Na navigaci | Klávesové zkratky

Jak jsem vynalezl kolo a WebML

Patent na rozum „Teď tu byl!“vítá zaměstnanec patentního úřadu Járu da Cimrmana, když jde přihlásit svůj vynález, telefon. Tytéž slova uslyší, když později přijde s kinematografem, dynamitem, žárovkou. „Teď, teď tu byl. Nějaký Edison. Museli jste se potkat…“

Taky to slýchám. V duchu. A v poslední době docela často. Něco mě napadne, zrealizuji to, dopíšu poslední řádek a s pocitem dobře vykonané práce si udělám kafíčko a jdu přečíst blogy. A hned v prvním článku píšou, jak jakýsi pan Goro Rulez dokončil totéž už včera a taky si potom dal kafé. Úplně to stejné! Lavazzu. Beztak Goro zrušil minulý týden dovolenou, jen aby to stihl přede mnou!

Vertikální centrování a sloupce

Před týdnem uvedl Yuhů světovou premiéru vertikálního centrování. Když to uviděl Anatoly Papirovsky, nejspíš překvapením rozkousal myš u počítače, takže soubor vertical-centering.doc přesunul ze složky Mé objevy do nadřazené Objevy už jen pomocí klávesnice. Vymyslel totiž ve stejnou chvíli to samé. Yuhů je ale charakter a Anatolyho uvádí jako spoluobjevitele.

Z docela podobného soudku je i případ, kdy Pixy s nadšením odkázal na přelomový počin, řešení dvousloupcového layoutu v CSS. Aby se pak v komentářích dočetl, že už to mnozí dávno znají. Nojo, když o úkolu nevíte, jak obrovským je problémem, tak jej občas lousknete úplně snadno.

Když dva dělají totéž

Na velké věci přichází více hlav současně. Jako by si příroda chtěla objev pojistit. Parapsychologové tuto záhadu vysvětlují morfogenetickým polem, používají pojmy jako „univerzální vědomí“ a další podivnosti. Jiní zase tvrdí něco o zákonu schválnosti.

Jenže, abych se dostal k tomu hlavnímu: Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž.

Původně jsem chtěl psát o tom, jak tři měsíce přemýšlím nad zcela revolučním způsobem návrhu aplikací, abych pak náhodou narazil na Intervalu na skvělou sérii článků o WebML a zjistil, že už je to všechno dávno vymyšlené. A nejde jen o teorii. Existuje i nástroj WebRatio pro jednodušší a rychlejší tvorbu robustnějších aplikací.

Tak jsem se tedy s WebML seznámil, WebRatio si stáhl a vyzkoušel. A závěr? Jde o natolik mizerné nedodělky, že použití v praxi přinese spíš utrpení, než nějaké výhody. Přiznám se, že mě to vlastně potěšilo. Zase jsem se vrátil ke svým původním tezím a pracuji na vlastním modelovacím jazyku. V tomto článku už se k němu nedostanu protože jsem tématicky poněkud uhnul. Tak snad jej jedna informace: co ho nazvat třeba vuML?

p.s.: taky často zažíváte situaci „teď tu byl“?

Komentáře

  1. SuE #1

    Vuml … pro pamětníky :-)
    Jede pán a slečna ve vlaku, dají se do řeči a v tunelu si pán začne dovolovat
    Slečna se rozhořčí: „No co si to dovolujete .. a stejně by to nešlo … já mám menzes“
    Pán: „no dovolte slečno, já taky nejsem žádný blbec, já mám VUML“

    před 12 lety
  2. Raven http://www.canlog.cz/ #2

    avatar

    Heh, tak ted sem nepochopil nic :) jestli rikas, ze jsem to okopiroval nebo jak… :) sem asi trochu mimo, no, ale ta zahadna konstrukce vety me zmatla … ale je pravda ze jsem neco rozkousal ale mys to nebyla, rozkousal jsem klavesnici… ta je levnejsi a neni ji skoda ;) a ten soubor se jmenoval blog_vertical.doc :DDD jinak skoro presna trefa.

    před 12 lety
  3. Vilém Málek http://interval.cz #3

    V tomto případě je použití „…Intervalu…“ naprosto v pořádku. Nikde jsem netvrdil, že název magazínu je nesklonný, pouze jsem chtěl, aby se uvádělo „Interval.cz“ tam, kde většina lidí píše pouze prosté „Interval“. A samozřejmě to vedlo k tomu, že nekteří píší „…Intervalu.cz…“, z čehož dostává můj jazykový cit půldenní záchvaty nevolnosti ;–)

    před 12 lety

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře.