Lucie Hrdá je superhrdinkou pro oběti domácího násilí. Létá od soudu
k soudu, zachraňuje oběti a školí soudce. Kdyby existovala olympiáda
v prosazování Istanbulské úmluvy, Hrdá by měla tolik medailí, že by je
musela vozit na dvoukoláku.
Takže s velkým překvapením zírám na článek o soudci Švaňhalovi,
který byl obviněn z týrání své partnerky. A hádejte, kdo ho z toho
vysekal? Ano, Lucie Hrdá! A jak ho hájila? No, klasika – partnerka je
nedůvěryhodná a celé trestní řízení je jen trik, jak získat dítě
do péče.
To je úplně absurdní 🤯
Soudce Romana Švaňhala třikrát stanul před soudem. Dvakrát odešel
s podmíněným trestem za týrání své partnerky. Pak na partnerku podal
trestní oznámení, že to byla ona, kdo ho týrala, jenže policie zjistila,
že si to vymyslel, a za to ho odsoudili do třetice. Přesto Švaňhal
o talár nepřišel a dál soudí.
Jistě, někdo namítne, že advokáti pochopitelně hájí i zločince. Ale
tohle je, jako kdyby veganka najednou otevřela řeznictví. Nebo Greta Thunberg
koupila ropnou plošinu. Hrdá si svého klienta svobodně vybrala. A napomohla
tomu, že Nejvyšší soud vydal judikáty, které pohled na domácí násilí
vrátí o 10 let zpátky. Díky Lucko, musíš být na sebe …
Jméno „Hrdá“ by mohlo být použito jako základ pro novou definici
slova pokrytectví ve slovníku. „Hrdování“ by mohlo znamenat
„agresivně prosazovat něco, a pak dělat pravý opak, když se
to hodí“.
Naše oblíbená molekulární genetička Soňa Peková propadla nebezpečné
sektě AllatRa neboli Tvořivá společnost. Vydala bizarní video, ve kterém
s očima plnýma slz a hlasem třesoucím se emocemi tvrdí, že nastává
velké finále, a co lidstvo teď čeká, bude velkolepé, velké, hutné,
husté, ale je nutné tím projít. „Držte svůj tvar, který máte za
poslední čtyři roky obroušen. Neustupte, sviťte, zařte. Buďte to
nejlepší ze sebe, co dokážete. Vše odpusťte. Dočkali jsme se, jdeme do
finále,“ říká Peková, která definitivně převibrovala kamsi mezi
anděly a mimozemšťany.
A teď přichází ta nejlepší část. Její pomatení vyděsilo i krále
pomatenců Igora Chauna. Ten začal pátrat, co se děje, spojil se se Soňou,
měl s ní půlhodinový telefonát, během kterého ho ujistila, že je
úplně v pořádku, a to video je komplet AI. A já jsem královna
ze Sáby.
To video není AI ani náhodou 🙂 Je to autentická Soňa v celé své
záři, zapadající perfektně do série jejich předchozích výstupů.
Ale zaujalo mě, že pomatenci mají své úrovně pomatení, které si
žárlivě střeží. Nechtějí, aby je někdo předběhl v levelu
šílenství. A když jsou takto přistižení, zapírají a předstírají
pomatence menšího.
Jak moc velkou zpátečku Soňa hodí? Pokusí se o návrat do seriózního
světa tím, že poslední 4 roky svede na AI? Nebo zkusí tvrdit, že se to
všechno zdálo Pamele Ewingové? Ať tak nebo tak, mezi ezoláty bude ještě
veselo.
Sotva se narodilo, rodiče ho přihlásili na klavír. Zatímco ostatní
děti si hrály, trávilo hodiny u piána. Cvičilo stupnice, etudy a
sonáty.
Ve škole, když spolužáci chodili ven, spěchalo domů cvičit.
V pubertě, kdy vrstevníci začali chodit na párty a diskotéky, ono dál
pilně trénovalo. Občas ho to mrzelo, ale láska k hudbě vždy
zvítězila.
Ve dvaceti letech dostalo příležitost vystoupit ve slavné koncertní
síni. Sál praskal ve švech. Když dohrálo poslední tóny Chopinova
nokturna, publikum propuklo v bouřlivý potlesk. Lidé vstávali ze sedadel a
volali „Bravo!“. Jeden starší pán s obdivem prohlásil: „To je tak,
když má člověk talent!”
Dnes se budeme věnovat fascinujícímu tématu, které trápí lidstvo
už… no, asi tak od minulého týdne, kdy jsem si toho všiml: proč u všech
streamovaných seriálů platíme za část obrazovky, kterou nikdy
neuvidíme?
Máte doma širokoúhlou televizi s poměrem stran 16:9, že? Samozřejmě
že máte, protože jste normální člověk, který nemá na jiné poměry
čas. Ale pak přijde Netflix, Amazon Prime a další streamovací služby a
řeknou: „Hej, víte co by bylo super? Kdybychom točili všechny seriály
v ultraširokém formátu 2,35:1!“
Teď se připravte, vytáhněte kalkulačky a připněte si bezpečnostní
pásy, protože se vydáváme na divokou jízdu světem matematiky:
Vezmeme naši krásnou 16:9 televizi.
Na ni napasujeme 2,35:1 obraz.
A… TADÁ! Máme černé pruhy nahoře a dole.
Ale počkejte, není to jen tak ledajaká čerň. Je to PRÉMIOVÁ čerň.
Čerň, za kterou jste zaplatili. Čerň, která vám připomíná, že jste
právě vyhodili část svých těžce vydělaných peněz za… nic.
Těmito exkluzivními černými pruhy je pokryto … hned to spočítám…
25 % obrazovky. To znamená, že z vašich 30 000 Kč za televizi jste
vyhodili 7500 Kč za temnotu. Co jste si mohli koupit za 7500 Kč místo
černých pruhů? Třeba 250 piv. Které byste po večerech pili ve snaze
zapomenout na ty černé pruhy.
Takže až budete příště sledovat novou sérii The Boys nebo Umbrella
Academy, budete furt zírat na ty černé pruhy a budete nasraní. A když
uslyšíte tiše plakat i svou peněženku, prostě jí řekněte, že ty pruhy
jsou ve skutečnosti portály do jiné dimenze. Dimenze, kde všechny obrazovky
a seriály mají stejný poměr stran a všechno dává smysl.
Novinky.cz přišly s experimentem – vydávají podcast „Vygenerováno
AI“, který je kompletně tvořen umělou inteligencí. AI navrhuje strukturu
epizod, píše jejich scénář a čte ho. Redakce do textu ani audia nijak
nezasahuje.
⚠️ Pokud pracujete v redakci nebo znáte někoho v Novinkách, prosím
vyřiďte jim, ať se na to prosím vykašlou!
Je to slátanina banálních, zavádějících a vyloženě nepravdivých
informací. Jazykové modely opravdu nejsou zdrojem pravdy nebo všeho
aktuálního vědění. Takhle to nefunguje. Děláte si zbytečnou ostudu
přímo na své homepage a potažmo i GPT-4o.
Chytří lidé vědí, že Země není koule. Že je ve skutečnosti
šišatá.
Jak moc je šišatá? Je to rotující brambora?
Jak si můžete pamatovat ze školy, rovníkový poloměr Země je šetři se
osle, tedy 6378 km. Polární poloměr, tedy vzdálenost od středu k pólům,
je kvůli rotaci kratší: 6357 km. Což ale není zas tak velký rozdíl, že?
Pokud bychom si Zemi představili jako fotbalový míč s “rovníkovým”
průměrem 22 cm, byl by “polární” menší o pouhý půlmilimetr!
Kdyby Země byla pingpongový míček, prošla by výrobními normami jako
perfektně kulatý.
Můžete samozřejmě správně namítnout, že u Země nejde jen o její
zploštění, ale také o členitý nerovnoměrný povrch. Vždyť nejvyšší
bod Mount Everest zeje až do výše 8848 metrů nad mořem. Pokud se vrátíme
k příměru s fotbalovým míčem, výška tohoto majestátního vrcholu by
byla 0,15 milimetru. Nejnižší bod, dno Mariánského příkopu, pak klesá
do hloubky 0,2 milimetru. Prd a prd. Tohle oproti zploštění
nehraje roli.
Mimochodem, když se nad tím zamyslíte, pokud by na pólu byl kopec jednou
tak vysoký jako Mount Everest, tak jeho vrchol by měl od středu Země kvůli
zploštění stále kratší vzdálenost, než mořská pláž na rovníku. Tedy
„nejvyšší bod“ je relativní pojem, záleží, jestli se myslí nad
mořem nebo od středu Země. Podle toho druhého je nejvyšším vrcholem Země
hora Chimborazo v Ekvádoru. S výškou 6263 metrů nad mořem o 2,5 km
vítězí nad Everestem.
Mimochodem letadla lítají ve výšce 0,17 až 0,2 mm nad povrchem
fotbalového míče. Z takové výšky se pád nezdá vůbec
nebezpečný 🙂
Minulý týden mě, starýho windousáka, nějakým omylem pozvali na
konferenci iPure, pročež jsem si jako mimikry pořídil Macbooka, aby apple
ovce ve svém stádu nezmerčily škodnou a neproměnily se
v krvelačné ovce.
A po dni používání Macbooka jsem nabyl překvapivé sebejistoty a
rozhodl se na něm odškolit kurz umělé inteligence. Šlo to poměrně hladce,
jen občas jsem se musel účastníků doptávat na různé drobnosti, třeba
jak se píší uvozovky a tak, což člověku, pravda, trochu snižuje autoritu,
ale účastníci byli velmi nápomocní. „Ještě tak dvě-tři školení a
budeš to mít v malíčku,“ povzbudil mě jeden z nich.
V pondělí jsem školil v Seznamu, kde bylo potřeba do Macbooku
doinstalovat Zoom, ale naštěstí tam byla technicky zdatná slečna, která se
toho zhostila, takže se hned v úvodu neprovalilo, že před nimi stojí
analfabet. Školení pokračovalo také v úterý, a když jsem ráno vytáhnul
komp, Zoom v něm nebyl! Marně ho hledám, načež mě ta technická slečna
upozornila, že to nejspíš bude tím, že dnes mám notebook Asus. A kurva,
Macbook v tašce nebyl, a to znamenalo, že jsem ho den předtím zapomněl
v restauraci nebo v tramvaji.
Ale nedal jsem na sobě nic znát. Naštěstí žijme v době cloudů, kdy
můžete notebooky ztrácet jak na běžícím páse, a pokud odněkud jako
kouzelník vylovíte další, můžete pokračovat v práci či školení bez
mrknutí oka. Navíc lpět na jedné platformě je dávno přežitek. Člověk
může podstupovat seamless tranzice sem a tam a mění se jen klávesové
zkratky. Akorát s windows jsem musel z tašky vylovit adaptér a
dobíjet.
Nádhera!
Btw včera mě zaujalo, že nevíce pozornosti mi účastníci věnovali
v závěru školení, což obvykle bývá naopak.
Ukázalo se, že v Seznamu přestal fungovat internet, což patrně nějak
souvisí s tím předchozím pozorováním.
O víkendu jsem byl na prvním týmbildingu v životě. Oheň, špekáčky,
vygenerovaná AI hudba z repráků, znáte to.
Byl tam týpek Siki ze Slovenska. Přišla řeč na zdravotní gadgety a
říkám, že jsem si udělal zdravotní DNA test, vyhodnocení trvalo pár
měsíců a zrovna před chvíli mi přišly výsledky. Tak jsem je otevřel a
žasnul. Hned první údaje se týkaly spánku. Podle DNA testu mám potíže se
spaním, leč pravý opak je pravdou. Spím furt. Přímo na tom týmbildingu se
mě pokoušeli probudit hudbou tak hlasitou, že praskaly okenní tabule, a se
mnou to nehlo. V testu dále vyšlo, že jsem ranní ptáče – no leda
ptáče z jiného časového pásma. Taky prý nemám žádné sklony
k plešatění 🤦🏼♂️ Co údaj, to nesmysl.
Říkám mu: „Stálo to sedmičku. Mám tady sice hromadu zdravotních
doporučení, ale nevím, co si z nich vzít, když v těch zjevných věcech
je úplně mimo. Asi vadná elektronka nebo co.“
Siki pokývá a říká: „Ja som si tiež dal urobiť test DNA. Nie
zdravotný, ale pôvodu, genetických koreňov,“ a vytahuje přitom telefon a
spouští jakousi aplikaci. „Stálo to tisíc päťsto a vyšlo mi,“ na
aplikaci se ukáže mapa světa se zvýrazněnou oblastí, „vyšlo mi, že som
Slovák.“
„To je hrozný.“
„Ja som dúfal, že…“
„No to je jasný.“
Díky bohu za mé „potíže“ se spánkem.
Stranu Motoristé sobě a cestu Filipa Turka ke kandidatuře do EU sleduji od
samého začátku. Smekám před jejich nesmírně úspěšným tažením.
Pidistrana dokázala vygenerovat kandidáta, který se stal suverénním
tématem číslo jedna.
Samozřejmě to stálo spoustu úsilí, tisíce hodin odvysílaného času,
spanilé jízdy do regionů a tak dále. Znáte to.
Když ve STANu pocítili ohrožení ze strany Motoristů, spustili nebývale
agresivní útočnou antikampaň a vrhli se na něj s takovou razancí, že mu
spíš s kampaní pomohli. Nicméně to odstartovalo vyhrabávání
digitálních kostlivců z minulosti, a že se jich našlo. I Churchill
říkával, že kdo nebyl ve dvaceti nácek, neměl srdce, a kdo nikdy
nehajloval, ať zdvihne pravici, ale tohle nechcete vysvětlovat pár dní před
volbami.
Včera jsem byl na pivu s kamarádem, který má už několik kandidatur za
sebou, a říkal: „Moje první kandidatura začala tím, že jsem si promazal
celý Facebook.“
Jenže on tam skoro vůbec nepsal. U mě by tohle byl celkem oříšek. Na
Facebooku jsem napsal 5.500 příspěvků (nechápu jak!) a na Twitteru
o tisícovku méně (nechápu o něco méně!). Navíc můj Twitter byl svého
času takový kanál, satirický, dělal jsem si ze všeho prdel, což
čtenáři věděli a oceňovali. V roce 2015 jsem měl přes
50.000 sledujících a vlastně si nevzpomínám, který český účet měl
více followerů.
Nicméně uplynulo deset let a kdo dnes pamatuje, jak se tehdy věci měly?
Je to dávná minulost a dnes, kdybych někam kandidoval, byl by to nekonečný
zdroj munice proti mně.
Projít tak obrovské množství příspěvků a smazat ty problematické je
nadlidský úkol a jediné řešení by bylo smazat účet celý.
Anebo…
A tady se dostáváme k té umělé inteligenci. Protože s ní je to
hračka. Vyexportovat všechny příspěvky a nechat je analyzovat pomocí GPT
vezme třeba den dva práce a bude stát méně, než kolik stojí plná nádrž
do Rollse.
Tak uvidíme, jestli Filip Turek tuto situaci ustojí. Dobře si zamést
v pokojíčku je dnes prostě nutnost, protože dříve či později si tyhle
technologické vymoženosti uvědomí všechny politické strany a začnou
pomocí AI dolovat hodně staré fujky na své oponenty. A davu nelze
vysvětlovat kontext, ten lační po krvi.
