádlere, můj příspěvek k tomuto je, že slušnost se dnes moc nenosí, stejně jako „naivita“ takovéto půjčky – což podporují i komentáře zde.
Ať žije (ne?)obyčejná slušnost – tleskám vám oběma.

Davide, potřebuji půjčit sto tisíc, chci koupit latrínu… Půjčíš mi? Do týdne vrátím.

Myslím, že nějakým způsobem jde poznat, když člověk to, co slibuje splní.. Oči, gesta, ..

#2 Davide Grudle, davide ja mam od neho papier. ale vies ake to je s kamaratmi. nie je problem si peniaze „vyprosit“ ale na druhu stranu, snazis sa byt voci ludom fer a dobry, ale co uz. som rad ze to tebe dopadlo dobre

Můj muž taky půjčuje (já půjčuju jenom lidem, co znám). V létě 2003 byl venku se psem (muselo to být to první léto, co jsme ji měli, protože brzy začal odmítat s tou svéhlavou potvorou chodit sám) a z parku přivedl domů dva cizí lidi – prý se znali s někým, s kým se znal on. Přišli domů, když jsem já doma nebyla, takže to ve mně začalo docela prskat (manžel je naprosto bezbranný, kdyby přitáhl domů zloděje, taky jsem se mohla vrátit a v lepším případě by bylo jenom vybíleno). Nicméně hezky si pokecali, přišli podruhé, pán vyměnil hlavici sprchy, přišli potřetí (nebyla jsem doma), půjčili si tisícovku.

Počtvrté už nepřišli.

Takže Davidovi gratuluju, na takového dlužníka se narazí málokdy. ;)

Nemám rád žebrající havěť a popíšu jeden příklad za všechny. Jestli se někdy pohybujete v Praze na Florenci v okolí metra, určitě jste taky narazili na takovýho nakrslýho čmouda, kterýho jsem už několikrát chtěl zkopnout do kolejiště. Jeho drzost nezná mezí. Hraje si na prodavače Novýho prostoru (časopis, který mohou prodávat bezdomovci a něco si tak přivydělat, před cca 3 rokama to byl celkem hit), chodí tam s jednim výtiskem a nabízí jej k prodeji. Když se některá starší babička zblblá z televizních romancí smiluje a vytáhne peníze, začne jí tvrdit, že vlastně má poslední časopis a jestli by mu ty peníze nedala jen tak. Často je dostane. Pak běží do herny, ještě s jednim kryplem a tam krměj automat atd. Asi si myslíte, že jsem ho sledoval někdy, pravdou je to, že jsem ho viděl již tolikrát, že jsem si příběh mohl poskládat…

#17 wnci, Zajímavé, něco podobného mě potkalo na autobusovém nádraží v Brně. Hm… možná to byl tentýž člověk?

1. Když někdo slušně požádá o peníze na lístek (vlak, bus) tak pokud mám finance a ochotu mu přispět, lístek mu koupím.
2. Když mne někdo poprosí o drobné, že má hlad a je někde kolem obchod, jídlo mu koupím.
3. Když někdo požádá o lístek už potřetí za měsíc na tu samou trasu „domů“ .. zkazí mi to den a přemýšlím proč „nemá“ peníze.
4. Pokud se někdo neumí chovat. Nic nedostane.

A pokud zrovna nechci (nemám), tak prostě nedám.

#33 kapčusi, Předpokládám, že to je ten pán, co mi tam vysvětloval před lety, že to potřebuje na nájem a buď si ten nový prostor koupím a nebo mě shodí pod metro… Alespoň popis by odpovídal.