Viktor Orbán po 16 letech jde od válu. Péter Magyar a jeho Tisza získala dvoutřetinovou ústavní většinu. Maďaři takové zemětřesení nepamatují od roku 1990.

Háček: Magyar byl ještě před dvěma lety Orbánův muž. Šéfoval státnímu Studentskému půjčkovému centru, seděl v právním oddělení Maďarské rozvojové banky. Politico ho označilo za „klíčového, ale diskrétního insidera“. Jeho bývalá žena, sama donedávna Orbánova ministryně spravedlnosti, ho obviňuje z domácího násilí.

Zkrátka typ, u kterého se vám pozvedne nejedno obočí 🥸

Ale všude kolem sebe slyším nadšení, protože:

➡️ „Pokud rozbije Orbánův korupční systém, stojí to za to!“
➡️ „V korupčním prostředí je každá změna k lepšímu. Hlavně to rozmíchat.“

Zní to logicky. Zní to odvážně. Tak jsem si šel nastudovat, co k tomu říkají ekonomové a kde to už v historii zkusili. Tady je, co jsem našel.

Ekonomická teorie: Proč autokraté nedrancují hned

Ekonom Mancur Olson kdysi přišel s vtipnou teorií. Představte si vesnici, kterou pravidelně přepadávají kočovní lupiči. Seberou všechno, zmizí, za měsíc jsou zpátky. Vesnice hladoví.

Teď si představte, že se jeden z lupičů rozhodne zůstat. Usadí se, zavede daně, postaví most. Zjistí, že když vesničanům nechá dost na přežití a něco navíc k investicím, za rok bude mít víc, než kdyby sebral všechno najednou.

Olson z toho vyvozoval, proč vůbec vznikají státy. V patách tomu ale jde zneklidňující závěr: stacionární bandita je pro ekonomiku často méně škodlivý než jeho nástupce. Dlouho zabydlený kmotr přesně ví, které slepice nosí velká vejce a které jsou na paštiku. Bere tak, aby slepice neumřela. Nováček má dvouletý horizont a bere co nejrychleji.

Což by byl argument pro Orbána. A je to úvaha, kterou ekonomové pro zdrženlivější autokraty skutečně brávají vážně.

Jenže má díru. Dvě, vlastně.

Protikorupční čistka v Itálii 1992 a nástup Berlusconiho

V Miláně rozjeli dva vyšetřovatelé operaci Mani Pulite, „čisté ruce“. Během dvou let byla pod obžalobou víc než polovina italského parlamentu. Rozpustili čtyři stovky městských zastupitelstev. Celá zaběhnutá poválečná struktura zmizela jako ráno po flámu.

Mnozí se tehdy těšili. Konečně.

Pak přišel Silvio Berlusconi.

Vstoupil do politiky v podstatě proto, že se bál, že ho vyšetřovatelé dostanou taky. Za dva měsíce postavil stranu Forza Italia, kádrově ji složil z manažerů své mediální a reklamní firmy a rozjel ji přes tři televizní kanály, které vlastnil. Za tři měsíce vyhrál volby. Pak ještě dvakrát.

Itálie si po vyčištění nepolepšila. Korupce se přelila do nových kanálů, jen s lepší PR strategií.

Rumunsko 2012

A teď srovnejte se sousedem. Rumunsko po pádu Ceaușesca také přešláplo dlouhou tranzici. Prvního bývalého premiéra (Adrian Năstase) poslali za mříže za korupci až 23 let po revoluci. Pak se ovšem rozjeli.

Národní protikorupční ředitelství DNA pod Laurou Codruțou Kövesi začalo systematicky posílat do vězení ministry, starosty, poslance. Včetně lidí z vládnoucí strany, která Kövesi sama do funkce jmenovala. Rumunsko se tím stalo nejúspěšnějším protikorupčním příběhem v regionu.

Co Rumunsko mělo a Itálie ne? Nezávislou prokuraturu s reálnými pravomocemi. Externí tlak EU, která to podmiňovala přístupem k fondům. A osobnost, kterou se nepodařilo odvolat první stranickou schůzí.

Institucionální kostru. Ne jenom výměnu lidí.

Co čeká Maďarsko po vítězství strany Tisza?

Acemoglu, Johnson a Robinson (Nobelova cena za ekonomii 2024) tomu říkají „kritický okamžik“. Instituce se dlouho nemění vůbec, a pak skokově. Volby v Maďarsku takovým okamžikem jsou.

‼️A stejný okamžik může vést k lepším i K HORŠÍM institucím. Záleží, co se v prvních měsících udělá.‼️

Změna s institucionální reformou korupci dlouhodobě snižuje. Změna bez ní ji obvykle krátkodobě ZVYŠUJE, protože nová garnitura ví, že má omezený čas, a chová se tomu úměrně. Olsonův kočovný bandita v akci.

Jinými slovy: změna sama o sobě NENÍ dobrou zprávou. Je dobrou zprávou jen tehdy, pokud ji doprovází budování institucí.

Což je, mimochodem, věc nudná, pomalá a politicky nevděčná. Nikdo za ni neaplauduje.

Péter Magyar a jeho strana Tisza: Co ukážou první měsíce?

Tisza má 138 z 199 křesel. Ústavní většinu. Magyar může prakticky cokoli: odvolat ústavní soudce, přepsat volební zákon, vykuchat Orbánovy „nezávislé“ instituce a nahradit je svými.

Pokud jeho první rok bude budování skutečně nezávislých prokuratur a auditů, tedy institucí, které se jednou obrátí i proti němu samotnému 😎, jsou jeho osobní škraloupy přijetalná cena.

Pokud to bude jen o výměně Orbánových lidí za Magyarovy lidi v Orbánových strukturách, Maďaři si vyměnili kmotra.

Mexiko po pádu PRI, Brazílie po Rousseffové, Filipíny po Dutertem. Všichni šli touhle cestou. Je to statisticky NEJČASTĚJŠÍ varianta.

Je střídání moci v Maďarsku dobrou zprávou?

„Hlavně, že se ta zaběhnutá propletenost rozbije“ je polovina pravdy.

Druhá polovina zní: a pak se musí na jejím místě postavit něco jiného.

Magyar má šanci, jakou v regionu nikdo neměl od Rumunska 2012. Reformátora zevnitř systému, který ví, kde jsou kostlivci zakopaní. Ústavní většinu. EU v zádech.

Může to taky posrat. Statisticky vzato je to pravděpodobnější varianta.

Uvidíme, co v prvních šesti měsících udělá s úřadem generálního prokurátora.

Pak budeme vědět, jestli sledujeme Rumunsko 2012, nebo Itálii 1994.